,,Harry…‘‘ uslyšel nad sebou něčí šepot.Pomalu otevřel oči.Byla to Ginny.,,Ginny‘‘ vydral těžce ze sebe a pokusil se posadit,Ginny ho ale zarazila.,,Ne….nehýbej se.Nemáš něco zlomeného?‘‘ Prohlížela si ho s vyděšeným výrazem.,,Nic mi není…‘‘ zalhal…Znovu se snažil posadit,jenže jakmile to udělal,zakuckal se a Ginny s vyděšeným pohledem vzhlédla.,,Jen zůstaň ležet.‘‘šeptla a chytla ho za ruku.Harry oněměl,jen se jí podíval do očí.
V té nesmírně husté tmě tam na sebe koukali.Harry se za chvíli posadil.Chytil Ginny i za druhou ruku.,,Děkuju Ginny ale…co jsi tady vlastně dělala,,,proč..?‘‘dál už větu nedokončil,protože mu v tom zabránil Ginnin ukazováček.,,Psst‘‘sykla a trošičku zčervenala.Harry se na ni usmál.Pádem si vyrazil dech,takže ho strašně boleli záda,ale při pohledu na Ginny na bolest úplně zapomínal.
V tom se od hradu začali ozývat hlasy a volání.Když se ze tmy vynořili Ron s Hermionou a s celým nebelvírským týmem,rychle od sebe odskočili…(no…teda spíš Ginny :D),,Harry!‘‘ doběhla k němu Hermiona.Všichni si vedle Harryho klekli na kolena.Jeho oči ale hledali Ginny.,,Harry?! Nestalo se ti nic?‘‘ ptali se jeden přes druhého.Ginny klečela o něco dál než před tím,se slzami v očích se zvedla a se zdrceným pláčem se rozběhla k hradu.,,Ginny…‘‘šeptl a natáhl ruku.Díval se za ní jak utíká.
Potom nechal ruku zase spadnout do trávy.Všechno jakoby s odchodem Ginny zmizelo.Záda ho bolela ještě víc a když se belhal s ostatními zpátky,podlamovaly se mu nohy.,,Musíš si dojít na ošetřovnu.‘‘ naléhala Hermiona.,Ale no tak Hermiono,Harry se v první řadě potřebuje pořádně vyspat.Za madame Pomfreyovou můžeme zajít zítra ráno.‘‘ pronesl Ron a pomáhal Harrymu do schodů,který pořád jako kolovrátek dokolečka opakoval,že pomoc nepotřebuje.Přece jen ale za to byl Ronovi vděčný.Když se svalil na postel Ron okamžitě usnul.Harry jen ležel se zavřenýma očima.,,Dobrou noc Ginny…‘‘zašeptal do tmy a po chvíli usnul.
Na opačné straně nebelvírské věže v dívčích ložnicích ležela ležela Ginny,také se zavřenýma očima.,,Dobrou Harry.‘‘ Šeptla,za chvíli se převrátila na bok a usnula………………………
Příští den,hned jak s Ronem dorazili do Velké síně na snídani,Hermiona spustila.,,Byla jsem za madame Pomfreyovou.‘‘ Ron se na ni otočil.,,A co jako ?‘‘ To ale neměl říkat.Hermiona jednou rukou popadla Harryho,druhou Rona a táhla je k ošetřovně.,,Ale Hermiono…mě už nic není.vážně..‘‘couval Harry.Hermiona si ale prosadila svou.
Z ošetřovny vyvázl jen taktak,janže jak tušil,madame Pomfreyová mu zakázala čtyři týdny hrát famfrpál.,,No to ti pěkně děkuju Hermiono.‘‘ Osopil se na ni Ron.,,Jediná naše naděje na vítězství a ty nám jí takhle odrovnáš.Styď se!‘‘ po zbytek dne s ní nepromluvil.Harry litoval,že na snídani vůbec chodil.Už zase se cítil hrozně,když věděl,jak bude muset složitě týmu vysvětlovat,že jejich kapitán z příštího zápasu odstupuje.Jedinou nadějí,která zářila na obzoru byla Ginny.,,Co teď máme?‘‘ zeptal se,aby na ni nemusel myslet.,,Jasnovidectví.‘‘ zaskuhral Ron.Harry zasténal.
Profesorka Trelawneyová byla to poslední,co mu ještě víc zhoršilo náladu.Někdy měl pocit,že i Alex je lepší než profesorka.Teda přinejmenším to co jednou předpověděla Levanduli:,,To,čeho se tak obáváš se opravdu stane..‘‘ Všichni na Alex zírali a profesorka Trelawneyová Levanduli uklidnila,že se nemá čeho bát.Jenže…když se příštího ráno k snesla k Levanduli velká sova pálená,ukázalo se,že Alex měla pravdu.
Dopis o smrti její sestřenice spadl a Levandule se v slzách skácela za ním.Půlka Velké síně přitom upírala oči na Alex,která měla zrovna vidličku u úst.Harrymu pořád vrtalo hlavou,jak se Ginny tenkrát ocitla na famfrpálovém hřišti..Nemohla přece vědět…čím víc nad tím však přemýšlel tím víc ho bolela hlava....