VÝŽIVA VE ZDRAVÍ I NEMOCI

Tuky ve výživě dětí

Výživa dítěte 

Často se hovoří o tom, jaký význam pro dítě má zdravá strava, jak je důležitá především z hlediska zdravého růstu a optimálního tělesného a duševního vývoje. Také se klade důraz na dostatečnou pestrost a vyváženost stravy, aby splňovala zásady racionální výživy, které odpovídají biologickým potřebám dítěte. Tato doporučení platí samozřejmě i pro diabetické děti.

Základy správné životosprávy

Vytvoření správných stravovacích návyků lze docílit především systematickou výchovou rodičů, kteří dětem stravu zabezpečují od nejútlejšího věku. Jídlo musí být nabízeno, aniž by si dítě vybíralo samo. Pokud je pravidlem pestřejší sortiment jídel, většinou si dítě vybere dobře. Jednotvárnost v jídle může vést k deficitu některých živin. Jeho konzumace by neměla být spojována s pravidelnými výchovnými metodami, například v situaci, kdy dítě bude odměňováno za něco cukrovinkami. Důležité je také pamatovat na vzhled jednotlivých pokrmů, protože vkusně a dobře naservírované jídlo zaujme dítě již na první pohled.

Dítě zásadně do jídla nenutíme – mohli bychom tak u nich vytvářet pocit nechutenství. Stravovací zvyklosti a chutě se mění v každém věkovém období. Zkušenosti jsou takové, že děti si postupně sami zvyknou na jídla, která dříve jejich oblíbená nebyla. Velmi prospěšné a účelné je, aby celá rodina jedla stejné pokrmy. Vyhneme se tak zbytečným špatným stravovacím návykům, které většinou vedou k větší vybíravosti dětí ve stravě. Ke správným návykům životosprávy patří také kultura stolování a příjemná rodinná atmosféra u stolu.

Coby měla obsahovat dětská strava

Bílkoviny, tuky, sacharidy. To jsou základní živiny a nezbytné zdroje energie, které je nutno přijímat ve výživě dítěte. Nezbytné jsou také vitamíny, nerostné látky, vláknina a voda.

Doporučené složení živin:

*bílkoviny – 15-20% energie

*tuky – 30% energie

*sacharidy – 50-70% energie

Bílkoviny

Bílkoviny jsou základní stavební látky pro lidský organismus. Jsou nutné pro růst a vývoj, v dospělém věku pro tvorbu a udržování svalů a pro obnovování tkání. Z přijímaných bílkovin z potravy jsou získávány součásti k vytváření bílkovin vlastních. Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin. Mnohé aminokyseliny si může tělo vyrobit samo. Devět těchto aminokyselin však musí být dodáváno do organismu potravou.

Bílkoviny rozdělujeme na živočišné ( plnohodnotné) a rostlinné ( neplnohodnotné). Zdroje živočišných bílkovin představují 2/3 doporučené dávky bílkovin ( maso, mléčné výrobky, vejce).

Zdroje rostlinných bílkovin představují 1/3 doporučené dávky bílkovin ( sojová mouka, sojové maso, luštěniny, obiloviny, ořechy, brambory ).

Při deficitním přívodu bílkovin v jídelníčku může docházet u dětí k poruchám růstu, horšímu dospívání a opožděnému tělesnému a duševnímu vývoji dítěte. Naopak vysoký příjem bílkovin představuje zátěž pro činnost ledvin. To je nutné si uvědomit obzvlášť u dětí s diabetem, aby se preventivně předešlo následným pozdním komplikacím v dospělém věku.

V dětské stravě by mělo být obsaženo především libové maso. Vhodné je maso králičí, drůbeží, rybí, telecí, vepřové, hovězí. Uvedené druhy jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin. Z nerostných látek obsahují železo, zinek, vápník, draslík, hořčík, fosfor, selen, z vitamínů B1 a B2. Vyšší množství železa obsahují vnitřnosti ( játra, ledvinky, slezina). Ryby by neměly chybět, protože obsahují mastné kyseliny, jód, fluor a vitamíny A a D. Obsah jódu je významný, v současné době je jeho nedostatek ve stravě civilizačním problémem. Maso lze občas nahradit i sojovým masem. Vepřový bůček, skopové, kachnu, husu a veškerá tučná masa omezujeme.

