31.01. - 08.02.09 Pohadkovy Fiordland
Vstupni branou do Fiordlandu je mestecko Te Anau, kam jsme dorazily k veceru 31.1. a protoze stale setrime, jak jen to jde a platit v kempech povazujeme za naprosto zbytecne, zaparkovaly jsme na noc na uzasne (neoplocene!) louce za mestem. Rano jsme zasly na DOC informovat se na pocasi a pokoupit nejake letacky o nasem planovanem Routeburn tracku. Routeburn track se nachazi na ceste z Te Anau do
Druhy den kolem osme rano jsme vyrazily. Asi po dvou hodinach jsme se ocitly na vrcholu Key Summit (919m), coz je asi hodinova odbocka z hlavni trasy, ktera ale rozhodne stala za to. Mely jsme nadherne pocasi (jak nam i pozdeji v kempu potvrdil ranger DOC, je vyjimka, aby tu bylo cely den tak slunecno), takze byl prekrasny vyhled na tunky, ledovcove jezero a pohori kolem.
Rano jsme daly naprosto osvezujici koupel v rece a vyjely. Cesta do Milfordu byla opet uzasna, pocasi super, dokonce jsme na jednom odpocivadle poprve uvidely horskeho papouska Keu (to jsme jeste netusily, ze vlastne naposled:/). Dokonce nam sedl na strechu auta a zacal drze zobakem odlupovat tesneni:). V Milfordu jsme si vybraly vyletni lodicku a ve dve hodiny se uz plavily po prekrasnych uzinach. Foukalo teda priserne, i caj na palube se nam malem vyfoukl sam z hrnicku:). Fotily jsme o stosest, Mitre Peak mame snad stokrat. Je ale opravdu krasny…Behem plavby jsme videly dve kolonie tulenu – vyborna atrakce pro turisty:). Priplatily jsme si i navstevu podmorske observatore Milford Deep, kde byly k videni vzacne cerne (bile:/) koraly. Jinak nas Milford Deep pomerne zklamal, podmorska fauna a flora byla v truhlicich za okny:/. Cestou zpet jsme vyuzily pocasi a podnikly jeste dve kratsi prochazky a pak uz frcely zpet do Te Anau na nasi oblibenou picnicovou louku:).
V Te Anau jsme nahodou potkaly kamarada ze sadu Vladu, se kterym jsem pozitri podnikla Kepler track. Bohuzel bez holek:(. Jancino kolinko by to asi nezvladlo a Mila ji musela prej hlidat:). Holky nas odvezly autem na zacatek tracku a Janik mi pujcil sve paradni nove turisticke hulky, ktere byly do tech kopcu naprosto k nezaplaceni. Keplera jsme usli taky za dva dny, cestou byly nadherne vyhledy, bohuzel v miste, kde by byly byvaly nejhezci, bylo pocasi pod psa a prochazeli jsme mrakama, takze nejhezci cast tracku jsme nevychytali:/…Cestou jsme navstivili malinkou krasovou jeskyni, kde byl vstup zdarma a bez pruvodce. Nedokazu si predstavit, ze by neco takoveho existovalo v CR. Krapniky by tam nebyly uz na druhy den:/….Dalsi den vedla cesta lesem, po rovince, pomerne nudna ve srovnani se vcerejskem. Na konci tracku nas uz radostne vitaly holky:). Dalsi den jsme se rozloucily s Vladou, Fiordlandem a jely po Southern Scenic Route projet jih, kde udajne ziji delfini, tucnaci, velryby a lvouni…Nemuzeme se dockat:)…
Shrneme-li nas pobyt ve Fiordlandu, moc se nam tam libilo, jen jsme necekaly, ze tu bude takova zima. Nedokazeme si predstavit cestovat po Fiordlandu v zime. Huty a kempy jsou sice levnejsi, ale to by nam za to rozhodne nestalo:). Navic v zime je udajne spousta tracku kvuli snehu uzavrena. Cekaly jsme vic gravelek (nezpevnenych cest), ale vsechny cesty byly vyasfaltovane…to jsme jeste netusily, ze si to vynahradime na jihu:). Stale nas prekvapovalo, ze i pres to, ze je sezona, bylo vsude pomerne malo lidi. Objednat hut ci kemp na dalsi den nebyl problem. Vyjimkou byl