Biologie kapra
Tvar těla kapra a jeho povrch je přizpůsoben životu a pohybu ve vodním prostředí. Tělo se skládá z hlavy, trupu, ocasu a ploutví. Tvar těchto částí těla je ovlivněn podmínkami prostředí a získáváním potravy. Tělo je na podélném průřezu z boku zploštělé a na příčném průřezu oválné.
Postavení úst je u kapra středové, přestože kapr přijímá potravu většinou ze dna. Má však vysunovatelné pysky, které mu umožňují bezproblémové přijímání potravy jako u ryb se spodním postavením. V okolí úst se nachází pár vousků, které mají funkci zejména hmatovou a chuťovou.
Ploutve kapra napomáhají udržování rovnováhy, slouží k pohybu a rovněž řídí jeho směr. Můžeme rozlišit ploutve párové – prsní a břišní, a ploutve nepárové – hřbetní, ocasní a řitní. Prsní ploutve jsou poměrně velké, jsou umístěné za skřelemi a slouží k řízení pohybu. Větší kapři je také využívají ke zviřování dna. Břišní ploutve jsou umístěny za prsními a slouží rovněž k řízení pohybu. Hřbetní ploutev je dlouhá, obsahuje tvrdé paprsky s pilovitým okrajem a jejím úkolem je stabilizace těla. Obdobnou funkci a složení má i ploutev řitní. Ocasní ploutev spolu se svalovitým kořenem ocasu jsou hnacím orgánem pohybu kapra.
Kůže kapra je tvořena pokožkou a škárou. V pokožce se nachází hlenové buňky, které vylučují hlen neboli sliz na povrch těla ryby, kde snižuje tření, chrání před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí a před choroboplodnými zárodky. Ve škáře jsou nervová a cévní zakončení, dále pigmentové buňky s pigmentovými zrnky. Z této vrstvy kůže vyrůstají i šupiny, které se taškovitě překrývají a jejich funkcí je ochrana těla ryby před vnějšími vlivy i tlakem vody. Kapr má šupiny kruhovité neboli cykloidní a hladké.
Kostra kapra tvoří oporu celého těla, svalstva a ochraňuje vnitřní orgány. Je tvořena kostrou hlavy, páteře a ploutví. Kostra hlavy je tvořena plochými kostmi a skládá se z části lebeční a obličejové. Funkcí lebeční části je ochrana mozku, zrakového, čichového a statoakustického ústrojí; jednotlivé kosti jsou navzájem pevně připojeny. Obličejová část je oporou ústní dutiny a žaberního aparátu; kosti jsou spojeny většinou pohyblivě. Důležitou částí kostry hlavy je žaberní víčko (skřele), které chrání žábry před poškozením a má význam i při dýchání. Kostru páteře tvoří obratle, na hrudní obratle se upínají žebra, jejich funkcí je opora stěny břišní a ochrana vnitřních orgánů před poškozením. Zkostnatěním pojiva mezi svaly vznikají drobné mezisvalové kůstky, často ve tvaru velkého tiskacího písmene Y. Pletence prsních ploutví se připojují ke kostře hlavy, podpůrné kosti břišních ploutví i opěrné kosti řitní i hřbetní ploutve jsou uloženy volně ve svalstvu, paprsky ocasní ploutve se napojují na poslední pozměněný obratel ocasní části páteře.
Svalstvo kapra tvoří svaly hlavy, trupu, ploutví a vnitřních orgánů. Svalstvo hlavy umožňuje dýchání, pohyb očí, příjem potravy a pohyb úst. Svalstvo trupu a ocasního násadce tvoří příčně pruhované svaly. Boční svalové bloky se diferencují v jednotlivé svaly. Povrchový boční sval řadíme k tzv. červeným svalům, které se vyznačují sice pomalejší kontrakcí, zato však menší unavitelností. Pohyb ploutví umožňují četné drobné svaly.
Výskyt kapra v našich vodách je velmi hojný, ovšem značné problémy způsobuje jeho přesná lokalizace na daném revíru. Většinu času tráví v tzv. úkrytech, ze kterých se vydává „kapřími stezkami“ na místa, kde nachází dostatek potravy. Mezi typické úkryty patří: vodní rostlinstvo, zlomy dna, původní říční koryto v nádržích, zatopené stromy, či různé předměty. K místům bohatým na potravu patří bahnité nánosy a porosty vodní vegetace, v řekách pak úseky nad jezy a větší tišiny, u rozsáhlejších nádrží s velkou hloubkou pak pobřežní zóny, na jezerech a rybnících různé propadliny a také místa poblíž přítoků. V teplých obdobích roku hledáme kapra v mělčích partiích revíru, také v blízkosti přítoků a ve shlucích vodních rostlin. V chladných obdobích se kapři shlukují v hlubokých částech revíru, kapra v řece najdeme v této době v úseku nad jezy, případně v tůních. Mimo svá obvyklá stanoviště se vyskytují v období rozmnožování, kdy opouštějí své úkryty a nepřijímají ani potravu. Ve větších stojatých vodách se velcí kapři zdržují přes den dále od břehu a do pobřežních oblastí připlouvají pouze navečer, v noci nebo brzy ráno za potravou. V menších stojatých vodách, kde bývá zejména v létě nedostatek klidu, často tráví velcí kapři ve svém úkrytu celý den a za potravou vyplouvají pouze v noci.
Mgr.Petr Novotný,MCT