Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kam si v létě vyrazit? Do hor

1. 9. 2008

Letní rekreace v českých horách má své kouzlo. Zvolte PROCHÁZKY LESNÍ KRAJINOU nebo si vyšlápněte na vrcholky hor.

Mnoho lidí je přesvědčeno, že česká pohoří jsou zajímavá pouze v zimním období. Mají je spojená s lyžařskými zájezdy a horskou rekreací. Stále více turistů si do nich nachází svou cestu i v létě, protože nabídka různých zájezdů do našich hor se rozšiřuje. Objevují se stále nová a nová lákadla. Českou republiku takřka ze všech světových stran obklopují výrazná horská pásma. Díky své unikátní poloze bývá nazývaná klenotem Evropy, který leží přímo v jejím středu. Horská pohoří sice nedosahují výšek Alp, slovenských Tater nebo jiných významných velehor, přesto svým kouzlem lákají ročně tisíce turistů.
Do hor můžete vyrazit za sportem i romantikou Výškový deficit české hory vynahrazují svým návštěvníkům malebnou krajinou, která je ideálním místem k romantickým procházkám a dlouhému rozjímání. Stejně tak se v ní dá aktivně sportovat a pořádat cyklistické výpravy. A nejen to, můžete si vyzkoušet adrenalinové sporty, jako je paragliding, nebo jízdu na bobové dráze.
České hory se mohou pyšnit největšími návštěvami v zimním období, kdy především čeští turisté využívají neustále se zdokonalujících lyžařských areálů.
Vlétě je počet turistů, kteří je navštěvují, výrazně nižší, přesto se rok od roku situace zlepšuje. Přispívají k tomu především lepší ubytovací podmínky a zvýšená nabídka cestovních kanceláří, které spolupracují s jednotlivými kraji v mnohem větší míře, než tomu bylo v minulých letech.
Turisté tak mohou zjistit, že Krkonoše nelákají pouze na nejvyšší horu České republiky, ale také na vzácné prameny Labe, morénové valy, Pančavskou a Labskou jámu se žulovou stěnou. Nejvyšší horu Česka Sněžku však rozhodně nevynechejte, je z ní krásný výhled nejen na naši zemi, ale i do Polska. A pokud jste milovníci jízdy na kole do kopce, výšlap na Černou horu vám přinese uspokojení.
Beskydy, sídlo boha Radegasta Na našich horách sídlili i pohanští bohové. Bůh slunce, války a vítězství Radegast podle starých pověstí své teritorium ovládal z beskydského Radhošte. I proto mu tam postavili sochu. Z jejího zachmuřeného výrazu se dá vyčíst, že to nebyl tvor, kterému byste se chtěli postavit do cesty.
Přesto, anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové za ním přicházeli, aby mu přinesli dary -dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž. Ani věrozvěstové nepřišli zkrátka a jejich potomci jim na Radhošti vztyčili sochy.
Krásnou přírodu najdete v Českém Švýcarsku. Místní Pravčickou bránu zná téměř každý, ale o nedalekém největším pískovcovém kaňonu v Evropě, který se stal rájem horolezců, ví již málokdo.
A pokud vás nezajímají hory a jste dost odvážní, můžete vyzkoušet, jak studená je voda v ledovcových jezerech na Šumavě. Teplomilnější z vás si mohou zajet k Lipenské přehradě.
Ač ve střední Evropě, naleznete na Šumavě opravdové pralesy. Největší chloubu Boubínského pralesa už však neuvidíte. Čtyři sta čtyřicet let starého Krále smrků vyvrátila vichřice v roce 1978.
V minulosti nebyly hory zemí zaslíbenou České hory nebyly vždy „zaslíbenou zemí“. V pravěku neměli lidé mnoho důvodů vystupovat do výše položených oblastí, protože jim nížiny poskytovaly dostatečnou možnost obživy.
I tak zde naši předci žili. Dokazuje to známé naleziště Pohanské kameny v Jizerských horách, kde byly objeveny úlomky kamenných sekyr a dalších předmětů. Stáří nálezu je datováno do období 3 000 let před naším letopočtem. Archeologické nálezy do jisté míry dokazují i to, že na naše území přicházelo původní obyvatelstvo právě přes horské průsmyky. Nalezené mince svědčí o tom, že sem putovala spousta obchodníků, kteří vytvořili schůdné obchodní cesty, jak ze severu přes dnešní Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory, tak z jihu přes Šumavu. V Českém Švýcarsku je důkazem těchto stezek množství skalních hrádků.

