Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

     autor: Irena Kochová

 

  •  
    Když to není Border collie, je to jenom pes.

    Toto prohlášení, které pochopitelně zlobí majitele jiných plemen, nese v sobě hodně pravdy. Border collie jsou skutečně mimořádné. Tento středně velký ovčácký pes pochází z Velké Británie, jeho chov a Plemennou knihu po mnoho let zajišťovala pro ten účel založená mezinárodní organizace pro chov ovčáckých psů ISDS, která funguje dodnes. Až do roku 1976 nebyla border collie exteriérově popsána, protože chovatele nechtěli dopustit, aby vzhled převýšil nad pracovními schopnostmi a povahou, proto nebyla uznána mezinárodními kynologickými organizacemi Kennel Cup a FCI a její výskyt mimo domovinu byl velmi řídký. Hlavním cílem chovatelů, chovajících border collie registrované u ISDS, byl a je chov takových jedinců, kteří si zachovávají ty nejdůležitější vlastnosti border collií, pro které jsou století šlechtěny a chovány. Především to jsou vynikající pracovní schopnosti, díky nimž je border collie považována za nejlepšího ovčáckého psa na světě. Tyto pracovní schopnosti jsou souborem instinktivních vloh a povahových vlastností, které je potřeba v chovu upevňovat, jsou duševním bohatstvím, které je třeba chránit. Díky této historii a působení ISDS, lze ještě i dnes najít skutečné border collie se svými prapůvodními schopnostmi a ochotou pracovat. A pro tyto vlastnosti plně stojím za titulním prohlášením a doufám, že border collie nikdy nepotká osud řady dalších plemen, které vlivem špatně řízeného a moderní době podléhajícího chovu přišly jak o své vrozené vlastnosti, tak i pro tvrdou práci léty chovu dokonale přizpůsobený exteriér.

    Vzhledem k výše zmíněnému se u nás, ještě před pouhými deseti lety, border collie řadily mezi málopočetná plemena a tetovací čísla narozených štěňat sotva překročila hodnotu čtyři sta. Nyní, po deseti letech, je to velmi často nejpočetnější rasa nejen v nejrůznějších sportovních disciplínách, ale dokonce i na výstavách. Předváděním těchto psů na exteriérových soutěžích a honbou za jejich tituly se bohužel zcela naplnily obavy původních chovatelů. Pořadová čísla přidělována dnes narozeným borderkám u nás vysoce převyšují počet pět tisíc. O takto monstrózní popularizaci plemene se zcela určitě velkou měrou zasloužil i rychle se rozvíjející mladý kynologický sport – agility.

    Mám-li představit border collii ve vztahu k agility, pak zřejmě nosím tak trochu dříví do lesa. Snad každý, kdo jen letmo nakouknul pod pokličku tomuto kynologickému fenoménu posledních let, by mohl border collie přehlédnout jen stěží. Jsou v naprosté a zcela drtivé převaze na startovních listinách a samozřejmě také na stupních vítězů. Mnozí majitelé jiných psích ras si hromadně pořizují tyto inteligentní psí sportovce a doufají, že s nimi budou moci lépe konkurovat svým soupeřům. A pohled na úspěchy border collií v celosvětovém měřítku jim rozhodně dává za pravdu. V agility kategorie Large mohou s borderkami směle soupeřit snad jen belgičtí ovčáci, kteří však možná pro svou specifickou povahu, velikost a dojem, který na první pohled vzbuzují, zde nepatří k příliš početným plemenům.

