Ivča a Jirka

Asi 3 roky jsme už měli v úmyslu se podívat na jihovýchodní okraj Znojma, kde se mezi obcemi Oblekovice a Načeratice nachází Načeratický kopec. Záměr se nám podařilo zrealizovat v průběhu první poloviny května. Místní si název kopce jednoduše přizpůsobili na Načeratičák. Fakticky se jedná o soustavu 10 pahorků o rozloze cca 160ha, které jsou od sebe odděleny mělkými údolíčky s velmi pozvolným sklonem. Původní reliéf je v některých částech pozměněn bývalou vojenskou činností nebo lokální těžbou kamene (malé lůmky). Nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 228-290m n.m. Svoji výškou 290m n.m. tak nepatří mezi žádné velikány. To ale nevadilo armádě, která od 50. let do 90. let 20. stol. tento prostor využívala coby vojenské cvičiště, a to zejména jako tankodrom (ještě před tankodromem zde bývala vojenská střelnice, a to už v 19.stol.). Kopec tak sloužil pro výcvik řidičů tanků a jiné těžké vojenské techniky, budovaly se zde zákopy, okopy..., občas si zde zařádil i požár... Někdo by si možná myslel, že zde pouze docházelo k devastaci přírody. Pravda je ale taková, že vojenské využívání mělo negativní i pozitivní vliv. Pohyb těžké vojenské techniky či terénní úpravy poškozovaly vegetační kryt, zároveň však rozrušováním povrchu zabraňovalo rozvoji lesa i jednotlivých náletových dřevin a vytvářely se zde nové biotopy. Vyježděné cesty byly bez vegetace, což vedlo k vytvoření přírodovědně velmi cenných ploch, a to zejména pro stepní druhy.

Než Načeratičák začala využívat armáda, bývaly zde pastviny, o čemž svědčí nejen historické mapy, ale i charakter vegetace a některé typické rostlinné druhy pastvin (např. koniklec). Chovaná hospodářská zvířata (skot, ovce, kozy), přesněji řečeno jejich pastva, tak dlouhodobě udržovala zdejší stepní trávníky.

Okolí Načeratičáku je ale také dodnes vyhlášenou viniční tratí a zřejmě i na samotném kopci bývaly vinice. I dnes na úbočí kopce jsou vinice a najdete zde i sklepní uličku. Působí zde také pobočka Ústředního a zkušebního ústavu zemědělského. Právě ve vinicích na Načeratickém kopci prý probíhají zkoušky nových odrůd vinné révy, jež přihlašují šlechtitelé z celé republiky. Každoročně se zde během dozrávání hroznů pořádají dny otevřených dveří, kde si mohou zájemci nejen něco poslechnout o nových vyšlechtěných odrůdách, ale i ochutnat vzorky. Na Načeratičáku bývaly i sady (třešně, jabloně, broskvoně...), o čemž svědčí i zbytky ovocných stromů po celé lokalitě.  

Jakmile zde bylo vojenské cvičiště v 90. letech minulého stol. zrušené, nastal chaos (velké množství neřízených skládek všeho možného, motorkáři, čtyřkolky, autokros, zarůstání dřevinami, bujná travní vegetace...). Na vzniklou situaci bylo potřeba reagovat. V současné době je vydán plán péče pro období 2011-2020, na jehož základě došlo k likvidaci náletových dřevin, pravidelně se zde odstraňují křoviny a v r.2006 bylo zahájeno spásání ovcemi, které dnes probíhá na 1/3 až 1/2 plochy. Načeratičák byl nejdříve vyhlášen jako Evropsky významná lokalita, nedávno i jako Přírodní památka. Na příjezdové cesty byly umístěny závory a Městská policie zde provádí pravidelné kontroly. A proč tolik opatření kolem nějakého malého kopce? Těch důvodů je několik:

-          Lokalita se nachází v tzv. panonské oblasti, která je nejteplejší částí našeho území a je propojena s druhově bohatými biotopy na Slovensku, v Maďarsku a Dolním Rakousku.

-          Načeratičák je tzv. „ostrovní horou“, tj. žulovým masivem, který zde přetrval po erozi okolí. Skalnaté podloží na řadě míst vystupuje až k povrchu a umožňuje rozvoj jen mělké půdy, která není vhodná pro rozvoj lesa. V souvislosti s ostatními faktory a klimatem se tak zde vyskytují stepní druhy flóry a bezobratlé fauny.

-          Inventarizace rostlinných a živočišných druhů zde provedená před pár roky potvrdila mimo jiné i výskyt 247 druhů vyšších rostlin, přičemž 69 z nich je uvedeno v Červeném seznamu ohrožených rostlin, 230 druhů brouků (z nich 55 druhů střevlíkovitých), spoustu druhů motýlů, z nichž je opět 19 druhů zapsáno v Červeném seznamu, 49 druhů ptáků...

Osobně jsme  během návštěvy narazili na 3 motokrosaře. Intenzivní a živelné provozování motoristických aktivit zde v posledních letech způsobilo výraznou devastaci některých částí. K největším škodám dochází vyježděním nových tras v bylinné vegetaci. V některých místech jde míra narušení až na skalní podloží. Dočetli jsme se, že dosavadní zkušenosti ukazují, že regulované legální provozování motosportu na Načeratičáku, které by bylo vegetaci prospěšné, zatím není reálné. Přesto si myslíme, že tuto alternativu nelze do budoucna vylučovat.