Valiho život ze všech stran

 Snažíte se žít zdravě a šetrně k přírodě, ale nevíte, zda nápis bio není JEN OBCHODNÍ TRIK? Netušíte, zda věřit certifikátům? Zkuste nakupovat u farmářů.

Dostali jste chuť na kuře s rýží nebo na svíčkovou a chcete mít jistotu, že suroviny budou bez chemických látek a přírodní? Chcete žít bio, ale odrazuje vás vyšší cena? A je vůbec bio zdravější?

Nabídka ekologicky nezávadných výrobků i v Česku výrazně stoupla stejně jako zájem zákazníků, kteří chtějí žít zdravě, ale trh je pro spotřebitele stále ještě nepřehledný.

Jak tedy poznat kvalitní bioprodukt? Odborníci se shodují, že certifikát původu může hodně napovědět. A proč za takové zboží víc platit? „To nemusíte. Jednou z možností, jak se vyhnout vysokým cenám v obchodech, je zajet si přímo k biosedlákovi na dvůr,“ radí zákazníkům předseda Svazu ekologických zemědělců Zdeněk Perlinger.

Biofarmy nabízejí levnější nákup V Čechách zatím stále chybí větší trh s biopotravinami, není mnoho specializovaných obchodů, V supermarketech sice biokoutků přibývá, ale poskrovnu, a tak se bioprodukty prodávají poměrně draho. Prodejci si podle slov Jana Machače, majitele severočeské biofarmy, přirážejí až 50 % ceny. „Já to chápu, ceny zahrnují i jejich další výdaje, ale když lidé zajedou přímo na biofarmu, mohou maso i další výrobky nakoupit pouze s dvaceti-, třicetiprocentní přirážkou,“ říká Machač.

Stále však panuje nedůvěra zákazníků v kvalitu produktů z biofarem. Hlídat ji, to  má na starosti chrudimská společnost pro Kontrolu ekologického zemědělství (KEZ), která biofarmy minimálně dvakrát do roka prověřuje. Tato společnost je na našem území hlavním kontrolním orgánem, navazuje na činnost mezinárodního institutu Ecocontrol, který je jedním z hlavních evropských zemědělských kontrolorů.

V čem se takové ekohospodaření liší od běžné výroby? „Například musíme mít nižší počet zvířat,“ říká Machač. „To na velkých pozemcích způsobuje nadbytek nespasené zeleně a náročnější údržbu. Pokud chcete splnit podmínky pro udělení certifikace, musíte se přizpůsobit.“ Ostatně KEZ se řídí evropskými standardy, které jsou závazné pro celé evropské zemědělství.

Snaha biofarmářů se však už i v Česku začíná vyplácet. „Už dva roky nemáme problém prodat veškeré jehněčí, hovězí i skopové, které vyprodukujeme. Začali jsme i s drůbeží,“ pochvaluje si Machač zvýšený zájem Čechů o biostravu.

Je to Bio vážně bio?

Nápis Bio na oblíbeném produktu ještě neznamená, že ho můžete s klidným svědomím zařadit do této ekologicky nezávadné kategorie. „Bohužel se nikdy nedá skutečně určit, zda se jedná o čistě ekologicky vyrobený produkt,“ říká dietoložka Kateřina Cajthamlová.

„Když najdu výrobek se značkou zelené zebry, kterou udílí kontrolní orgán, tak mi nezbývá nic jiného než tomu prostě věřit,“ tvrdí smířeně.

Otázkou zůstává, zda jsou vždy certifikáty udíleny výhradně těm producentům, kteří splní veškeré podmínky. „Zajímalo by mě, zda někdo hlídá práci lidí, kteří udílejí certifikáty. Jejich práce mi přijde poněkud nekontrolovatelná,“ upozorňuje na určité riziko dietoložka.

A co firmy, které se chlubí biokvalitou, přitom žádný certifikát nevlastní?

Podle Perlingera se podobné věci v potravinářském odvětví prakticky nedějí. „Každý sedlák či majitel farmy, který se chce prosadit s bioprodukcí, musí mít certifikát od KEZ, jinak by neměl v konkurenčním boji šanci,“ tvrdí razantně a upozorňuje, že kontrolované firmy nemají nárok na žádné úlevy.

Když jsou výrobky bio, předpokládá se, že jsou ekologicky nezávadné. Za bioprodukty se totiž považují takové, které splňují nejen všechny veterinární a hygienické požadavky, ale zároveň vznikají za podmínek, které jsou k přírodě šetrnější než běžná zemědělská výroba.

