6) Průmyslová revoluce
= proces vzniku moderní společnosti založené na průmyslové tovární velkovýrobě
- začala v pol. 18. století ve VB a v průběhu 19. st. zasáhla většinu Evropy, USA a Japonsko
- probíhala ve světě různým tempem (v některých částech světa probíhá dodnes)
- 2. průmyslová revoluce:
- od 70. let 19. st.
- zvyšování úlohy aplikované vědy a techniky
- doba se výrazně zrychluje
- vznik monopolů:
- kartely (nejnižší druh)
- syndikáty (bez obchodní samostatnosti)
- trusty (bez obchodní a výrobní samostatnosti)
- koncerny (sdružení různých odvětví; spolupráce s bankami)
- Velká Británie:
= křižovatka mez. obchodu; 1707 zrušení cel → největší zóna volného obchodu v Evropě
- předpokladem pro prům. revoluci byla agrární revoluce (zvýšení produktivity v zem.) - velkostatky, nové plodiny (brambory, kukuřice)
- první zasažen textilní průmysl (vlna nahrazena bavlnou - tovární velkovýroba) + chemický průmysl (nutnost barvit bavlněnou přízi)
- revoluce v těžkém průmyslu umožněna vynálezem parního stroje J. Watta → „věk páry“
- využití parního stroje vedlo ke zvýšení těžby uhlí a výroby železa
- parní síla umožnila rozvoj dopravy (rostoucí železniční síť v Z Evropě)
- poč. 19. st. průmyslová revoluce v Japonsku a Itálii
- 20. léta 19. st. průmyslová revoluce v Belgii a Francii, 40. léta industrializace v německých zemích ve stř. Evropě (dokončena v 80. letech)
- 90. léta 19. st. prům. revoluce v Rusku (přerušena Říjnovou revolucí a obnovena až Stalinem)
- VB nejprůmyslovější země ovládající svět. ekonomiku do pol. 19. st. → poté přesun těžiště svět. ekonomiky do USA
- zač. 20. st. obrovský rozmach automobilového průmyslu (pásová výroba a výrobní linky)
- specifické rysy:
- ekonomika a ekonomické vztahy nabývají na důležitosti
- využívání nových výrobních postupů a energetických zdrojů
- sociální změny:
- statická společnost se mobilizuje (rušení nevolnictví a roboty)
- buržoazie drží ekonomiku států a žádá i politickou moc
- volí širší skupiny obyvatel + rostoucí gramotnost a přístup k informacím vnáší do politiky vliv veřejného mínění
- migrace z venkova do měst (rušení roboty a nevolnictví umožňuje rolníkům hledat práci v továrnách ve městech)
- důsledky pro dělnictvo:
- negativní v krátkodobé a pozitivní v dlouhodobé perspektivě (růst živ. úrovně)
- vykořisťování dětské a ženské práce, nízká živ. úroveň, špatné zdraví → výbuchy nespokojenosti, šíření socialistických myšlenek → první kroky v soc., zdrav. a důchodovém zákonodárství
- nové technologie a vynálezy:
- parní stroj (James Watt) 1769
- parní lokomotiva (George Stephenson) 1814
- výbušný motor (Nikolaje Otto) 1867
- dynamit (Alfred Nobel) 1867
- telefon (Graham Bell) 1876
- žárovka (Thomas Alva Edison) 1879
- parní turbína (Charles Pardone)1884
- naftový motor (Rudolf Diesel) 1897
- motorové letadlo (bratři Wrightové) 1903
- pokročilá metalurgie (odolnější a přesnější zbraně)
- vyspělá námořní navigace (urychlení osidlování zámořských území)
- důsledky pro MV v Evropě:
- industrializace se projevuje nejprve na západě (Anglie) a postupuje pomalu na východ = zdroj nerovnováhy v postavení států v Evropě
- Anglie získává dominantní postavení ve světové politice
- Rusko setrvává u feudálního zřízení a jeho relativní moc slábne
- koncem 19. století předstihuje Brity rychle se industrializující Německo a USA
- mez. politika pod vlivem prům. revoluce (1800 - 1914)
- naprostá dominance Evropanů v Africe a Asii (technický náskok ve zbrojení)
- rostoucí role USA jako vyspělé průmyslové země