Uzeniny zařazujeme do jídelníčku omezeně, dětem do tří let je nedáváme vůbec, starším dětem podáváme šunku ( kuřecí, krůtí, vepřovou), občas libové párky, šunkový, krůtí a kuřecí salám. Omezujeme trvanlivé a měkké salámy, špekáčky, vuřty, tlačenku a paštiky pro jejich vysoký obsah tuku, soli a konzervačních látek.

Vhodnost vegetariánské, veganské a makrobiotické stravy

Vegetariánská strava je možná, pokud jsou v ní živočišné bílkoviny z vyloučeného masa a ryb nahrazeny vejci a mléčnými výrobky. Veganská strava, která odmítá vejce, mléko a mléčné výrobky a obsahuje pouze bílkoviny rostlinného charakteru, je nevhodná pro každý rostoucí a vyvíjející se organismus, protože v ní nejsou zastoupeny kvalitní bílkoviny. U dětí živených veganskou stravou dochází k výraznému opožďování růstu a zvýšené náchylnosti k nemocím.

Makrobiotická strava je nízkokalorická, dodává tělu málo nasycených tuků a hodně vlákniny. Pro dětský rostoucí organismus je tato strava nevhodná, protože v ní chybí důležité živiny.

 Mléko a mléčné výrobky

Mléko a mléčné výrobky jsou v dětském věku jednou z nejdůležitějších potravin a také nenahraditelným zdrojem vápníku. V jídelníčku by proto neměl chybět dostatečný přísun tvarohu, jogurtů, sýrů, zakysaných výrobků. Je možno použít druhy nízko-, polo- i plnotučné, v menší míře i smetanové výrobky s vyšším obsahem tuku. Na našem trhuje již pestrý výběr a jsou uvedena i složení potravin, což umožňuje lépe se orientovat ve výběru vhodných výrobků, zejména v diabetické stravě, u které jsou označené hodnoty sacharidů velmi důležité. Omezujeme šlehačku, smetanu, plnotučné mléko, tučný tvaroh, tavené plnotučné a lahůdkové sýry, tvrdé sýry s vyšším obsahem tuku a smetanové jogurty.

Sacharidy

Sacharidy ( cukry, glycidy, uhlohydráty) jsou nejdůležitějším a nejpohotovějším zdrojem energie pro svalovou činnost ( pohyb, sport, práce) a energie nutné pro růst. Sacharidy obsahují vitamíny skupiny B1 a B6, vlákninu, která dodává našemu tělu pocit sytosti a usnadňuje vyprazdňování střev. V diabetické stravě může mít přídavek vlákniny vliv na pozvolné trávení, což může do určité míry ovlivnit hladinu krevního cukru ( glykémie). Sacharidy jsou přijímány ve stravě jednoduché a složené ( polysacharidy). Jednoduché sacharidy mají sladkou chuť. Hlavní zdroje jsou obsaženy v řepném cukru ( sacharosa), ovocném cukru ( fruktosa), mléčném cukru ( laktosa), sladovém cukru ( maltosa). Jednoduché sacharidy obsahují: cukrovinky, nápoje slazené cukrem, zmrzliny, moučníky, med, ovoce, mléčné výrobky apod. Složené sacharidy nemají sladkou chuť. Patří k nim škrob, který je obsažen v pečivu, obilninách, přílohách ( brambory, knedlíky, těstoviny, rýže).

Pečivo a obiloviny jsou v jídelníčku dětí oblíbené. Obsahují sacharidy, vlákninu, železo, vápník a vitamíny B1 aB6. Přednost dáváme tmavému celozrnnému pečivu ( žitný chléb, graham, dalamánky, křehké chleby atd.), které kombinujeme s bílým pečivem ( loupák, vánočka, buchty, koláče, koblihy apod.). Omezujeme sladké pečivo pro jeho vyšší obsah energie.

