Hlavními obyvateli výběhu jsou klokani rudokrcí (Wallabia rufogrisea). Klokani patří mezi vačnatce, pro které je typické, že svá narozená a velmi málo vyvinutá mláďata samice odchovávají ve vacích. Přirovnat to můžeme k předčasně narozenému dítěti v inkubátoru. Klokani rudokrcí dorůstají v dospělosti nejvýš metrové výšky a snášejí i chladnější podnebí. Hustý kožich po celém těle je ochrání i před mrazem.
Kromě Austrálie klokani nikde jinde nežili a nežijí (pokud zde nebyli vysazeni člověkem). Po příchodu Evropanů do Austrálie byli hojně loveni pro maso a kožešinu. Z jejich prostředí je postupně začali vytlačovat i nepůvodní zvířata, která sebou Evropané přivezli, např. králíci, ovce, dobytek. Důsledkem toho je, že z 54 současných druhů klokanů jsou 4 již vyhubeny a 17 patří k ohroženým. Naopak některým druhům změněné podmínky svědčí a přemnožují se natolik, že jsou jejich počty regulovány lovem.
Vedle klokanů můžete ve výběhu vidět také australské ptáky - pštrosům příbuzného emu hnědého (Dromaius novaehollandiae) nebo kachničku hřivnatou (Chenonetta jubata).
Emu hnědý je po pštrosovi dvouprstém druhý největší pták světa. Stejně jako on není schopen létat, ale zato je výborným běžcem a také plavcem. O vejce i o mláďata se stará samec. Na toto pro něj velice náročné období se pečlivě připravuje – vytváří si dostatečnou zásobu tuku, jelikož po celou dobu inkubace nepije, nejí ani nekálí. S mláďaty zůstává okolo 7 - 8 měsíců.
Víte, že…
… rekordmanem ve skoku je klokan rudý? Do dálky skočí až 12 metrů a do výšky 3,5 metrů.
… samec kachničky hřivnaté vztyčuje při vzrušení prodloužená péra v týlu a na krku, které vypadají jako hříva.