První řada básní
JEDEN
EXISTUJE JENOM JEDEN
ŘÍKEJ MU BŮH
ŘÍKEJ MU BRAHMÁN
ŘÍKEJ MU NEKONEČNO
DOBRO I ZLO
ON JE!
ON JE NĚCO I NIC
ON JE SVĚTLO I TMA
NÁŠ VESMÍR EXISTUJE V NĚM, STEJNĚ JAKO NEKONEČNĚ MNOHO DALŠÍCH
JE VŠE, CO SI DOVEDEŠ PŘEDSTAVIT
JE I NEKONEČNĚ VÍC
A MY VŠICHNI JSME JEN JEHO SOUČÁSTÍ
JÁ JSEM TY A TY JSI JÁ
UBLÍŽÍM-LI TOBĚ, UBLÍŽÍM SOBĚ
UBLÍŽÍM-LI SOBĚ,UBLÍŽÍM TOBĚ
KDYŽ SE RADUJI JÁ,RADUJEŠ SE I TY
KDYŽ SE RADUJEŠ TY, RADUJI SE I JÁ
NEJLEPŠÍ VŠAK MEZI SVĚTY V NÁS,
JE, KDYŽ SE RADUJEME SPOLU !
Padlý anděl
"Padlý anděli, kde je tvůj smích?
co je to za bolest, co ukrývá se v očích tvých?
Žalostný anděli, proč tě ovládá strach?
co za utrpení nosíš ve svých temnotách?
Co za démon zmocnil se tvého jasu?
Kdo nutí tě kráčet ve střed lživého času?
Můj anděli, odkud pocházíš jen?
Co tě donutilo upadnout na tvrdou Zem?
Bolestný anděli,proč nedokážeš uvěřit?
že tvojí pravou podobou je hvězdný třpyt?
že já jsem stejná jako ty?
Že není samoty, jen krásné my?
Nešťastný anděli, kde se skrýváš jen?
Co tě ovládá jak děsuplný sen?
Trpící anděli, na křídlech tvých
stále spí tvůj svit i hvězdný sních.
Padlý anděli na tvojích rtech
dlí slova bolestná jak bohů dech
Krásný anděli jak noční sen
vytratí se i ten bolestivý den.
Ach anděli můj, jak zářivý jsi
jak třpytíš se pod bahnem šedivým.
Ach anděli můj, proč nevidíš
že jedním z nás jsi, třebaže táhneš kříž?
Ach anděli nádherný, jak slova uvadá
před krásou tvou se všechno šedé zdá.
Ach anděli v temnotách ukrytý
Můj milovaný ranami pobitý
Ach anděli v bolestech zoufalý
Buď se mnou anděli, buď statečný!
Já mám tě zde a v dlaních svých
držím krásu tvou i šťastný smích.
Ach anděli, co uvadá
Zvedni hlavu svou, ať nepadá!!
Anděli, anděli na stránkách hvězdných knih
budeš psán jak čistý běloskvoucí sníh!
Ach anděli, proč pláčeš dál?
Proč zdá se ti, že zasloužíš si věčný žal?
Nic není takové, jak mohlo by se zdát
nic není horší, než plamen viny, co v sobě stále necháš plát
Nic není skutečnější pravdy té,
že sám jsi nádherný Božský dech!
Jdi v míru anděli.Jsem s tebou dál.
Nic nedonutí mě, opustit tě uprostřed ostrých skal.
Nic nezabrání mi, věřit ti a křičet zas a zas
Že jedním z nás jsi, krásný JAS !!!"
Andělské sdělení
"Andělé noční po stínech se plouží
Andělé mocní dny své jen celé slouží
Andělé stovek dílů, stovek snů
běží za tebou, utíkají teď
pomůžou ti odpojit se od sil temnot
vytasí meč svůj, když utkají se spolu
když utkají se kvůli tobě znovu
když tobě zle je, když mě též
oni budou v tobě, jsou tvá stráž
Když utkají se spolu zlo a dobro zas
ty budeš jejích středem, pravá tvář
Ty budeš ten,co zaseje zbytky moci
Ty rozhoduješ v téhle hodině noci
Ty jsi středem svého světa
Jsi smích i radost, však též sketa
Jsi vlastní úžas, vlastní strach
Jsi vlastním běsem i svůj vrah
Jsi však současně mnou i sebou
Jsi hudbou nebeskou, árií skvělou
Jsi pojem času, pojem snů
Jsi i věčným vězněm vlastních dnů
Však stráž tvá ti cestu najde
cesta tvá už tkví tam někde
tam v dálkách času, snů a temna
tam otevřou se brány nekonečna
tvůj je klíč od jejích věčna
tvá je otázka i odpověď
Buď tím, čím jsi
ne tím, kým bláhovost ti nabízí
Buď vším, čím chceš
jen pravdu svou už nikdy nezapřeš
jsi náš, jsi jedním z nás
Tvá je naše Božská tvář
My andělé jsme v tobě
Ty jsi v nás
Ty jsi Jedním v době
kdy otvírá se mnoho krás
Věř v nás a my tu zůstaneme
věčně s tebou kráčet se zavazujeme
My budeme tu
jen nepopírej naši jistotu
že stejně skuteční jsme jako ty
stejně jedineční, stejně sví
My zůstaneme s tebou čas co čas
My dlíme v tobě zas a zas
My bdíme tu a čekat budeme
na to až se probudíš
a lhaní zmizí, ustane."