Přílohy

V dětské stravě jsou základní přílohou brambory jako zdroj vitamínu C a vlákniny, a proto by neměly chybět na našem každodenním stole. Vhodná je také rýže, dále pak těstoviny a knedlíky ( houskové a bramborové). Luštěniny jsou zdrojem rostlinných bílkovin, vitamínů skupinyB, vlákniny, a proto je zařazujeme do jídelníčku. Omezujeme fritované hranolky, krokety, houskové knedlíky.

Moučníky a cukrovinky

Sladkosti jsou pro mnohé děti jedním s nejpříjemnějších požitků v jejich životě.Mají však také špatné stránky a rodiče je velmi dobře znají. Pokud se jedí často s neomezeném množství, děti se zasytí, ztrácejí chuť k jídlu a nedojídají hlavní chody, jako je oběd nebo večeře. Nadměrná konzumace cukrovinek vede také ke kazivosti zubů a k rozvoji obezity. Různé pamlsky jsou bohatým zdrojem energie, avšak nedodají tělu žádné užitečné živiny.Vzhledem k tomu, že cukrovinky jsou velkým chuťovým lákadlem převážně pro dětskou populaci, není možno je ze stravy vyloučit úplně. Z psychologického hlediska by to nebylo správné řešení. Dosavadní zkušenosti ukazují, že při častém zakazování sladkostí se jimi mohou děti tajně dojídat v několikanásobném množství, než je pro ně vhodné. Cukrovinky by proto měly být zařazeny v přiměřeném množství. Toto doporučení platí jak pro děti zdravé, tak i pro diabetické.

Tuky

Tuky jsou nejvydatnějším zdrojem energie. Rozdělujeme je na rostlinné a živočišné. Jeden gram tuku obsahuje 38kJ ( 9kcal). Přijímané tuky v naší stravě jsou důležité, neboť jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin, nezbytných při řízení tělesných funkcí. Dodávají lidskému organismu vitamíny, A,D,E,k rozpustné v tucích a ovlivňují chuť a konzistenci jídla. Tuky jsou v největším množství zastoupeny v másle, sádle, umělých tucích ( např. margarínu), rostlinných olejích, majonéze, vaječném žloutku, smetaně, šlehačce, ořeších. Tuky jsou také skryty ve vyšším množství v uzeninách, mase, mléce a mléčných výrobcích, čokoládě, zákuscích.

Rozložení tuků ve stravě by mělo být v poměru 2/3 rostlinných a 1/3 živočišných tuků.Převážně jsou preferovány rostlinné tuky ( např. Rama,Flora, Perla, Alfa) a oleje ) např. sojový, slunečnicový, olivový). Živočišné tuky jsou omezeny, nikoliv vyloučeny. Pestrého a vyváženého jídelníčku lze dosáhnout jedině v případě, že strava není jednotvárná. V menší míře mohou být zařazeny i živočišné tuky především k mazání pečiva ( např. máslo, sádlo, pomazánkové máslo).

Nerostné látky

Nerostné látky jsou důležité k výstavbě těla, obnovují jeho tkáně, částečně urychlují a korigují chemické přeměny organismu.

Vápník je nutný pro stavbu kostí a zubů, podílí se společně s fosforem na činnosti svalů, nervů a účastní se při srážení krve. Hlavní zdroje: mléko, tvaroh, sýry, tmavé pečivo, jogurty, žloutky, ořechy, luštěniny, mák.

Železo je důležité pro tvorbu krevního barviva ( hemoglobinu). Hlavní zdroje : maso, játra, luštěniny, tmavé pečivo.

Jód je nutný pro funkci štítné žlázy. Hlavní zdroje : mořské ryby, jodidovaná sůl, rybí tuk.

Vitamíny

Vitamíny jsou důležitou složkou potravy, kterou si člověk nedovede vyrobit sám, a proto ji musí přijímat v potravě. Tělu nedodávají energii. Zajišťují procesy látkové přeměny organismu. Rozdělujeme je na rozpustné v tucích (A,D,E,K) a ve vodě ( široká skupina vitamínů B1 až B12 a vitamínu C).