    Border collie je pro agility i život mimo něj zdá se naprosto ideální pes. Středně velká, mimořádně inteligentní, pohotová a vytrvalá, stále připravena plnit přání svého pána. Tak to jistě vnímá velká část zkušené kynologické veřejnosti a stejně tak i nováčků, kteří při zvažování, které plemeno si pro agilitní sport vybrat – sáhnou po tom nejlepším – po borderce. Před časem jsem četla článek zabývající se vzrůstající popularitou tohoto plemene s výstižným názvem – Border collie, pes snů nebo noční můra? Německá autorka se zamýšlela nad postavením borderky v současné době, border collie odpovídající standardu je tvrdý a houževnatý pracovní pes, s velmi silnou genetickou výbavou pro pasení zvířat. Jenže pro toto jejich pravé poslání je dnes chová už jen hrstka majitelů. Rozhodně to však není pes domácí, v což mnozí lidé doufají a někdy také nezodpovědní chovatelé tvrdí. Nezaměstnaná, nudící se, či nedostatečně vychovaná border collie se pak stává hotovým prokletím pro svého majitele i celé okolí. Nadpis článku přesně vystihuje nejzákladnější podstatu tohoto chytrého a charismatického psíka. Border collie může být stejně dobře splněným snem, jako velkým zklamáním, záleží na tom, zda pochopíme povahu a založení tohoto skutečně mimořádně inteligentního psa a dokážeme se podle toho chovat.

    Než si pořídíme pro své agility border collii měli bychom si uvědomit, že naše štěně je potomek ovčáckých psů, kteří po celé dny pracovali u ovcí a řadu situací zde museli řešit zcela samostatně. Ke svému pánovi chovali obrovský respekt, díky kterému byli ochotni podřídit se povelům a přáním ovčáka i když to znamenalo ovládnout své silné genetické vlohy pro lov zvěře. Border collie jsou náruživí lovci, díky po století upevňované vstřícné povaze, však závěrečnou fázi lovu – polapení kořisti, přenechají člověku. Nováčci v kynologii často podcení první příznaky loveckého instinktu, které se u malého štěněte projeví a následně pak po mnoho let zápasí s problémy typu nekontrolovatelného pronásledování všeho, co se pohne – ptáků, zvěře, cyklistů, ale i s dalšími potížemi s nedostatkem disciplíny úzce souvisejícími, například s odložením na startu. Pro border collie je typické, že se velmi snadno učí. Stejně rychle jako se učí všechno, co považujeme za užitečné, se bohužel učí také to, co není příliš výhodné pro náš společný život se psem či sportovní kariéru. Jakmile borderka vyzkouší něco, co jí přináší potěšení, velmi těžko se své radosti vzdává. Dokáže být v takové situaci skutečně tím nejtvrdohlavějším psem na světě. Majitel border collie proto musí být neustále ve střehu a hned v zárodku utlumit jakékoli nežádoucí chování, které náš pejsek vyzkouší a navrhnout mu jinou vhodnou alternativu. Ve výchově a výcviku není radno dopouštět se velkých chyb a omylů. Chytré a citlivé border collii pak může trvat skutečně velmi dlouho, než nám naše poklesky odpustí. Je důležité vědět, že border collie velmi těžko snáší hrubé zacházení. Samozřejmě existují řídké výjimky, ale v zásadě platí, že tento pes k vám bude vzhlížet pouze tehdy, bude-li mít k tomu opravdu důvod, budete-li mu skutečnou autoritou. Proto bývá často problematické, když neznalí rodiče pod dojmem shlédnutého filmu, či po návštěvě nějaké kynologické akce pořídí border collii malému dítěti. Dítě jen zřídka dokáže svou inteligencí i postavením v rodině border collii stačit a splnit tak výše zmíněnou podmínku. Toto plemeno navíc vyžaduje pevnou, důslednou a laskavou ruku při výchově. Agilitní běh sehraného týmu působí na první pohled jako velmi snadná záležitost. Border collie ale díky své nevšední vnímavosti a pohotovosti reakcí vyžadují na parkúru naprosto precizní vedení. I s touto situací mohou mít malé děti potíže. Z těchto důvodů nedoporučuji pořizovat příliš malým dětem pro agilitní sport border collii, rozhodně se toto soužití neobejde bez silné asistence dospělé osoby.

