Kde domov náš?
S páníčkem bydlíme pod Krušnými horami v malém krásném městečku plném cikánů a paneláků ( my ale naštěstí bydlíme v lepší čtvrti , paneláky s cikány jsou jen v Ervěnicích a Jirkov střed). Naše městečko se jmenuje Jirkov a je to taková malá prdel s 20000 obyvateli , kde nic neseženete, pokud nechodíte k vietnamcům. Páníček nerad říká , že tu chcípl pes. Ale já se z mého pohledu 30cm nad zemí domnívám , že jo. V našem městečku je taky znamenitý autopark , kde Daewoo Matiz je obrovská novinka a průměrný věk Škodovek a Žigulů našich spoluobčanů je 30let.
Ale stále jsme rádi, že nežijeme 25 km směrem na Most, skončili bychom totiž v Chánově , kde se to černými jen hemží......
Má zahrádka leží 10metrů od domova mého páníčka a má 300m2 a jsem na ní spokojen.Když je vedro , zalezu si pod jednu z hrušek. Hrušky mi poskytují dobrý stín a já si pod tu nahoře zalezu a chladím si bříško.Házím velice inteligentní pohledy. Páníčkův tatínek mi zrovna včera zahrádku posekal sekačkou a já jsem se zatím byl kdesi proběhnout a podívat se , kde jaká fenka hárá.Mladý páníček se už stejně jako jeho tatínek ani tak moc nezlobí , když utečuje to prostě psí vlasnost ,se kterou se již oba dva smířili.
Když chodím po zahrádce , chodim jen po vyšlapané cestičce. Když je ale tráva zarostlá , vypadám jako rákosník v džungli . Proto se tráva seká. Když není posekaná , mám klíšťata. A tak každý měsíc je slyšet na Osadě zvuk dvoutaktového motoru křovinořezu.
Jo ,jo . Nevím sice , kdo řek pojem psí život , ale já ten můj mám moc hezký.