VÝŽIVA VE ZDRAVÍ I NEMOCI

 Do roku 1922 neměly diabetické děti naději přežít. Podobně nepříznivou perspektivu měli před sebou i lidé, u kterých diabetes mellitus 1.typu vznikl později v životě. Na podzim roku 1921 objevili v kanadském Torontu mladý lékař Frederik Grant Banting a jeho žák, student medicíny Charles Herbert Best, novou látku ve zvířecích břišních slinivkách, kterou nazvali isletin ( později byla přejmenována). Zkusili ji aplikovat psům s cukrovkou. A první inzulín byl na světě. Již na samém počátku roku 1922 byl nově objeveným inzulínem léčen první pacient s diabetem - malý chlapec. Chlapec žil a jeho stav se po inzulínu zlepšil. Léčení inzulínem se rychle rozšířilo. Jeho objevitelům byla udělena Nobelova cena za medicínu. A inzulín za uplynulých více než osmdesát let zachránil život milionům dětí i dospělých na celém světě.

Co je to glukóza?

• Glukóza patří mezi jednoduché cukry. Je to cukr trochu jiné chuti než cukr řepný. Glukóza je obsažena v ovoci, zejména v hroznovém vínu. Proto se jí česky říká hroznový cukr. Glukóza je však také hlavním cukrem obsaženým v krvi člověka. Označuje se proto také jako krevní cukr. Hladina neboli množství glukózy v krvi se nazývá glykémie.

• Glykémie je další důležitý pojem, se kterým se v souvislosti s diabetem často setkáváme. Glykémie se udává v jednotkách milimol na litr (mmol/l). U zdravého člověka glykémie neklesne pod 3,3mmol/l nalačno a nestoupne přes 6mmol/l.

Diabetes mellitus

• Diabetes mellitus je porucha, při které stoupá glykémie. Glykémie může stoupat z různých příčin. Podle toho také rozlišujeme několik typů diabetu. Nejdůležitější jsou dva z nich : označují se jako diabetes mellitus 1. typu a diabetes mellitus 2.typu. 

• Diabetes mellitus 1. typu. vzniká proto, že beta-buňky v Langerhansových ostrůvcích pankreatu přestávají vyrábět inzulín.Jediným léčením, které může pomoci odvrátit tento stav, je léčba inzulínem. DM 1.typu se proto také dříve nazýval inzulín-dependentní diabetes, to znamená diabetes závislý na léčbě inzulínem.  

• Vznik diabetu nesouvisí s tím, je-li člověk štíhlý nebo silnější. Nesouvisí ani s tím, zda měl nebo neměl rád sladká jídla. Vznikne nezávisle na tom, co člověk dělal, co jedl a jaké byly jeho zvyklosti.

   

Proč při diabetu přemýšlíme o jídle?

• Mezi jídlem na straně jedné a inzulínem na straně druhé vládne v těle rovnováha. Ale člověk s DM 1.typu si neumí inzulín vyrábět sám, nebo ho dokáže vyrobit jenom v malém množství. Dodává si proto do těla inzulín injekcemi. Myslí tudíž na rovnováhu mezi jídlem a inzulínem namísto svých beta-buněk sám.

   

Naše základní živiny

Bílkoviny

• Jsou obsaženy v mase, rybách, tvarohu, sýrech a vaječném bílku. Bílkoviny obvykle tvoří 15-20% všech kalorií, které za den sníme. Nepůsobí na glykémii.

   

Tuky

• Tuky jsou obsažené v másle, sádle, oleji, umělých tucích, šlehačce, vaječném žloutku. Tuk bývá ukrytý ve velkém množství i v uzeninách a v mase. Ale také v mléce. Tuky tvoří 30-35% kalorií, které za den sníme. Tuky také nepůsobí na glykémii.

   

Sacharidy

• Sacharidy zvané též cukry, glycidy, uhlovodany či uhlohydráty, jsou jedinou součástí naší stravy, která přímo ovlivňuje glykémii. Sacharidům ve stravě proto musí každý diabetik věnovat při plánování jídla velkou pozornost. Obvykle tvoří 50-60% kalorií, které za den sníme.

  • Sacharidy rozlišujeme jednoduché a složené. Jednoduché sacharidy mají sladkou nebo nasládlou chuť. Složené sladkou chuť nemají.

     

 Co je to výměnná ( chlebová) jednotka

• Výměnná jednotka (v.j.) je umělý pojem, který byl zaveden, aby usnadnil lidem s diabetem přemýšlet o jídle. Používá se převážně u diabetiků 1.typu.
• Jedna výměnná jednotka obsahuje 12g sacharidů.

Sestavení jídelního plánu

• Každý člověk s diabetem by měl mít svůj jídelní plán.Jídelní plán je něco jako rozvrh výměnných jednotek na celý den.
• Tři hlavní jídla by neměla být od sebe vzdálena méně než 4 hodiny a více než 7 hodin. Svačiny bychom měli jíst asi 2-3 hodiny po hlavním jídle a druhou večeři těsně před spaním.

Poznáváme jednotlivé potraviny

Zelenina 

• Prakticky všechna ostatní jídla v.j. obsahují a musíme s nimi v jídelním plánu počítat.V dalším přehledu je rozděluji na v.j.mléčné, ovocné a škrobové. 

   

Výměnné jednotky mléčné

• 1 výměnná jednotka odpovídá 250ml mléka. To je obsah zhruba jednoho hrnku.
• 1 v.j.= 250ml kyselého mléka, kefíru či acidofilního mléka.
• 1 v.j.= 200ml bílého jogurtu. S dalšími přísadami ovoce, případně cukru, obsah v.j. v jogurtu stále stoupá.

• Při výrobě tvarohu a sýrů většina laktózy odtéká syrovátkou. Tvaroh a sýry tedy nemají žádné v.j..

• 1 v.j.= 200ml bílého jogurtu. S dalšími přísadami ovoce, případně cukru, obsah v.j. v jogurtu stále stoupá.

   

   

Výměnné jednotky škrobové

• Výrobky z obilí
• Brambory, výrobky z brambor
• Luštěniny

• Cukr, sladidla, sladké výrobky 

   

Výrobky z obilí

• Rohlík tradiční velikosti váží v čerstvém stavu 50g a obsahuje 2 v.j.. 1výměnná jednotka je tedy půlka rohlíku nebo housky.
• 1 v.j. chleba je půlka poměrně tenkého krajíčku ( cca 30g ).
• U většiny druhů těstoviny platí, že 1 v.j. je 15g syrových těstovin. Vařením těstoviny získávají hodně vody. Jedna v.j. vařených těstovin je podstatně těžší a váží asi 50g.  
• Kroupy, jáhly a krupice obsahují 1 v.j. v 15g. Ovesné vločky obsahují 1 v.j. ve 20g.
• Houskové knedlíky - 1 plátek váží zhruba 30g a to je právě 1 v.j..
• Pšeničná nebo ovesná mouka má 1 v.j. v 15g.

• Pro rýži platí totéž jako pro těstoviny - syrové má 1 v.j. v 15g. Vařená asi v 50g.

   

   

Brambory, výrobky z brambor

• Jeden brambor střední velikosti obsahuje 1 v.j. (cca 65g). Vařením svoji váhu nemění, nezáleží tedy na tom, vážíme-li brambory syrové či vařené.
• Při výrobě bramb. kaše přidáváme k bramborám tekutinu v podobě mléka, které obsahuje samo o sobě výměnných jednotek málo. Abychom snědli jednu v.j., můžeme sníst více bramborové kaše než brambor - 100g. 

Luštěniny

• Luštěniny také při vaření nabývají, protože získávají vodu. Suchých luštěnin, syrových, je v jedné v.j. 20g, ať je to hrách, čočka či fazole. 1 v.j. vařené čočky, fazolí či hrachu má 50g.

Cukr, sladidla, sladké výrobky

• Za v.j. škrobové můžeme v umírněném množství zařazovat sladká jídla. Množství čistého řepného cukru by však nemělo přesáhnout dvě až tři v.j. za den.Pro průběh glykémie je výhodnější, když je řepný cukr součástí smíšeného jídla obsahujícího i jiné živiny. 

Výměnné jednotky ovocné

• Ovoce v tomto přehledu se bude rozumět s peckou, případně se slupkou či kůrou.

  1 výměnná jednotka

  jablko 1ks (100g) hruška 1ks (90g) meruňky 3ks (110g) jahody 10ks (160g) maliny 5 lžic (150g) třešně 15ks (100g) švestky 4ks (90g) broskev 1ks (120g) hrozny 12 kuliček (70g) pomeranč 1ks (140g) mandarinka 2ks (170g) banán 1/2ks (90g) grep 1/2ks (190g) kiwi 2ks (110g)

Výměnné jednotky v běžné stravě

• Studená jídla - chleba a pečivo počítáme podle tabulek. To, co na pečivo klademe se v obvyklém množství nezapočítává. Nepočítá se tedy máslo ani rostlinné máslo, nepočítají se sýry, uzeniny, tvaroh, vejce, maso, ryby apod. Nepočítají se párky, klobásy, špekáčky, ani hořčice, majonéza, kyselé okurky, uzenáče, sardinka a slanečci. Jen u smažené ryby nezapomeneme započítat strouhanku. Nepočítají se zeleninové saláty ani dresinky určené k jejich polévání. Ovoce se počítá podle tabulek. Moučníky se počítají. Jejich různorodost je velká a počítání se zdá zpočátku složité. Nejlepšího odhadu dosáhneme, když doma s využitím jednuduchého počítání spočítáme výměnné jednotky v užívaných recepturách a vydělíme počtem porcí či dílů moučníku. Z nápojů se počítají mléčné nápoje, případně čisté ovocné šťávy (1 v.j. je 100ml čisté ovocné šťávy). Káva a čaj se nepočítají.Mléko do kávy můžeme zanedbat - bývá ho malé množství. Nepočítají se limonády označené výslovně jako diabetické. Sladké limonády vylučujeme.
• Teplá jídla  - u polévek záleží hlavně na tom, zda k jejich výrobě byla použita jíška a na typu zavářky.