***

Sporty na horách

Přehled sportů, které lze praktikovat v létě na horách: 1. Cykloturistika Jízda na kole. Fenoménem se stala od konce 90. let minulého století. Každým rokem se rozšiřuje nabídka možných tras. 2. Paragliding Volné plachtění vzduchem s pomocí paraglidingového křídla. Startuje se buď z kopce rozběhem, nebo z roviny pomocí vlečného zařízení. V posledních letech je stále více školicích středisek. 3. Horolezectví Zahrnuje širokou škálu činností. Veškerá jeho odvětví mají společné jen podobné pohyby při postupu ve vertikálním terénu. 4. Pěší turistika České hory nabízejí pro dlouhé pěší výpravy ideální prostředí. V Česku existuje hustá síť přehledně značených cest. 5. Bobová dráha Novinka posledních let. Sjezd plechovým korytem na bobu s gumovými kolečky nabízí stále více areálů po celé zemi. 6. Horské koloběžky Horské koloběžky jsou vhodné pro příznivce adrenalinových sportů. Dokonalý brzdový systém dovoluje jet krokem, ale i značnou rychlostí podle nároků jezdce.

Beskydy

Poloha: Beskydy jsou pohoří nacházející se na severovýchodní Moravě v oblasti Valašska. Proč tam jet: V Chráněné krajinné oblasti Beskydy se nacházejí horské pralesovité porosty s vzácnými živočichy a rostlinami. Můžete si vyšlápnou na horu Radhošt se sochami Cyrila a Metoděje i pohanského boha Radegasta. Kudy se tam dostat: Beskydy se nacházejí nedaleko Frýdlantu nad Ostravicí, Rožnova pod Radhoštěm, kam se dá dostat po silnici E442. Přilehlé oblasti: Vizovice, hrad Lukov

Hostýnské vrchy

Poloha: Hostýnské vrchy se nacházejí na východní Moravě, ve Zlínském kraji severně od Zlína. Proč tam jet: Dominantou kraje je poutní místo Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a křížovou cestou od Dušana Jurkoviče. V regionu naleznete vzácnou dřevěnici na Rusavě nebo partyzánský bunkr u Mikulůvky. Kudy se tam dostat: Hostýnské vrchy leží mezi Vsetínem a Zlínem. Na kopec Hostýn vede cesta z Bystřice pod Hostýnem, kam se dostanete vlakem. Přilehlé oblasti: Baťův kanál a Vizovické vrchy

Krkonoše, hory jako z pohádky

Poloha: Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky. Leží v severních Čechách a na jihu polské části Slezska. Proč tam jet: V krkonošském národním parku se uchovala unikátní příroda. Na tu z výše 1 602 metrů shlíží nejvyšší hora Česka Sněžka. Napříč Krkonošemi vedou desítky kilometrů značených tras. Jednou z nejunikátnějších přírodních památek jsou prameny řeky Labe nebo Labská jáma s impozantní žulovou stěnou.
Pokud máte rádi výškové výstupy, neodoláte Černé hoře s Janskými Lázněmi na jejím úpatí. Kudy se tam dostat: Autem z Prahy přes Mladou Boleslav, Jičín, Novou Paku do centrální části hor. Po stejně cesté jezdí i autobus. Přilehlé oblasti: Zoo a safari ve Dvoře Králové, Český ráj, Adršpašskoteplické skály, Bozkovská krasová jeskyně

Krušné hory

Poloha: Krušné hory leží na severozápadě Čech. Proč sem jet: U Božího Daru se nachází Božídarské rašeliniště, kde se z vývěrů vody vytvořila jezírka a močály. Je zde naučná okružní stezka o délce 3,2 km. Kudy se tam dostat: Můžete jet autem i vlakem. Do Krušných hor se dostanete po silnici E442. Přilehlé oblasti: Západočeská lázeňská města včetně Františkových lázní, zámek Loket

