Šestnáct rad ženám aneb jak se nestát obětí násilníka
Tento článek jsem našel na webu. Nic do něj nebudu psát. Takže si všichni udělejte vlastní obrázek. - Toto si pečlivě pročtěte, nepřeji vám to, ale může se stát, že se dostanete do situace, kdy se to může hodit. Skupina násilníků v americkém vězení byla dotázána instruktorem kurzu sebeobrany na jejich výběr potenciálních obětí - a tady jsou některá zajímavá fakta:
- První věc, na kterou se tito muži dívají, je účes. Spíše půjdou po ženě s culíkem, copánkem nebo dalším účesem, za který mohou ženu snáz chytit. Také si spíše vyberou ženu s dlouhými vlasy. Ženy s krátkými vlasy nejsou běžným cílem.
- Druhá věc, na niž se muži zaměří, je oblečení. Vyberou si ženu, jejíž oděv lze snadno strhnout nebo se ho zbavit. Hodně násilníků si s sebou nosí nůžky, aby mohli oblečení rozstřihnout.
- Dívají se po ženách, které zrovna telefonují mobilem, hledají něco v kabelce nebo se během chůze něčím zabývají, neboť v těchto momentech nejsou ženy ve střehu a mohou být snadno přemoženy.
- Denní doba, kdy muži nejspíše zaútočí a znásilní ženu, je brzo ráno, mezi 5:00 a 8:30.
- Nejtypičtější a nejčastější místo je parkoviště u obchodu s potravinami. Druhé nejčastější místo je parkoviště nebo garáž u kanceláří. Na třetím místě jsou veřejné záchody.
- Muži si vyhlížejí ženu, kterou mohou snadno popadnout a rychle ji odvléci na jiné místo, kde se nemusejí obávat vyrušení.
- Pouze 2 procenta mužů sdělila, že s sebou nosí zbraň, protože za znásilnění je možné dostat 3-5 let, ale trest za znásilnění se zbraní je 15-20 let (tyto údaje odpovídají americkým zákonům).
- Pokud ukážeš jakoukoliv známku boje, znejistíš je, protože jim trvá pouze minutu či dvě zjistit, že jít po tobě nemá cenu, protože by to bylo časově náročné.
- Všichni tito muži se shodli na tom, že by si nevybrali ženu, která si nese deštník nebo další podobné předměty, které mohou být použitelné na určitou vzdálenost. O klíčích to neplatí, protože aby je žena mohla použít jako zbraň, musí se dostat skutečně blízko k útočníkovi.
- Několik obranných mechanismů, které instruktor doporučuje: Pokud za tebou někdo jde po ulici, v garáži či ve výtahu, podívej se mu do obličeje a zeptej se ho na něco, např. kolik je hodin nebo si s ním krátce popovídej "to je hrůza, jaké je venku počasí," "to bude zase letos zima" apod. Tím zjistíš, jak vypadá a můžeš ho později identifikovat, a zároveň tím ztratíš přitažlivost jako objekt.
- Pokud někdo přichází směrem k tobě, dej ruce před sebe a zakřič "stop" nebo "drž se zpátky". Většina násilníků prozradila, že nechali na pokoji ženu, která křičela, protože tím naznačila, že by se nebála bránit. To znamená, že vyhledávají snadný cíl.
- Pokud s sebou nosíš pepřový sprej (instruktor sám na něj nedá dopustit a nosí ho všude), zakřič "mám pepřový sprej" a drž ho před sebou, to ho zastraší.
- Pokud tě někdo popadne, nemůžeš se ubránit silou, ale můžeš ho ochromit na citlivých místech. Pokud jsi chycena okolo pasu zezadu, štípni útočníka do paže mezi podpaží a loktem anebo nahoru do vnitřního stehna - a to velmi silně. Jedna žena v kurzu, který instruktor vedl, mu řekla, že štípla jednoho muže do podpaží a byla tak rozzuřená, že pronikla jeho kůží a přetrhla mu svalové vlákno, takže potřeboval stehy. Zkus štípat na těchto místech tak silně, jak jen můžeš - bolí to.
- Pokud na tebe někdo položí ruce, chytni jeho první dva prsty (tedy ukazováček a prostředníček) a ohni je s velkým tlakem zpátky tak daleko, jak budeš moci. Když to instruktor předvedl bez toho, aby použil tlak, dotyčný skončil na kolenou a klouby oba prstů slyšitelně křuply.
Vždy si buď vědoma svého okolí. Pokud můžeš, jdi s někým a pokud uvidíš nějaké divné chování, neodbývej to, následuj své instinkty. Můžeš si připadat hloupě, ale cítila by ses mnohem hůř, pokud bys SKUTEČNĚ SKONČILA JAKO OBĚŤ.