    Tyto obecné znalosti specifických projevů border collie nám mohou být velmi užitečné i v agilitním výcviku. Borderka se docela snadno motivuje, většinou radostně a s plným nasazením pracuje prakticky bez nároku na jakoukoli odměnu, jen pro potěšení ze společné činnosti. To je jedna z úžasných vlastností tohoto v současnosti tolik populárního psa. Bohužel poměrně často je právě tato ochota pracovat dosti necitlivě zneužívána. Rutinovaný handler, který má zkušenosti s jinými rasami psů, dokáže ocenit ochotu k učení a rychlé pokroky, které s borderkou dosahuje a umí odhadnout rozumný objem práce na parkúru. Začátečníci však mívají sklon své snaživé zvíře přetěžovat a mnohdy také odbývají či úplně vynechávají odměny. Je poměrně snadné border collii přivést na pokraj sil, přesněji uštvat. Hranice, kdy k takové situaci může dojít, je velmi tenká. Border collie totiž vydrží skutečně hodně a nezkušený člověk nemusí rozpoznat, že katastrofa je již na dosah. Dopouští-li se psovod neustále chyb ve vedení a k tomu ještě dává psovi najevo, že s jeho prací není spokojen, může se stát, že se citlivá border collie psychicky zhroutí. Dokonce i workholika, jakým border collie jsou, můžeme v důsledku špatného systému výcviku či přetrénování zlomit na tolik, že ztratí o agility a spolupráci s člověkem zájem. Je tedy velmi důležité, aby každý krok ve výchově, výcviku, a samozřejmě také na parkúru měl psovod skutečně precizně domyšlený a aby si byl vědom, že i nasazení pro práci a životní síla border collie mají své limity.

    Výsledkové statistiky nejrůznějších psích sportů jasně dokazují, že border collii lze považovat za dobrý recept na úspěch. Nicméně pokládám za skutečně velkou chybu, když je tento cíl jediným důvodem pro pořízení borderčího štěněte. Život není jen agilitní běh, čas strávený na parkúru je pouhým zlomkem toho, co s naším psem zažijeme během společných let. Vyhrávat chce každý, ale border collie se nehodí pro každého. Nelze zapomenout na povzdech chorvatského trenéra, závodníka a chovatele tohoto plemene Alena Marekoviče. Na svých seminářích po celém světě vidí border collie, které svého pána respektují pouze na parkúru. Pár metrů od něj se z nich stávají neovladatelná a mnohdy i agresivní zvířata. To je smutný důsledek prosté honby za výsledkem, kdy chytrým border colliím je nabízeno jediné vyžití, jediná zábava, jediný kontakt – na trati mezi překážkami. Majitelé těchto vpravdě fenomenálních zvířat by měli své psí partnery chtít pochopit, poznat jejich prapůvodní poslání, jejich charakteristické vlastnosti, dát jim co potřebují a cítit k nim dostatečný respekt. Vždyť právě díky souboru mimořádných vlastností, které britští chovatelé dali border colliím do vínku, se dnes můžeme radovat z přítomnosti tak nesmírně inteligentního a talentovaného psa, jakým border collie jsou.
     
     
     

 

 

STANDARD : BORDER COLLIE

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

SECRETARIAT GENERAL: 14. rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique)

N° 297 /08.09.1988 / GB

ZEMĚ PÚVODU: Velká Británie

CELKOVÝ VZHLED: Pes dobrých proporcí jehož půvab a ladné rysy jsou v harmonii s dostatečnou tělesnou stavbou. Tato dokonalá vyváženost tělesných linií vytváří dojem, že je pes schopen podávat vytrvalé výkony. Sklon k robustnosti nebo naopak k lehkosti je nežádoucí.

CHARAKTERISTIKA: Vytrvalý ovčácký pes k tvrdé práci u stáda, výborně ovladatelný.

TEMPERAMENT: Živý, pozorný, poslušný a inteligentní. Nesmí být ani nervózní ani agresivní.

