Waldorfské školství připravuje žáky na nadcházející vládu humanity
Waldorfská pedagogika je alternativní pedagogický směr, který vznikl na počátku 20. století a v jeho polovině se pak začaly školy waldorfského typu rozšiřovat, nejprve po Evropě, později v zámoří. V Českých zemích se tyto školy začaly budovat až po roce 1989 a v posledních letech zájem o ně roste. Filozofie waldorfské pedagogiky totiž stále lépe zapadá do světa směřujícího ke sjednocení pod vládou Satana.
Zakladatelem waldorfské pedagogiky je rakouský filozof, esoterik, a sociální myslitel Rudolf Steiner. Škola klade důraz na celostní vzdělávání a rozvoj dítěte a jeho individualitu. Cíleně vede své žáky ke vzájemné toleranci, úctě a jednotě. Na první pohled je tedy vše v pořádku, děti (i dospělí) se do školy těší, odpadá řada stresujících faktorů (zvonění, biflování z učebnic, známky).
Waldorfská pedagogika má ale nesporně duchovní pozadí. Přestože ve své filozofii zmiňuje Boha, nestojí na skutečném biblickém základu. Na programu waldorfské školy pro dospělé je esoterní základ této pedagogiky o něco patrnější. Mimo jiné je zde zmiňována odpověď na potřebu dospělých „napojit se na rytmus roku a pulsaci přírody, najít ve svém životě řád, radovat se ze znovuobjevení smysluplnosti bytí a z chuti oživovat tradice a pravidelnost jako zdroje osobní i vzájemné síly.“ Waldorfská pedagogika v sobě zahrnuje i vazby na mytologii a pohanské tradice, které maskuje pod návratem k přírodě a jejímu rytmu.
Citujme přímo, co o waldorfské pedagogice říká jedna z učitelek: Kdo se s tímto pedagogickým přístupem setkává poprvé, může být nicméně dost překvapen. Vyučování začíná společnou hrou na flétnu a odříkáním takzvané Průpovědi, ve které si děti připomínají, že jsou součástí světa. (Nechybí zmínka o duchu božím, což učitelka později vysvětluje tím, že waldorfská filozofie mimo jiné zohledňuje reinkarnaci.)
Vyučování ve waldorfské škole začíná, jak je zmíněno výše, společnou hrou na flétnu a odříkáváním tzv. Průpovědi. Průpověď je zpravidla krátká báseň nebo říkanka a ve waldorfském školství se týká dětí i dospělých. Texty průpovědí lze studovat např. zde. Při pečlivém zkoumání je zjevné, že tyto texty v sobě zahrnují některé esoterní principy:
-
„To milý slunce svit den ozařuje mi. A údům sílu dá
moc Ducha v duši mé. Já v záři sluneční, ó Pane, sílu ctím...“ -
Kladu své bolesti do zapadajícího Slunce, kladu svá trápení do jeho zářícího klína.
Proměněny v lásku, pročištěny světlem se opět vracejí jako síla k radostným činům obětí. (v obou těchto průpovědích se velmi přibližujeme kultu slunce a jeho uctívání. Skutečný Bůh stvořitel si nepřeje, abychom jakkoli zbožšťovali a uctívali stvoření. Veškerá úcta se má obracet pouze ke Stvořiteli.) -
JÁ uspořádávám chaotický proud vůle světlem moudrosti mé mysli. JÁ uvolňuji usmrcující ztuhlost myšlení teplem lásky mé duše. Tak působím JÁ na spojování a uvolňování ve smyslu světa. (Zcela esoterní mantra, která vyzvedává lidské „já“ jako mocné a božské, schopné měnit okolnosti podle svévolného diktátu lidské duše, bez ohledu na to, jak dobré a špatné věci vidí Bůh.) *******************************************************************************************
Shrňme si tedy, proč je waldorfské školství duchovně závadné a jaké je jeho skutečné pozadí:
-Základ waldorfského školství není biblický, ale ESOTERICKÝ, a to i přesto, že se maskuje za promyšlený vzdělávací systém.
-Učí své žáky supertoleranci a superlásce, (tedy včetně tolerance a lásky k bludným učením a filozofiím, např. učení reinkarnace.)
-Pod rouškou návratu k přírodě a tradicím otevírá své žáky démonickému vlivu skrze esoterické praktiky (včetně odříkávání průpovědí, které v sobě tyto principy zahrnují a fungují podle rčení „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“, jinými slovy zaryje se člověku do mozku tak důsledně, že přijme sebevětší blud jako pravdivý.)
-Nenápadně směřuje své žáky k tomu, aby začali uvažovat v souladu s učením The secret (Tajemství)
Waldorfské školství je velmi povedenou pastí, protože láká žáky (děti i dospělé) na atraktivní způsob výuky; ve skutečnosti jsou však nenásilně vyučováni principům světa sjednoceného pod Satanovým terorem humanity a připravováni na brzký příchod tohoto systému. Past je o to zákeřnější, že filozofie waldorfské pedagogiky operuje se slovy "Bůh", "Boží duch" - při letmém pohledu vzniká tedy dojem, že jde o systém položený na biblickém základu. Ve skutečnosti se však mlčí o tom, že základ stojí na bohu tohoto světa, kterým je Satan.