Jaké známe druhy útočníků:
Základ je ukázat už od začátku, že nebudete lehký cíl a že pokud Vás chce útočník zneužít nedáte mu to zadarmo. A pokud uvidíte, že i přesto ho tohle neodradí, musí se z Vás stát ,,perfektní herečka,, musíte se pokusit odhadnout jaký typ útočníka Vás přepadl a podle toho se chovat. Nejčastější čtyři druhy útočníků jsou:
A. Silový - rozhodný útočník 44%
- Jedná se o sebejisté, "Macho", či atletické typy. Typ, který si své útoky dopředu plánuje. Agresivní typ, který žádá absolutní kontrolu a neváhá použít i zbraně. Jeho cílem však není zabití. Pláč a nářek nefunguje. Jediná obrana je tvrdá fyzická obrana. Tedy nejspíše taktika – podvolit se a tím snížit jeho pozornost a pak tvrdě zaútočit – ale pozor máte jen jeden pokus. Tak do toho dejte vše.
B. Zuřivý - mstivý útočník 30%
- Cítí velkou zášť proti ženám a chce je maximálně ponížit. - Spíše než vymýšlení plánu na konkrétní oběť, hledá příležitost. - Nejčastější útok je zezadu, kdy svou oběť obejme a zatáhne do křoví. Jakýkoliv stupeň odporu jej podnítí k ještě větší brutalitě. Jeho cílem není zabití, ale v důsledku zranění oběť častěji umírá. - Pokud se dostanete do konfliktu s tímto typem útočníka, nejlepší obrana je podřídit se jeho rozkazům a pak pokud to situace vyžaduje tvrdě zaútočit – ale pozor máte jen jeden pokus. Tak do toho dejte vše.
C. Silový - váhavý útočník 21%
- Jde o pasivní, ne-atletický typ, který nemá sebedůvěru k navázání vztahu se ženou a svou oběť delší dobu sleduje. - Útočník tohoto typu často vnikne do domu a použije minimum síly ke spáchání znásilnění. - Jde o nejméně násilný typ. Často je možné se ubránit hrozbou hlasitého křiku nebo prosbami. - NIKDY neurážejte dotyčného útočníka – typem vět: podívej se na sebe ty chudáku, zbabělče, atd.). - Pokud ho urazíte, stává se Silovým - rozhodným útočníkem.
D. Zuřivý - vzrušený útočník 5%
- Pohledný a inteligentní typ. Dosahuje sexuálního vzrušení působením bolesti. Své činy si předem promýšlí a piluje detaily. - Snažte za každou cenu ubránit útoku a z místa rychle utéct. - Tento útočník svou oběť sváže a mučí i několik dní. - Pokud už se dostanete do spárů toho útočníka - snažte se ho přesvědčit, aby vás rozvázal a pak se snažte utéct navzdory ponížení a mučení, které jste si vytrpěli.
Jste připravena?
Bohužel platí, že útočník si vybírá cíl ve kterém předpokládá jeho slabost. Proto podle policejních statistik patří k ohroženým skupinám děti, senioři, ženy a dokonce i handicapovaní občané. Útočník tak má hned na počátku několik výhod:
- stanoví si čas a místo útoku
- vybírá si svou oběť
- využívá momentu překvapení
- bývá vyzbrojen
Na straně oběti násilného činu zdánlivě mnoho výhod není. Pokud to myslíme se svým bezpečím vážně, dají se však šance na úspěšné odražení útoku značně posílit.
Jak eliminovat jednotlivé výhody útočníka
Tvrzení: „Útočník stanovuje čas a místo útoku“
Není potřeba mnoho zkušeností k tomu, abychom dokázali odhadnout a cítit zvyšující se riziko napadení. V kanceláři plné kolegů a kolegyň nebo v divadle můžeme naší ostražitosti asi dopřát „dovolenou“. Jiné to ale bude v temné uličce, na opuštěné chodbě nebo v parku (pokud se jim nemůžeme vyhnout – a to skoro vždy můžeme…). V tu chvíli je třeba využívat všech našich smyslů a předvídat úmysly případného násilníka. Pokud například půjdete středem ulice místo po chodníku (v blízkosti vchodů, výklenků, rohů a zákoutí) jste to do jisté míry právě vy kdo „rozhoduje“, kde k případnému útoku dojde a již tím zmenšujete útočníkovi jeho výhodu.
Tvrzení: „Útočník si vybírá cíl“
Vždy tomu tak bylo a bude. Snížit riziko napadení lze tedy rozhodně tím, že „nevypadáme jako snadný cíl“. Dítě, senior nebo handicapovaná osoba těžko svou slabost zakryje. S některými viditelnými znaky slabosti ale lze pracovat. Například je prokázané, že se častými oběťmi násilí stávají osoby podnapilé, které jsou považovány za snadný cíl. Proto pobyt v nebezpečném prostředí kombinovaný ještě s požíváním alkoholu je velikým hazardem.
