Zavolání záchranné služby
Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) je možno zavolat na tísňovém telefonním čísle ZZS 155 nebo za použití jednotného evropského čísla tísňového volání 112. Je nutné sdělit pokud možno co nejstručněji a nejpřesněji co nejvíce informací o místě nehody a rozsahu zranění. V případě nouzového volání je dobré uvést tyto informace:
- Kde se událost stala – Nejlépe přesnou adresu nehody (jméno, město, místo ulice, číslo popisné). V případě malé obce je nutné uvést okres či kraj. V panelových domech je třeba uvést jmenovku dveří a poschodí. V otevřené krajině je nutné popsat významné orientační body, v případě více zachránců se může jeden ze zachránců vydat záchranné službě naproti a pomoci tak s navigací. Pokud došlo k nehodě v místech nedostupných pro vozidla ZZS nebo pokud je dopravní situace na přístupové trase komplikovaná, je vhodné na tuto skutečnost upozornit. V Praze a postupně i v dalších městech můžete pro zlepšení orientace zjistit a nahlásit číslo nejbližšího sloupu veřejného osvětlení (je umístěno na štítku ve výši očí, mimo Prahu tvoří první dva znaky kód města).
- Co se stalo – Jedná-li se o úraz, otravu, autonehodu atp., popište rozsah zranění, případně sdělte počet zraněných osob, zda se jedná o dítě či dospělého člověka, jsou-li zranění při vědomí a zda dýchají.
- Kdo volá – Uveďte své jméno a telefonní číslo, ze kterého voláte. Již na základě těchto informací může dispečer vyslat posádku na místo zásahu. Umožňuje-li to stav postiženého, vydržte na telefonu a řiďte se pokyny dispečera. Můžete tak pomoci s navigací na místo zásahu.
Záchrannou službu voláme ještě před posktynutím první pomoci v případě, že je postižen dospělý člověk. Je-li postiženým dítě mladší 8 let, voláme Záchrannou službu až po 1 minutě srdeční masáže a umělého dýchání.
-----
Prioritní je zajištění průchodnosti dýchacích cest záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti a zastavení masivního krvácení, v nouzi stlačením rány holými prsty. Nejpozději v tomto okamžiku voláme zdravotnickou záchrannou službu. Do příjezdu provádíme nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z úst do úst. Prioritu má srdeční masáž. Umělé dýchání provádíme většinou jen u dětí (2x za minutu 1 vdech), u dospělých jen v případě, že záchranu poskytují dva lidé.Masáž srdce pokud možno NEPŘERUŠUJEME.
- Infarkt myokardu
- Kardiopulmonální resuscitace
- Krvácení
- Otrava
- Podchlazení
- Pokousání
- Popáleniny
- Poranění oka
- Poranění páteře
- Přehřátí
- Tonutí
- Šok
- položit na záda na tvrdou podložku (na zem), odstranit všechna podložení hlavy
- otevřít ústa a zkontrolovat, zdali v nich není nějaký předmět, který by mohl bránit průchodnosti dýchacích cest (např. bahno u tonoucích, zvratky, ale i obyčejná žvýkačka nebo umělý chrup…)
- jestliže ano, opatrně předmět z úst postiženého vyndáme; pokud se jedná o zvratky nebo bahno, odstraníme je tak, že jemně vytřeme dutinu ústní kolem dokola dvěma prsty obalenými kapesníkem
- uvolnění dýchacích cest -> záklon hlavy a/nebo předsunutí spodní čelisti
- pokud následuje zřetelný nádech, udržujeme průchodné dýchací cesty
- pokud jsou dechy velmi pomalé, lze do postiženého dýchat uměle. Vydechovaný vzduch obsahuje dostatečné množství kyslíku (16% oproti 21% v atmosféře).
Stiskneme nosní křídla postiženého a zhluboka vdechneme do jeho otevřených úst tak, aby se jeho hrudník zvedl. Když ucítíme odpor vzduchu, zbytečně nedýcháme více než je nutné -> vzduch by putoval do žaludku, kde by zpěnil jeho obsah, který by se následně vracel do dutiny ústní (nebezpečí zatékání zvratků do uvolněných dýchacích cest!). Pak ústa oddálíme, necháme jej vydechnout a celý cyklus opakujeme v rytmu 8 -10 x za minutu.
Z estetických a hygienických důvodů použijeme resucitační roušku. Dá se sehnat v lékárně asi za 15 Kč a můžete ji u sebe pro každý případ nosit např. v peněžence.
Dýchání z úst do úst