Adršpach

Poloha: Adršpašské skalní město jako součást Adršpašskoteplických skal leží mezi hřebeny Krkonoš a Orlických hor. Proč tam jet: Uvidíte pískovcové skalní město s rozsáhlým labyrintem věží a soutěsek, kterými se proplétá řeka Metuje. Prohlídka skal vede po 3,5km stezce. Kudy se tam dostat: Leží asi 5 km severovýchodně od Teplic nad Metují.
Přilehlé oblasti: Vlčí rokle a Anenské údolí.

České Švýcarsko

Poloha: Nalézá se v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko a Chřibská.
Proč tam jet: Českým Švýcarskem vede kolem řeky Labe největší pískovcový kaňon v Evropě. Můžete si tam také vyrazit na Pravčickou bránu. Trasa začíná v Hřensku.
Kudy se tam dostat: Po silnici E55 se dostanete do nedalekého Děčína.
Přilehlé oblasti: V blízkém Dolském mlýně se točila pohádka Pyšná princezna.

Šumava

Poloha: Šumava je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska.  Proč tam jet: Říká se jí Zelené srdce Evropy. Jihočeské pohoří pokrývají hlavně lesní porosty a rašeliniště. Na počátku devadesátých let ji UNESCO vyhlásilo za svou biosferickou rezervaci a v roce 1991 se Šumava stala národním parkem. Mezi zdejší klenoty patří Boubínský prales a Černé jezero. Jedním z nejzajímavějších míst Šumavy je vrch Stožec. Na samém vrcholu skály stojí železný kříž a jsou zde dochovány zbytky hrádku ze 13. století. Na jihozápadním svahu Stožecké skály stojí poutní kaple Panny Marie.
Kudy se tam dostat: Z Prahy se dostanete na Šumavu, pokud pojedete přes Tábor, České Budějovice či Strakonice. Přilehlé oblasti: Hradní zřícenina Rabí a vodní hrad Švihov

Bílé Karpaty

Poloha: Pohoří leží na jihovýchodě České republiky. Začíná na jihu u Sudoměřic a končí na severu u Lyského průsmyku. Proč tam jet: Zachoval se v nich komplex květnatých luk s roztroušenými dřevinami, které představují typický krajinný ráz Bílých Karpat. Rostou tam vzácné druhy orchidejí. V jejich blízkosti vyvěrají luhačovické minerální prameny. Nejvyšším vrcholem pohoří Západních Karpat je 970 metrů vysoká Velká Javořina. Z ní se otevírá úchvatný pohled na Moravu a na Slovensko. Kudy se tam dostat: Jeďte vlakem do Veselí nad Moravou a odtud autobusem do Vápenek nebo do Nové Lhoty. Nebo můžete jet vlakem do Uherského Hradiště a dále autobusem do Strání.
Přilehlé oblasti: Velehrad, hrad Buchlov

Jizerské hory

Poloha: Jizerské hory jsou nejsevernějším pohořím Česka. Jeho velká část se nachází v Polsku. Proč tam jet: Z hory Jizera vysoké 1 122 metrů je nádherný výhled do okolí. Můžete z ní spatřit: Smrk, Bukovec, Černou a Smědavskou horu, přehradu Souš, rašeliniště klečových luk. Pro Jizerské hory jsou charakteristické vysoko položené náhorní plošiny, z nichž se zvedají žulové vrcholky a na nichž jsou mělké dolíky obsahující četná rašeliniště. Nachází se zde 13 hor vyšších než tisíc metrů. Kudy se tam dostat: Jizerské hory se nacházejí nedaleko Liberce, nad kterým ční hora Ještěd. Přilehlé oblasti: Nachází se zde mnoho pomníčků. Brechschmiedova kaplička připomíná údajné upsání kováře Kuntze ďáblu. Hennrichův kříž byl vztyčen na hrobě známého pytláka Hennricha.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář