https://kralupystrachov.rajce.idnes.cz/kralupska_tapka_9.9.2017/

Letošní devátý ročník již tradičního, turisticko-orientačního pochodu Kralupská ťapka, pořádaného naší ZKO, se nesl v duchu atrakcí určených převážně dvounohým, i když na své si dozajista přišli i všichni chlupatí kamarádi, protože takové povely jako třeba "Sněz, co můžeš" a "Ochutnej vše, co tu máme" asi doma neslýchají tak často.

Tentokrát se všichni účastníci ihned po zahájení přemístili z prostoru cvičiště k nedalekému břehu Vltavy, kde na ně čekal domluvený přívoz. Tímto způsobem se na druhou stranu řeky dostali v historii pořádání našeho pochodu teprve podruhé, nicméně toto pohodlí bylo záhy vyváženo nutností vyšplhat se (místy doslova) na nedalekou Hleďsebskou stráň, kudy vedla trasa, shodující se tentokrát z velké části s červenou turistickou značkou. První kontrolní stanoviště se však nacházelo ještě dole pod Nelahozevským zámkem.

41 týmů účastníků pochodu se  vydalo na 14 km dlouhý pochod okořeněný o plnění rozmanitých bodovaných disciplín. Polovina trasy vedla Dvořákovou cestou přes Nelahozeves po Vepřek, dále pak po břehu proti proudu Vltavy zpět na cvičiště v Kralupech. Počasí ideální, pohodová nálada. Mimo jiné cíle akce bylo záměrem pořadatelů představit náš region s jeho krajinnými, historickými, technickými památkami a zajímavostmi.  K tomuto směřovala i závěrečná disciplína, kde je měli soutěžící vyjmenovat. Schválně, zkuste si vzpomnět na nejméně 10, které byly po cestě, nebo viditelné z vyhlídky nad Novými Ouholicemi.

Po příchodu na cvičiště čekala účastníky utrmácené pochodem osvěžující lukostřelba a střelba z kuše, pánové a tatíci si to pořádně vychutnali.

Jako další zpestření byla nachystána návštěva doupěte poustevníka resp. obydlí Otce Fura, známého ze soutěže Pevnost Boyard, který měl soutěžícím dávat hádanky. Otce Fura ovšem stihla nehoda - neuhádl hádanku - a tak skončil ve spárech (a také chřtánu) rohatého pekelníka, který zaujal jeho místo. Z Fura zůstaly jenom vlasy a plnovous, pověšené vedle stolu hned vedle ukousnuté nohy, kde byla stočená zmije. Navzdory sekeře za dva zlatý a topůrkem za tolar, kterou čert třímal výhružně v ruce, opustili jeskyňku všichni ve zdraví a po svých a všichni bohatší o ponaučení, že všímat si objektů v okolí trasy pochodu se bodově vyplácí. Vzhledem k faktu, že naprostá většina zúčastněných bez obav nořila ruce do nádoby s čísly hádanek, kam nám jenom náhodou vlezlo také několik plastových myší, zvažujeme, že někdy příště nahradíme neživý plast živými jedinci anebo alespoň nějakým tím dobráckým hmyzem.

Další úkol na stanovišti byl velice náročný, i když z počátku tak vůbec nevypadal.....dráha složená z 12 překážek, od nejmenší po největší, s možností dobrovolného rozhodnutí překonání pán nebo pes, nebo každý nějakou...statistika rozhodnutí skoků je tak jak to má v soužití partáků pán a pes vypadat - pes většinou odpočíval a skákal páníček...co by pro svého pejska neuděll!!!!!
Hned vedle skákání přes překážky byl další úkol a to napínání gumy, psovodi vyčerpáni pochodem se mohli osvěžit lahvinkou šampaňského, kterou si museli pochopitelně vybojovat. A jak to dopadlo, no parádně, zmizely jen dvě!!!! Kdo si chtěl zlepšit náladu mohl si vedle v kruhu zadrnkat svou oblíbenou píseň. Pejsci sice nevěřili svým uším ale což, hlavně že jsme se pobavili.

Šéfkuchař František se nám postaral o prázdné žaludky, členové ZKO zase o zábavu a vy kteří jste k nám našli cestu  zase udělali radost svým psům a tak to má být.

Velký dík patří i Městu Kralupy nad Vltavou  sponzorovi celé akce.

Výherci letošní Kralupské ťapky:

1. Místo:   Peláková Lucie
2. Místo:   Fidlerová Lenka
3. Místo:   Šafaříková Linda

Nejstarší pes: ALKA  Drahušky Hruštičkové

Nejmladší pes: BANTU Zdeňky Jelenové

Z nejvzdálenějšího místo k nám přijela Tereza Tylová z Ústí nad Labem

Čestná cena pro paní Evu Buksovou z Kralup nad Vltavou

Nejmladší účastníci pochodu: Bolfíci ze Zálezlic

                                                Veronika a Karolína Fatkovi

                                                Marek Bittner

Výherci vtipů: Jitka Petříková - Policajt zastaví blondýnu na

                                                   ulici a říká: „váš pes nemá

                                                   košík, ale my nejdeme

                                                   nakupovat, promiňte to jsem

                                                   nevěděl“.

                     Linda Šafaříková - Přijde pacient k doktorovi

                                                            a stěžuje si:“Pane doktore,

                                                            pořád mám pocit, že jsem pes.

                                                           Dobře tak se položte na pohovku,  když já na

                                                           pohovku  nesmím“.

                     Martina Mejsnarová - Při vyšetřování:  Komisař“jaká byla poslední

                                                         slova toho poštovního doručovatele?, hodný

                                                         pejsek odpoví svědek.

                     V příštím roce naviděnou, členové ZKO Kralupy nad Vltavou-

                  Strachov