Vitamíny skupiny B chrání organismus před ochabnutím svalstva a před poruchou krvetvorby. Hlavní zdroje : tmavé a celozrnné pečivo, kvasnice, luštěniny, sója, vnitřnosti, vejce, mléko.

Vitamín C – nedostatečné množství vitamínu C přispívá ke zvýšené náchylnosti k nemocím, krvácivosti dásní, pomalejšímu hojení ran. Hlavní zdroje : zelenina a ovoce hlavně v syrovém stavu, brambory, šípky, paprika.

Vitamín A chrání organismus před poruchami zraku, šeroslepostí a infekcí. Hlavní zdroje : mrkev, rajčata, listová zelenina, žloutky, máslo, rybí tuk a játra.

Vitamín D chrání tělo před křivicí ( rachitis), meknutím a řídnutím kostí, poruchou růstu, před zubním kazem a infekcí. Hlavní zdroje : mléčný tuk, tučné sýry, máslo, žloutky, vnitřnosti.

Příjem tekutin

Vodu potřebuje lidské tělo k trávení a vylučování odpadních látek. Je důležitá pro regulaci tělesné teploty. Příjem vody z nápojů, včetně čaje a kávy, tvoří asi 2 litry denně. Příjem vody z potravy, např. ovoce, zeleniny, polévky, mléka a ml. Výrobků, dodá tělu asi 1/2-1litr vody. Dohromady by měl tedy dospělý člověk vypít asi 2,5-3litry tekutin za den. Při vyšší fyzické zátěži nebo při horkém počasí je doporučeno vypít ještě větší množství tekutin. Nápoje by se měly v jídelníčku střídat. Vhodné je zařazovat čaje ( ovocné, černé, bylinkové), minerální vody s příchutí i bez příchutě, perlivé i neperlivé vody, šťávy, džusy. Někteří odborníci vyjadřují pochybnosti o zdravotní nezávadnosti přídatných látek ( jako jsou například umělá sladidla) obsažená v „light“ nebo „dia“ výrobcích. Malým dětem do tří let by se neměly zařazovat vůbec.

 Dětská diabetická strava

Diabetická strava u dětí již v současné době není označována jako dieta. Pod pojmeme dieta rozumíme konkrétní omezení, až úplné vyloučení potravin ze stravy a změnu technologického postupu při přípravě pokrmů. Toto omezení se však nevztahuje na skupinu obyvatelstva postiženou jinými zvláštními druhy onemocnění, u kterých je dieta prvotní a zásadní součástí metody ovlivňující úspěšnost léčby. U diabetických dětí jinak zdravých, není nutné toto opatření.

Současný trend výživy u dětí s diabetem doporučuje stravu racionální, která je pouze regulovaná. To znamená, že při diabetu je možno jíst všechno jídlo, je však nutné sledovat jeho množství. Kromě toho je důležité, aby podávaná jídla byla konzumována v pravidelném časovém intervalu podle již předem stanoveného jídelního plánu. Diabetická strava by měla být vlastnhě doporučením pro zdravou dětskou populaci, protože je zde vytvořen pravidelný režim v celkové životosprávě, který bohužel v mnoha případech u zdravých dětí chybí.

Jídelní plán u diabetických dětí

Strava je podávána v šesti denních dávkách. Rozlišujeme tři hlavní jídla ( snídaně, oběd, večeře), která by měla být bohatší na obsah výměnných jednotek, a tři menší jídla ( dopolední a odpolední svačina, 2.večeře). Doporučuje se, aby hlavní jídla nebyla od sebe vzdálená méně než 4 hodiny a více než 7 hodin z důvodu návaznosti rychle působícího inzulínu. Svačiny by měly být podávány asi 2-3 hodiny po hlavním jídle a 2. večeře těsně před spaním. Množství výměnných jednotek je individuální u každého dítěte. Záleží na množství fyzické aktivity, tělesné konstituci a stavu výživy. Stravovací návyky, které byly zavedeny v rodině před záchytem diabetu, by se neměly výrazněji měnit. Pokud např. v některých rodinách byly podávány bohatší snídaně nebo večeře, není nutno tento zvyk při zjištění diabetu u dítěte zásadně měnit.

Hlavní zásady výživy diabetických dětí a adolescentů v léčebném režimu

°Udržovat hladinu krevního cukru v doporučených hodnotách

°Dodržovat předepsaný počet výměnných jednotek

°Posuzovat množství potravin – diabetické váhy mohou být zpočátku velkým 

 pomocníkem

°Dodržovat časový rozvrh inzulínového programu a jídla

°Jíst větší množství jídel bohatých na škrob a vlákninu ( vláknina zpomaluje

 vzestup glykémie)

°Omezit ( ne zcela ze stravy vyloučit) cukrovinky. Jejich konzumaci je nutno započítat do jídelního plánu, vhodná je kombinace s pečivem, ovocem, mléčným výrobkem, denně by měly být zaplněné max. 2-3- výměnné jednotky

°Vyloučit ze stravy nápoje slazané sacharozou

°Zajistit dostatečný přísun tekutin

°Umělá sladidla zařazovat v přiměřených dávkách

°Jíst čerstvou zeleninu ( obsahuje vlákninu a vitamín C, vhodné je zařazovat ji

 mezi naplánovaná jídla)

°Sledovat tělesnou hmotnost jako prevenci před obezitou. V případě nadváhy

 jídelníček přizpůsobit zásadám redukční diety – nutno projednat s lékařem, 

 dietní sestrou

°Omezit slaná a příliš kořeněná jídla

°Zařazovat tuky rostlinné a živočišné, omezit sádlo ( ne zcela vyloučit), vhodné

 jsou rostlinné tuky ( Perla, Rama, Flora, Alfa). Omezit smažená jídla, doporu-

 čeno zařazovat 1-2x týdně, nevhodné je stravování v restauracích typu Mc

 Donalds. Tato strava je bohatým zdrojem energie. Vysoký příjem tuků zvyšuje                   

 Riziko vzniku cévních a srdečních chorob.

°Zařazovat kombinaci bílkovin živočišných v poměru 2/3 a rostlinných v poměru

 1/3, omezit tučná masa, je doporučeno nahradit maso sójou nebo luštěninou.

°U dospívajících omezit, případně vyloučit konzumaci alkoholických nápojů.

°Při zvýšené pohybové aktivitě je nutné vždy mít u sebe sladké jídlo. Jde o prevenci hypoglykémie ( saldká tekutina – Cola, 100% džus, rohlík, sušenka, banán).

°Nezaměřovat se na dia výrobky. Ukazuje se, že nemají zvláštní výhody oproti výrobkům slazeným řepným cukrem.

Sporný přínos dia výrobků

Tyto produkty, kromě nápojů značených light, výrazný přínos pro léčbu diabetu nemají. Dia výrobky ( např. cukrovinky, džemy), které jsou slazeny sorbitem, fruktosou obsahují stejné množství sacharidů jako výrobky slazené řepným cukrem ( sacharosou). Glykémie po nich stoupá také, i když o něco pomaleji. Bývají obvykle dražší, než výrobky slazené řepným cukrem a některé druhy obsahují vyšší množství tuku a energie ( např. čokolády). V neposlední řadě – chuťové vlastnosti dia výrobků jsou horší než výrobků slazených řepným cukrem.

Problémy s vyvážeností stravy

Proč vlastně dochází k nevyváženému poměru základních živin? Diabetická strava je racionálně regulovaná. Pro jednoduché a praktické určování množství jídla byly zavedeny výměnné jednotky. Jedna výměnná jednotka obsahuje množství jídla o obsahu 12g sacharidů, které je možno sníst v ovoci, mléku, pečivu, cukrovinkách apod. Výměnné jednotky rozdělujeme na ovocné, mléčné a škrobové. Kromě těchto uvedených druhů jsou zařazovány v jídelních plánech potraviny, které výměnné jednotky neobsahují. Do této skupiny potravin patří maso, uzeniny, tvaroh, sýry, majonéza, tuky ( máslo, sádlo, rostlinné tuky a oleje).

Při konzumaci uvedených druhů potravin se často nepřihlíží na jejich množství, protože neobsahují výměnné jednotky, nezapočítávají se do předepsaného jídelního plánu a nemají vliv na glykémii. Rodiče diabetických dětí většinou získají dojem, že mohou jídla neobsahující výměnné jednotky podávat v neomezeném množství a přitom nesladují jejich obsah bílkovin, tuků a energie. Volné pojídání uzenin, sýrů, tvarohu mezi hlavními chody zdůvodňují tím, že dětem nestačí naplánované porce ( jedná se především o přílohy), ve kterých svůj limit výměnných jednotek již vyčerpaly. Pokud děti nezasytí ani zelenina, která také neobsahuje výměnné jednotky, je možno porce jídel ( příloh) zvýšit se současným přidáním inzulínu.

V jídelních plánech se vysketuje někdy vyšší kontumace cukrovinek. Chuť na sladkosti je někdy neodolatelná, že se jich děti domáhají často na úkor hlavních jídel. Proto si snižují porce příloh, aby mohly dorovnat určený počet výměnných jednotek např. čokoládou, tatrankou, zmrzlinou apod. Hlavní jídla ( snídaně, oběd a večeře), u kterých se provádí tento zásah, jsou často nevyvážená v poměru základních živin a dochází k nedostatečnému pocitu sytosti, který vede k brzkému hladovění. To má pak za následek porušování dietního režimu. Cukrovinky je možno zařazovat v rozumné míře, v žádném případě nevylučovat. Ideální je, pokud jsou sladkosti zařazovány v kombinaci se škroby nebo vlákninou ( např. pečivem nebo ovocem). Vláknina a škroby zpomalují vzestup glykémie. Sladkosti by měly být podávány maximálně 1-2x denně, neměly by přesáhnout 3 výměnné jednotky za den. Vhodné je zařazovat je k svačině nebo ojediněle po obědě, nikoliv však na úkor hlavních jídel.

Pohybová aktivita, psychologické překážky

Velkou překážkou pro některé diabetické děti a adolescenty je jejich nízká pohybová aktivita. Fyzická zátěž je prospěšná k udržení dobré kondice a výkonnosti jak pro zdravou populaci, tak i pro diabetiky, u kterých se podílí také na dobré kompenzaci. U diabetických dětí, které mají vyšší dávku inzulínu, než je pro ně přijatelná, je možno zařazení pohybové aktivity docílit jeho postupné snižování. Nedostatečná fyzická aktivita může mít vliv na oslabení imunitního systému, což může vést k časté nemocnosti. Je přirozené, že všechny děti nejsou disponované pro intenzivní sportovní činnost. Některé druhy sportu je však možno provozovat alespoň rekreačně. Jedná se např. o procházky, pěší túry, plavání, jízdu na kole apod.Často se setkáváme s problémy psychologickými. Jsou děti, které se vyrovnají se svou nemocí snadněji, a jiné, které ji nesou hůře. Za svou nemoc se stydí a vyhýbají se kolektivu kamarádů nebo hromadnému stravování ve školních jídelnách.

 Diabetická strava, jak již bylo zmíněno, není označována jako dieta a neměla by zatěžovat diabetické děti v jejich životě. Pokud děti a dospělí s diabetem porozumí své nemoci a jsou soběstační a zodpovědní v léčebném režimu, lze očekávat, že kvalita jejich života nemusí být snižována. Jde především o to, aby mohli vést svůj život spokojeně, šťastně a plnohodnotně.

Význam výživy pro správný vývoj jedince 

Výživa – souhrn pochodů, jimiž organismus látky z vnějšího prostředí přijímá, přeměňuje a využívá je, nepotřebné vylučuje. V současné době respektujeme zdravotnické hledisko – prevence upevnění, navrácení zdraví – ve výběr a zpracování potravin. Správná výživa respektuje vědecké poznatky o výživě a uspokojuje chuťové a estetické požadavky člověka. Je přizpůsobena podmínkám, ve kterých člověk žije. Je diferencována podle věku, pohlaví, práce, prostředí a ročního období. Prostřednictvím veřejného stravování lze nejlépe propagovat zásady správné výživy. Stravování v nemocnicích, sanatoriích, léčebných ústavech se nepovažuje za veřejné stravování, protože strava je součástí péče o nemocného.

Kojení a jeho význam

Pro kojence je kojení jediný zdroj potravy. V prvních dnech po porodu je mateřského mléka velmi málo, má jiné složení a nazýváme ho mlezivo. Po 3-4 dnech se mlezivo mění ve zralé mléko, kterého je více a složení odpovídá potřebám kojence. Mateřské mléko obsahuje bílkoviny, nerostné látky ( hlavně vápník), mimo to obsahuje lyzozym a imonoglobulin, který chrání dítě před infekčními nemocemi. Mléko je první stravou pro všechny savce. Mateřské mléko je nejpřirozenější a nejvhodnější stravou pro kojence. Je zaručeně čerstvé a sterilní. Obsahuje ochranné látky proti některým přenosným nemocím,. Nejsnáze se tráví a odpovídá nejlépe potřebám chuti jedince. Obsahuje v dostatečném množství potřebné minerální látky ( hlavně vápník a železo) a vitamíny. Kojenecká výživa poskytuje veškeré živiny ve správném poměru potřebném k růstu a vývoji jedince.

Kojení chrání proti nemocím v pozdějším věku ( vytvoří se obranný systém), vytváří se vhodná střevní flora ( ochrana před vznikem průjmů), je základem citového vývoje ( vytváří se vztah mezi matkou a dítětem).Dítě kojíme podle potřeby. Kontrola správné výživy – přírůstek 150g týdně. Ve 4. měsících má mít dítě dvojnásobek porodní hmotnosti.

Pokud je mateřského mléka nedostatek nebo úplně chybí, přikrmujeme dítě umělou výživou, která je složena hlavně ze sušeného mléka. Kravské mléko je hůře stravitelné, obsahuje více bílkovin, ale méně hodnotných než mateřské mléko. Obsahuje méně sacharidů. Existuje také nebezpečí přenosu infekce. Při zpracování je nutná zvýšená hygiena. Mateřské mléko opustí žaludek za 1,5 hodiny a kravské asi za 3-4 hodiny. Na ředění se používá zdravotně nezávadná převařená voda. Někdy je vhodná minerálka – Mattoni, Ida, Korunní…

V prvních čtyřech měsících je strava výhradně mléčná.

Od 5.-7.měsíce mléčné porce postupně zaměníme za nemléčné přídavky, ovocné a zeleninové šťávy, zeleninové polévky nebo kaše. Dopoledne dáváme ovocnou kaši + piškoty. Později přidáváme mleté maso a žloutky.

Od 8.-9. měsíce přecházíme od kašovité konzistence přes zrnitou až k hrubě kusové stravě. Ovocné kaše nahrazujeme nastrouhaným nebo pomačkaným ovocem a zeleninou, pak zařazujeme kousky. Přidáváme maso, chléb a housky. S přechodem na tužší stravu nespěcháme, vede to k přejídání i ve vyšším věku.

Od 9.-12.měsíce  je strava s postupně se zvyšující koncentrací a konzistencí.

 Ke konci prvního roku má být dítěti podávána smíšená pestrá strava, polévky, příkrmy, maso, pečivo, jogurty, pudinky, máslo. Stravu podáváme 5xdenně. Nepodáváme uzeniny, ostrá a nakládaná masa, přepalované tuky, vysmahlé šťávy z masa, příliš soli, cukru, cukroví nedáváme ani ochutnat.

Stravu rozšiřujeme postupně. Když dítě odmítá, po krátkém čase ( 14 dnů) zkusíme znovu. Dítě učíme pít z hrnku a jíst lžičkou. Pokud dítě příliš ztloustne, omezíme dávky cukru a škrobu.

Do dvou let se dítě naučí kousat a polykat.