Tvrzení: „Útočník využívá momentu překvapení“
Při pohybu v nebezpečném prostoru je důležité s nenadálou nepříjemnou situací počítat a nebýt vývojem situace zaskočena zcela nenadále. Ještě důležitější ale je zaskočit i útočníka. Násilník má zpravidla svůj čin připravený a jakékoli vybočení z jeho plánu zvyšuje naše šance. Pokud se nečekaně ve vaší ruce objeví zbraň, pokud aktivujete osobní alarm, pokud nepřijmete roli oběti ale dokážete se postavit jako soupeř to vše jsou okamžiky, když útočník přehodnocuje svůj čin a je šance, že od svého záměru upustí.
Tvrzení: „Útočník je vyzbrojen“
V současné době existuje široká nabídka technických prostředků osobní obrany. Bohužel, i v dnešním civilizovaném světě je ještě rozumné, zvláště pro rizikové skupiny, se takovými prostředky vybavit a při případném kontaktu s útočníkem jich neváhat použít. Vyberte si zbraň a naučte se ji ovládat a značně zvýšíte své šance při případném napadení.
Další nezanedbatelnou výhodou stojící na straně napadeného je fakt, že napadený bojuje o život a o zdraví, zatím co útočník takhle vysokou motivaci nemá a svého cíle se snadněji vzdá pokud vidí rozhodný odpor. O tom, zda útočník svého úmyslu zanechá se rozhoduje v první minutě napadení (samozřejmě v závislosti na typu agresora). Pokuste se dát najevo, že si rozhodně nevybral snadný cíl. (viz níže)
Náš strach může být právě tím, co agresorovi prozrazuje naši nejistotu a slabost. Být připravená znamená být si vědoma svých schopností a být rozhodná v jejich uplatnění.
Jak poznat zloděje či násilníka?
V této době je velice těžké poznat násilníka či zloděje. Dnešní oblečení je tak různorodé a extravagantní, že člověka už asi jen tak něco nepřekvapí. Klasičtí zloději, kteří se pohybují po nocích venku a hledají kde koho by okradli většinou poznáte. Jde o takové ty ,,špinavé,, typy. Přímo to z nich číší. Před lupem nosí většinou kapucu, čepici, kšiltovku aby si zakryli obličej. U nemocných a násilných lidí je ale velice těžké odhadnout podle oblečení jestli se jedná o psychopata. Přepadnout vás může mladík z diskotéky, manažer na vysokým postu a stejně tak starší roztomilý pán. Nezbývá nám tedy se zaměřit na chování takového člověka. Zaměřujeme se na jeho oči, rychlost mrkání (platí že nervózní člověk mrká daleko častěji než je obvyklé), rozhlížení se do stran jestli někdo náhodou nejde. Na jeho obličej jestli není bledý, nepřirozený, nervózní. Na rychlost dechu (zvýšený a zrychlený dech je známkou nervozity a zvýšené hladiny adrenalinu) což u člověka, který se nás ptá na čas asi normální nebude. Jeho hlas jestli není nestálý, neklepe se, na rychlost řeči (zrychlená řeč je také známka nervozity). Dále na jeho postoj, pohyby, kde má dotyčný ruce jestli nedrží v ruce či kapse nůž, jestli s sebou neškube, nechvěje. Věřte, že když budete trochu pozorní poznáte takové chování. Pozor ale! Nenechte se ukolébat falešnou představou pokud neuvidíte žádné náznaky. Dotyčný může být zkušený a otřelý násilník… Nezapomeňte na okolí kolem. Většinou pracují ve skupině. Hlídejte si VŽDY záda.
Pokud musíte mluvit s případným útočníkem
Pokud musíte mluvit s potenciálním útočníkem, hovořte zřetelně a pomalu. Dbejte na to aby se vám nechvěl hlas. Díky zvýšení hladiny adrenalinu se vám stáhne hrdlo zrychlí dech. Což má za následek nervózní a roztřepaný hlas. Tomu zabráníte když se nadechnete a při řeči budete více používat břicho. Stáhnete bránici a pomalu začnete mluvit. Dodá to vašemu hlasu pevnost a hloubku. Mluvte v krátkých a dobře pochopitelných větách. Dejte najevo, že nestojíte o žádné problémy! Ale když bude potřeba budete se bránit a to pořádně!
Nevyhrožujte útočníkovi udáním
Nikdy za žádných okolností. Už spousta lidí na to těžce doplatila. Nikdy před útokem nebo po něm nevyhrožujte útočníkovi typem vět – udáme tě! Vím jak vypadáš! Poznala jsem tě, vím kdo jsi! Pokud by došlo k nejhoršímu ihned běžte na policejní stanici. Nesprchujte se, ať se cítíte jakkoliv nepříjemně. Neperte věci, ve kterých jste byla napadena. Biologické stopy pomohou nalézt útočníka. Při výpovědi na policejní stanici si snažte vybavit maximum detailů. Pomohou nejen vám.
!!!Nejdůležitější zbraní v kterémkoli střetnutí je vaše mysl!!!