HLAVA A LEBKA: Lebka je dosti široká, týlní hrbol není vyznačen. Líce nejsou ani plné, ani zaoblené. Čenich se směrem k nosu zužuje, je středně krátký a silný. Hřbet nosu je zhruba stejně dlouhý jako lebka. Stop je velmi výrazný. Nos černý, u hnědých a čokoládově zbarvených jedinců smí být hnědý. U modrých psů by měl být břidlicové barvy. Dobře vyvinuté nosní dírky.

OČI: Posazené daleko od sebe, oválného tvaru, středně velké. Barva hnědá, jen u merle zbarvených psů mohou být jedno nebo obě oči zcela nebo částečně modré. Jemný, bystrý, pozorný a inteligentní výraz.

UŠI: Středně velké a středně silné, nasazené dostatečně daleko od sebe. Jsou neseny vztyčeně nebo polovztyčeně. Při naslouchání jsou výrazně pohyblivé.

SKUS A ZUBY: Silné zuby a čelisti s dokonalým pravidelným a úplným nůžkovým skusem. To znamená, že řezáky horní čelisti těsně přesahují řezáky spodní čelisti, přičemž jsou vsazeny kolmo do čelisti.

KRK: Dobré délky, silný a svalnatý, mírně klenutý a rozšiřující se směrem k lopatkám.

PŘEDNÍ ČÁST TĚLA: Hrudní končetiny jsou při pohledu zpředu rovnoběžné, zápěstí při pohledu z boku mírně šikmé. Kosti jsou pevné, ne však mohutné. Lopatky jsou uloženy vzad, lokty těsně přiléhají k tělu.

TRUP: Atletického vzhledu s dobře klenutými žebry. Hrudník hluboký a poměrně široký. Bedra široká a svalnatá, ne však vystouplá. Tělo je mírně delší, než je výška v kohoutku.

ZADNÍ ČÁST TĚLA: Široká a svalnatá v profilu ladně přecházející k nasazení ocasu. Stehna dlouhá, silná a svalnatá, s dobře zaúhlenými kolenními klouby a silnými, hluboce uloženými hlezny. Od hlezna k zemi jsou zadní nohy stavěny ze silných při pohledu zezadu rovnoběžných kostí.

TLAPKY: Oválného tvaru s vysokými polštářky, pevné a dobře stavěné. Prsty klenuté a těsně navzájem přiléhající. Drápky krátké a silné.

OCAS: Středně dlouhý, svým posledním obratlem dosahující minimálně k hleznu. Je nízko nasazený, dobře osrstěný, u špičky zatočený vzhůru. Při vzrušení může být nesen výše, ale nikdy nad hřbetem.

CHÚZE/POHYB: Volný, plynulý a neúnavný. Tlapky má pes zdvíhat co nejméně, aby se mohl pohybovat plíživě a velmi rychle.

SRST: Uznávají se dvě varianty osrstění: středně dlouhé a krátké. U obou variant je krycí srst hustá a střední textury s měkkou a hustou podsadou, která vytváří výbornou ochranu proti povětrnostním vlivům. U středně dlouhé varianty vytváří bohatá srst hřívu, kalhoty a prapor. V obličejové části, na uších, hrudních končetinách (s výjimkou praporců) a pánevních končetinách od hlezen k zemi má být srst krátká a hladká.

BARVA: Dovoleno je množství barev, přičemž nikdy nemá převládat bílá.

VELIKOST A HMOTNOST: Ideální výška je u psů 53 cm, feny jsou o něco menší. 

VADY: Každá odchylka od výše uvedených požadavků musí být považována za vadu a posouzení její závažnosti musí být přímo úměrné stupni odchylky.

POZNÁMKA: Psi mají mít dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.

Schváleno Generálním shromážděním, které se konalo ve dnech 23. a 24. června 1987 v Jeruzalémě.

Převzato ze stránek www.bcccz.cz