• Příkrmy - obvyklé porce českých příkrmů mívají 3-4 v.j.  

  1 výměnná jednotka

  brambory (65g) bramborová kaše (90g) houskový knedlík (1-1,5 plátku) rýže vařená (50g) těstoviny vařené (50g) hranolky (asi 20ks = 40g)

• Kompoty - spočítáme podle tabulky čerstvého ovoce (obsah cukru v ovoci se zavařováním nemění). Je-li kompot slazený řepným cukrem nebo sorbitolem přičteme 1 výměnnou jednotku.

Co jsou to umělá sladidla?

 Příklad jídelního plánu 10-ti letého chlapce

Život s diabetem

• Lidské tělo je stvořeno k tomu, aby se pohybovalo.
• Při diabetu musí člověk o pohybu a sportu více přemýšlet, protože tělesný pohyb ovlivňuje glykémii.
• Při přemýšlení o sportu a pohybu musí diabetik přemýšlet o dvou věcech : o intenzitě pohybu a o době trvání pohybu.

Jaká by měl diabetik respektovat opatření při sportu?

• Zvýšená potřeba glukózy při pohybu vede k poklesu glykémie.
• Tomu lze předejít třemi způsoby: zvětšením množství jídla, sníženou dávkou inzulínu nebo kombinací obou postupů.

Proč je důležité předcházet hyperglykémii?

Nikoliv jedna, krátce trvající hyperglykémie, ale dlouhodobá a opakovaná zvýšená hladina cukru v krvi je základním a nejdůležitější příčinou chronických komplikací diabetu. Mohou postihovat řadu orgánů a tělních systémů 

• Diabetická retinopatie - postižení oční sítnice
• Diabetická katarakta - postižení očních čoček
• Diabetická nefropatie - postižení ledvin
• Autonomní diabetická neuropatie - postižení nervových vláken zajišťujících dobrou funkci útrobních orgánů, zvláště pak trávicího ústrojí či nervových vláken zajišťujících vnímání dotyku, tlaku, tepla a bolesti (diabetická makroangiopatie)

Psychologické aspekty dětského diabetu

Vyrovnat se se skutečnosti pomáhají pacientům a jejich rodičům informace od odborníků, jejichž prostřenictvím se snaží v nové situaci orientovat. Důležitá je vzájemná podpora a pomoc všech členů rodiny a nejbližšího okolí. Úměrně věku se snažíme společně s diabetologickým týmem o podstatě cukrovky informovat dítě. I ono prožívá pocit nejistoty a vnitřního zmatku, protože si stejně jako jeho nejbližší může klást otázky o příčině nemoci a možných souvislostech jejího vzniku. Od počátku by se tak mělo dítě stát aktivním spolupracovníkem při léčbě, kterou později převezme samostatněji do svých rukou. Jednotliví členové rodiny se mohou s nemocí dítěte vyrovnávat nejrůznějším způsobem, důležitá je však vzájemná podpora. Pokud budou rodiče dlouze přemýšlet o příčinách onemocnění nebo budou hledat viníka (který neexistuje), budou zbytečně ztrácet energii, kterou potřebují věnovat podpoře dítěte i sobě navzájem. Je skvělé pokud se do péče o nemocné dítě zapojí více lidí. Přítomnost obou rodičů u počáteční edukace by měla být samozřejmostí.

Sestavení jídelního plánu

 Složené sacharidy

• Složeným sacharidem je především škrob. Škrob je obsažen v bramborách a výrobcích z brambory, je přítomen v obilí a ve výrobcích z obilí a mouky, tedy v pečivu, těstovinách, knedlíkách, ovesných vločkách...Vlastně ve všem, co považujeme za příkrmy. Kromě toho je škrob v zelenině, s výjimkou luštěnin je ho tam ale velmi málo.

Jednoduché sacharidy

• Jednoduchých sacharidů obsahuje naše strava celou řadu. Patří mezi ně glukoza, fruktoza, sacharoza, laktoza a maltoza.
• Glukoza (hroznový cukr) je obsažena v ovoci a v glukozových bonbonech (Lipo, Besip). Vstřebá se rychle  a vede k rychlému vzestupu glykémie, který však poměrně rychle odeznívá.
• Fruktoza (ovocný cukr) je obsažena s glukozou a sacharozou v ovoci. Také se rychle vstřebává, ale glykémie po ní stoupá opožděně, avšak stoupá.
• Sacharoza (řepný cukr) je cukr uvžívaný běžně ke slazení.
• Laktoza (mléčný cukr) je obsažena v mléce a v kysaných mléčných výrobcích, jako je kefír a jogurt. Laktozy je stejné množství v mléce plnotučném i polotučném. Vliv na glykémii je pomalý.
• Maltoza (sladový cukr) je obsažená v pivu.

V jakých potravinách jsou tedy sacharidy obsaženy?

• Obilí a ve všech výrobcích z obilí a mouky
• V bramborách a ve všech výrobcích z brambor
• V ovoci a zelenině (v zelenině kromě luštěnin však jen málo)
• V mléce a kysaných mléčných výrobcích
• Ve všem, co je slazeno cukrem a náhradními cukry