Světová historie
Člověk se vyvíjel několik milionu let. Když dospěl do poslední fáze svého biologického, kulturního vývoje, kdy se naučil myslet a mluvit, adaptovat se na podmínky, vytvářet malby, tak se od té doby začíná lidstvo rozdělovat do jednotlivých období.
1.Pravěk - od vzniku člověka po první písemné památky
2. Starověk - od prvních písemných památek do pádu Západořímské říše v roce 476 našeho letopočtu
3. Středověk - od pádu Západořímské říše do prvních zámořských objevů(1492)
4. Novověk - od prvních zámořských objevů do první světové války
5. Doba nejnovější - současnost
Během jednotlivých dob lidé vykonávali různé činnosti např. stavěli si příbytky, hradiště, ... Zhotovovali výrobky, oděv, ... Psali knihy a noviny. To vše je dědictví, které nám umožnuje nahlédnout do minulosti.
Prameny
-jsou to pozůstatky lidské činnosti
1. Hmotné - kosterní nálezy, keramické nádoby nebo kamenné nástroje
2. Obrazové - malby, obrazy
3. Kartografické - mapy
4. Písemné záznamy - knihy, dopisy, útržky novin
5. Zvukové záznamy - videa
6. Další - fotografie
1. Pravěk
Vznik a vývoj člověka od pravěku ke starověku
Pravěk se definuje, jako období kdy lidé osídlili zemi. Pravěkem se zabývá prehistorie. Z této doby se dochovaly hmotné prameny např. keramické nádoby, řezby sobů, kozorožců do kostí nebo výroba jednoduchých nástrojů(jehly). Mezi další zdroje pramenů z kterých čerpají dnešní historikové jsou jeskynní malby, na kterých jsou vyobrazeneny obrysy zvířat později postavy žen.
Dělení pravěku
1. Doba kamenná(2,5 milionu let-2200 let před naším letopočtem)
2. Doba bronzová(2200-750 p.n.l.)
3. Doba železná(od 750 let p.n.l)
Dělení doby kamenné
1. Starší doba kamenná - nazývaná paleolit
2. Střední doba kamenná - mezolit
3. Mladší doba kamenná - neolit
4. Pozdní doba kamenná - eneolit
A) Doba kamenná
a) Starší doba kamenná
V prvopočátcích se na Zemi objevili lidé, kterým se latinsky říká HOMO HABILIS nazývaný šlověk zručný. Objevil se před 2,5 milionu let na území východní Afriky. Dochovaly se z něj kosterní nálezy. Tento člověk ovládal techniku otloukání kamene o sebe.
Po něm přišel člověk vzpřímený HOMO ERECTUS. Vyskytoval se na území Afriky a poté se rozšířil do Asie a Evropy před více než 600 000 lety. Vytvářel jednoduché kamenné nástroje(pěstní klíny), používal oheň, sdružoval se do tlup a byl schopen lovit velkou zvěř(jeleny, koně). Žil v jeskyních. Když se oteplilo začal si stavět příbytky.
Před 250 000 - 200 000 lety se můžeme na Zemi setkat s HOMO SAPIENS, člověkem rozumným.Vyskytoval se na území Evropy, Asie, a Afriky. Lovil zvěř pomocí nožů, rydel a hrotů. Dokázal zpracovat dřevo, kůži a kosti, rozdělat oheň. Mohli jsme zpozorovat, že se začaly objevovat první rituální pohřby.
Poslední HOMO SAPIENS SAPIENS člověk dnešního typu obýval celý svět. Žil v rozmezí 45 - 40 000 let a vyráběl rozmanité kamenné a kostěné nástroje(jehly, rydla, harpuny). Muž lovil a žena sbírla kořínky. První známky dělby práce.Své náboženské představy vyobrazovaly na stěny jeskyň z důvodu, aby měl muž dobrý lov a žena aby byla plodná. Používali luk a šíp. V tédobě bylo velmi důležité, aby byla tlupa početná, aby se mohla ubránit cizím nájezdníkům.
Po celé dva miliony let se člověkpostupně vyvíjel. Zvětšoval se mu objem mozku, zadní končaetiny se uzpůsobily chůzi, rozvíjelo se myšlení a postupně vznikala řeč. Člověk si osvojoval přírodu, žil z toho co mu dala např. živil se kořínky, sbíral plodiny nebo lovil ryby a zvířata. Během vývoje polidštění= homonizace formovalo člověka životní prostředí. Musel se adaptovat a to zejména v době ledové, kdy přežíval v jeskyních, ale jakmile nadešla doba meziledová stavěl si příbytky.
b) střední doba kamenná
Její trvání mezi 10 000-9 000 let p.n.l. Země se začala oteplovat a ze střední Evropy postupně vymizel ledovec. Lidé kteří zde žili byli spjati se starší dobou kamennou, používali luk, šíp a lovecké ná stroje např kopía harpuny. Proběhla zde poslední fáze osvojovacího hospodářství, kdy lov a sběr byl pro člověk jediným zdrojem obživy. V tomto období si člověk domestikoval( zdomácněl) první zvíře, psa.