To všechno podle profesora Zdeňka Opatrného z katedry fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK ovšem ještě neznamená, že jsou takové produkty i více prospěšné lidskému zdraví. „To, že jsou biopotraviny zdravější, je pouze uměle vytvořený mýtus,“ tvrdí. „Právě to, že biopotraviny neobsahují chemické prvky, způsobuje, že jsou lepším útočištěm pro parazity,“ potvrzuje jeho slova také dietoložka Cajthamlová. „Rychleji se pak mohou zkazit.“ A právě častější plísně jsou podle odborníků hlavní nevýhodou biopotravin.

Biokosmetika? Stačí dostatek vody

Přírodní kosmetika představuje mocné lákadlo. Její obliba v posledních letech neustále stoupá a mnoho firem se snaží zákazníky získat lacinými slogany na obalech, které tvrdí, že výrobky jsou „natural“ či „green line“, ale ve skutečnosti firmy žádný certifikát nemají. Slova přírodní, rostlinný či bylinný jsou v oblasti kosmetiky populární, ale přitom nemusí být něčím podložená.

Značkou přírodní kvality v kosmetickém průmyslu je logo Organic product. „Vypadá věrohodně, ale dosáhne na něj téměř každý výrobce, a tak v posledních letech ztratilo naprosto svou váhu,“ říká Zbyněk Šedivý, zakladatel kosmetické firmy Nobilis Tilia. K jejímu udělení totiž stačí, aby měl výrobek osmdesát procent přírodních látek, do čehož se započítává také voda. A protože pleťové vody, tělová mléka nebo sprchové gely mají zhruba stejný obsah vody – osmdesát procent, není problém tuto značku přírodní kvality získat.

„Organic product byl velký nešvar české produkce biokosmetiky. Naštěstí před několika lety vznikla chrudimská společnost KEZ, která udílí Certifikát přírodní kosmetiky (CPK) a ten má již svou váhu,“ vysvětluje Šedivý.

Bio se dobře prodává

Prohlásit se za firmu, která se řídí ekologickými zásadami, je jednoduché, stačí dobře vytvořená kampaň, pár reklamních sloganů a dostanete se do povědomí lidí. „Jenže tím snahy většiny firem končí,“ stěžuje si obchodník Tomáš Skála z firmy Rock Point, která se zabývá horským vybavením.

Firma Rock Point již čtvrtým rokem propaguje ve svém sortimentu také ekovýrobky a tak ve firemním katalogu můžete najít například batoh, který má konstrukci z recyklovaného hliníku a dno z recyklované gumy. Obliba ekologicky vyráběného oblečení prý stále stoupá, ale postavit na tom odbyt zatím nepřichází v úvahu. „Už jsme sice zaznamenali, že jsou zákazníci, kteří k nám chodí výhradně pro ekovýrobky, ale zatím je to pouze okrajová záležitost,“ tvrdí Skála.

Žít bio je ve společnosti stále populárnější, i proto se z ekologie stává účinná marketingová zbraň. Ale jak má spotřebitel rozeznat obchodníka, který využívá ekologii pouze jako marketingový tah, od jiného, který se snaží prodávat ekokvalitu? Naštěstí nástrojů, které to umožňují, přibývá. A Jan Machač, majitel biofarmy, k tomu dodává: „Nakonec nejdůležitější není to, že se zdravě najíte, ale vědomí, že děláte něco pro přírodu. Že uzavíráte ekologický koloběh, který je k přírodě šetrnější.“ I na tom něco je.

Za kolik nakupujeme?

Biopotraviny versus klasika:

(Ceny zjištěné při nákupech v řetězcích Tesco a Plus)

Bio Klasické

Máslo 250g 49,90 korun 19,90 korun

Vejce 6ks 36,90 15,50

Mléko 1l 36,90 23,90

Párky 200g 49,90 19,90

Jogurt ovocný 150g 11,50 8,50

Čokoláda 100g 24,90 21,90

Musli tyčinka 30g 10,70 5,50

Čaj 30g 28,70 17,90

Rozpustná káva 100g 74,90 30,90

Corn flakes 500g 79,90 49,90

Puding 40g 12,90 6,50

Cukr vanilkový 20g 9,90 0,50

Cukr skořicový 20g 9,90 1,50

Zelené olivy 350g 44,90 30,90

Fazole červené 400g 29,50 7,50

Bordeaux červené víno 0,75l 219,50 89,90

Cabernet Sauvignon 0,75l 239 111,30

Kde koupit bio: Biofarma Liberec, s. r. o. rostlinná výroba Chrastava-Horní Vítkov 1, 463 31 E-mail: info@biofarma.lbc.cz Farma Machač jehněčí, skopové a hovězí Chřibská 233, 407 44 E-mail: ing.machac@sfim.cz Biofarma Sasov živočišná i rostlinná produkce Sasov 2, Jihlava, 58601 E-mail: info@biofarma.cz Biofarma Slunečná živočišná i rostlinná produkce Slunečná 3, Volary 384 51 E-mail: sonnberg@quick.cz