Dieta č.12 – strava batolat ( do 3let)

 Složení: 8000 kJ

             50 g tuku

             280 g sacharidů

             120 mg vitamínu C     

Je nutno vytvořit a upevnit správné stravovací návyky a dodržovat časový režim. Smíšená strava má obsahovat plnohodnotné bílkoviny ( hlavně mléko a mléčné výrobky), fosfolipidy ( mořské ryby), nenasycené mastné kyseliny ( rybí tuk, slunečnicový olej), nerostné látky ( vápník a fosfor), vlákninu . Strava by měla být lehce stravitelná raději rozmělněná, biologicky hodnotná, pestrá. Kuchyňská úprava – jednoduchá bet pikantních přísad. Dále musí být ve stravě živočišné bílkoviny zastoupeny ze 2/3 ( vejce, libové maso, denně 1/2l mléka a mléčných výrobků) Tuky používáme pouze kvalitní ( máslo, jednodruhové oleje), do stravy zařazujeme dostatek ovoce, zeleniny, brambor a luštěnin ( občas).

Moučníky podáváme jednoduché málo slazené – pudinky, piškoty, šlehaný tvaroh s ovocem. Vhodné nápoje – mléko, kyselé mléko, podmáslí, bylinkové čaje, ovocné šťávy. Můžeme sladit medem.

Příklad jídelního lístku 

Dieta č.13 – strava větších dětí

Podává se dětem od 4 do 15 let, pokud nepotřebují zvláštní dietu. V nemocnici má dieta jednotnou hodnotu porcí- musí se upravovat podle věku dítěte.

Složení ( průměrně): 11000 kJ

                                  115 g bílkovin

                                  80 g tuku

                                  360 g sacharidů

                                  120 mg vitamínu C

Výběr potravin a jejich technologická úprava

Do jídelního lístku starších dětí zařazujeme všechna běžná oblíbená jídla. Mechanická úprava není potřeba, naopak se děti musí naučit dobře kousat. Jídla jsou vhodná jednodušší, lehce stravitelná bez ostrého koření. Mastíme čerstvým máslem, olejem.

Strava musí obsahovat plnohodnotné bílkoviny ( mléko, mléčné výrobky, tvaroh, sýry), pečivo, brambory, ovoce, zelenina, nerostné látky ( vápník a fosfor – mléko, luštěniny), vitamíny A,,B,C.

Poměr živin by měl vždy zůstat zachován  

  B :  T : S

  1 : 0,8 : 3,5

Potraviny mají funkci:

a)    sytící – dodává tělu energii ( cukr, mouka, živočišné tuky).

b)    živící – poskytuje tělu energii a látky pro stavbu tkání ( maso, vejce, mléko)

c)     ochranná – dodává látky, které si organismus nedovede vytvořit ( vitamíny a stopové prvky).

Podle množství živících a ochranných látek určujeme, zda má potravina biologickou hodnotu nízkou nebo vysokou. Biologická hodnota se určuje měřením růstu dusíkové bilance. Je vhodné kombinovat plnohodnotné rostlinné a živočišné bílkoviny.

Z tuků je nejvíce biologicky hodnotný rostlinný olej, protože obsahuje vitamíny a esenciální mastné kyseliny. Biologicky hodnotnou stravu získáme kombinací potravin. Naopak se sníží špatnou úpravou potravin v potravinářském průmyslu, nesprávným skladováním.. Nejvhodnější je syrová strava – ovoce a zelenina.

Zásady správné výživy dětí

1.     dobrý zdravotní stav dítěte

2.     přiměřené množství kvalitní stravy – nezvykat děti na pikantní pokrmy, sladkosti, smažené pokrmy, dítě potom odmítá ovoce a zeleninu, mléko

3.     vypěstovat správné výživové návyky – chuť k jídlu + zamezit únavě + pohyb

4.     zajistit dostatečný odpočinek

5.     pravidelné podávání jídla, dodržovat časový rozsah, nespěchat s jídlem

6.     dbát na správnou techniku podávání jídla

7.     nemluvit zbytečně u jídla, nenutit do jídla

V organismu dítěte nejsou žádné rezervy. Strava je velmi rychle spotřebována, proto omezení stravy nesmí být příliš dlouhé a přísné.. Čím je dítě menší, tím je citlivější na rovnováhu tekutin a rychleji hrozí dehydratace. Nepřijímá-li dítě dostatek tekutin, musíme je dodat uměle.

Intolerance laktozy

Alergie na vejce

Jód - nepostradatelná složka výživy 

 Vliv výživy na vývoj jedince