c) mladší doba kamenná
V této době se v lidské populaci stal zásadní vřevrat. Z osvojovacího hospodářství přešel člověk k produktivnímu hospodářství ( stal se zemědělcem a začal pěstovat každoročně plodiny). Lidé mladší doby kamenné vedli usedlý způsob života, žili na jednom místě, kde se usadili a vykonávali nějaké řemeslo, kterým si získávali obživu. Na druhou stranu vynalezli nově zemědělské nástroje např. srpy. Ukládali plodiny do nádob. V té době vznikaly vesnice a rody, kde hlavní slovo rodiny měla žena, která byla uctívána a brána, jako matka, která přivádí na svět dítě. Vyráběli si oděvy a nástroje pro vlastní potřebu. Ve střední Evropě vyráběli keramické nádoby s motivy čar nebo vpichů, které vyráběli bez hrnčířského kruhu. Pěstovali pšenici, čočku, hrách, len. Využívali tzv. cyklického zemědělství. Nějaký čas obývali území, pěstovali na něm např. pšenici po dobu 2 let. Když se půda nedala využít, přestěhovali se o kus dál a tam založili novou vesnici a pole. Když se půda stala neúrodnou vrátili se zpět a tímto způsobem hospodařili.
d) pozdní doba kamenná
Neboli eneolit se v střední Evropě vyvíjela pomaleji než na Blízkém Východě. Rozvíjelo se se zemědělství, budovaly se hradiště na bezpečném místě, společnost nejevila známky diferenciace, všichni obyvatelé si byli rovni a nevznikaly mezi nimi majetkové nerovnosti. Mezi zajímavé stavby této doby zařadím megality, delmeny, menhiry. Více se používalo kamene než bronzu. Muži se pohřbívali s lukem, šípem a ženy s ozdobami, nádobami.
B) Přechod mezi dobou kamennou a bronzovou
Toto období se nazívá chalkolit. V rozmezí 5000-3500 let p.n.l. se zdokonalila zemědělská technika např. hák byl tažen dobytkem, pro převoz se používaly vozy a také uměle zavlažovali pole. Vesnice se stavěly na vhodně položených místech u řek, kde měli přísun vody a dostatečnou ochranu před nájezdníky. Zemědělství se oddělilo od řemesel a obchodu. Vesnice se začali stávat náboženským, hospodářským střediskem a řídili je kněží. Vznikaly majjetkové rozdíly mezi lidmi. Společnost byla rozdělena na bohaté, středně bohaté a chudé. Vládne patriarchát, v čele rodu stojí muž. Patriarchát se dochoval dodnes. Mohu to ukázat na příkladu. Od pradávna se muž staral o rodinu po finanční a materiální stránce, žena naopak vychovávala děti a starala se o domácnost. Tím mohl muž více rozhodovat o funkci a zásadních věcech sám. Do 19. století ve většině zemí neměli ženy žádná práva. Byly brány jako majetek mužů.
C) Doba bronzová
Po eneolitu a chalkolitu se dostáváme do doby bronzové, ve které se k zhotovování nástrojů používal bronz.Lidé využívali k práci srpy a sekery, které jim usnadnovali práci. Stavěli si domy a opevnovali města. Přední východ v této době už přechází do dalšího období-starověku. V Evropě se během 9000-5000let p.n.l. společnost nediferenciovala(nerozdělila na chudé a bohaté). Neznala, tak jako Přední východ písmo, protože žila ještě v pravěku.
D) Doba železná
Je poslední etapou, která uzavírá pravěk. Zde se začínal společnost diferenciovat, dokazují to nálezy pohřebišt, kdy náčelník byl pohřben bohatě a chudý jen jednoduchými nástroji. Doba železná se dělí na 3tři úseky.
Starší doba železná - kmen Bůjů se dostal na naše území, razil zde stříbrné a zlaté mince, používal hrnčířský kruh a halvní úlohu hrál v kmenu kněží. Obchod a řemeslo se soustředovalo do prvotních měst. Tento národ se nazýval Keltský.
Doba římská - přinesla nárůst diferenciace, preferovala zemědělství a keramika se vyráběla ručně bez hrnčířského kruhu.
Zhodnocení
Pravěk mě okouzlil mnoha věcmi. V první řadě uspořádáním společnosti. Lidé žili v tlupách. Jedinec byl závislí na tlupě a naopak. Každý měl své místo a podle toho se musel zařídit. Pokud byl určen být šamanem a léčit, dělal to pokud musel sbírat plodiny, sbíral je. Kdyby byl zabit, tlupa by se oslabila, protože v té době bylo důležité, aby tlupa byla co nejpočetnější, aby se mohla ubránit ostatním nájezdníkům. Na druhou stranu si myslím, že tlupa držela pohromadě díky jednoduché organizaci. Muž lovil, žena rodila, sbírala plodiny. Když byl stav ohrožení sebrali se a šli bojovat, aby uchránili ženy a děti. Jako přísloví jeden za všechny a všichni za jednoho. Kdybych měla pravěk srovnat s dnešní dobou, řekla bych, že dnes jsou lidé více ve stresu, pořád někam spěchají, nestíhají, špatně se stravují, stráví většinu času u compu nebo u televize. Pravěký člověk se staral o to jak zabezpečí a uživí rodinu. To je podle mě jedna z výhod tohoto období. Nemuseli čekat dlouhé fronty v supermarketu.
Upozornila bych na špatnou lékařskou pomoc. Ale myslím si, že i člověk patří do přírodního řetězce a že je přiirozené zemřít. Když se podívám na smrt není až tak hrozná. Možná mám strach, ale to je všechno. Věřím v reinkarnaci a