Světlo:
Do tajemných krajů smolně černých
do nejhlubších hlubin bezmezně temných
tam, na dně nekonečného vesmíru
mění se prostor v nehmotnou díru
A uvnitř ní, v samotním srdci
se divné světlo mihotá
a blýská se a tluče do nás chtíc říci,
že naše duše zář jeho ovládá
Oh! Zdalipak viděl jsi ten nebe svit?
Zdalipak může ho někdo polapit?
Ne.A také jak?
Vždyť je přece v každém z nás!
V nitru,
kam nedolétne světa šum,
tam skrývá se,
tam žádný líc a rub
nemůže ho změnit
nemůže ho vlastnit
nemůže ho zabít,
zničit a jít!
NE! JE V NÁS, JENOM HO NEVIDÍME!!!!!
Za neprůstřelnou černotou
za zdánlivou temnotou
za nehmatatelným zlem
i děsivým chaosem
tam daleko za vším
co svazuje a trápí naši mysl,
tam je veškerého dění smysl.
Tam kam nedolétne lidský zrak
tam světlo jest,
Tam Boha znak!
Tvůj
Tvůj je hvězdný jas i sen
tvá je síla v tuto zem
tvé jsou budoucnost i okamžik
tvé jsou v jeden krátký "Klik!"
Tvůj je šťastný prahů sen
tvůj je symbol v jasný den
tvůj je věků věčný zrak
tvé jsou světlo i stínů mrak
Tvé jsou otázka i odpověď
pro tebe je pár mých krátkých vět
tvá je snová krajina v času tom
a ty sám jsi krásný hudby tón.
Anděl:
Pozlacený stín
se sálem vznáší
perleťový kmín
kapky rosy plaší
a tvůj hlas struny harfy rozezní
harfy odvěké, vodních lyr
a srdce ztracení…
Slyším píseň tvého dechu
slyším šepot hedvábného mechu
zářné vize mám i krásy plné sny
Kdo jsi?
Jsi tu pořád…
Jsi semnou, když usínám,
jsi se mnou, když se probouzím,
jsi semnou,když snídám
jsi semnou, když se potácím
Mám tvé oči hluboké
v mém srdci tone nekonečný smích
mám jezero bezedné
na jehož konci, v těch temnotách
čeká mě i tebe mat i šach.
Anděli, na křídlech tvých
usadil se bledý sníh
anděli, na tvojích rtech
ulpěl nach i Boha dech.
Anděli,
ověnčen zářným třpytem
Anděli,
obklopen nadpozemským svitem
Anděli
se spravedlivým trestajícím mečem
Buď zdráv můj anděli!
Buď věčen!!!
Tam:
Tam, kde se křídel šum
o obzor opírá
tam, kde hněv a rum
nekazí těla zbabělá
tam, na lících hvězdných cest
tam prašný poutník nalezen jest
tam mezi příbojem vesmírných mlhovin
tam nikdo soudcem není lidských vin
Ach, kam kráčíš?
kam tě vedou slova ohnivá?
koho ztrácíš?
kde zbyla vůně vábivá?
kam jdeš, ty hledající?
po čem tápeš jen?
co chceš, co schází ti?
že by jen od srdce vzatý sen?
Tam na počátku věků
tam spí světlem chránění
tam tisícovky božských reků
čeká na to, až tě ochrání
čeká na to,až ti líce zesvětlí
až ze světla Jeho ony celé zbělají
Barvu mají světelného svitu jen
barvu křídel, šum božských jmen
barvu smíchu, barvu snů
ta jediná je vnitřkem božských dnů
ta jediná je tvojí pravou podobou
ta jediná bude ti věčnou ozdobou.
Tam na kraji hvězdného času
tam pochopíš cestu Božího jasu
tam v dálavách nekonečna
tam čeká tebe pouť ta věčná!
tam čeká tebe smích a štěstí veliké
štěstí hvězdných nymf a Andělé…!
Napadlo mě
třeba je ti magie i velký snář
Třeba je ti světla i hudby tak
aby změnil se tvůj lidský zrak
Třeba je ti všeho dost
láska, soucit, mírnost, zlost
do jiných životů se vydat chceš
do jiných světů,kde není lež
Do jiných světů, jiných snů
do krajů jiných dnešním dnům
tvé je snového království moc
tvůj je den i těžká noc
Já jsem s tebou v tento čas
Všechen už od věků je jen v nás
Já jsem tvých časů sten
jsem ti průvodcem, v temnotě den
jasné světlo svítí v nás
jasné světlo v každém zas
rozvlní se jako jarní třpyt
jak slunce svitem budeš opojen a zpit
Já zůstávám a budu dál
tvého světa sen, však ty jsi král
ty jsi posvěcen mocí, mnou
však sudbu zvláštní máš, jinou
nežli já jsem šel
jinou, žel však žel
a co vlastně želit dál?
že jiný jsi nežli já?
neb že jiný tebe ovládá sen?
že jiná mlha čeká jen
až odplaví se rudá zem
a ty znovu budeš objeven?
Na počátku znovuzrození čekám já
na jejím konci budeš jen ty sám
Však nezoufej, vždyť víš
že není žádná zlost, ni kříž
že sám jsi celý jasný svět,
však nejdřív najít musíš onen květ
jenž v tobě dlí po všechen čas
a budeš jasný, krásný zas
Vždyť víš to!
ŽE JSI JEDNÍM Z NÁS!!
