Ekologická výprava
Další z řady pracovních cest, které jsem letos v létě absolvoval, proběhla první zářijové pondělí, kdy jsem byl pozván do lesů hraběte van Rotenhana v německém Bavorsku.
V sedm ráno jsem se tedy nahlásil u (jak jinak než) zeleného autobusu Scania, která převážela lesníky, vodohospodáře, různé další státní pracovníky a novináře z celé republiky, kteří se chtěli podívat, jak že to vlastně vypadá ten údajně „nejkrásnější les“ Evropy.
U autobusu se sešla vcelku zajímavá skvadra lidí, od „kravaťáků“ po dobrovolníky z Hnutí Duha, kteří na sobě neměli nic, co by mohlo jen náznakem nějak ztížit život někomu jinému na této planetě.
Cesta proběhla dobře, všichni si tak nějak lehce debatovali o problémech přírody, lesů, zdravého stylu a já se dozvěděl věci, o kterých jsem ještě před pár dny neměl ani tušení. Problém nastal až během cesty a to kvůli něčemu, co by vás jen těžko mohlo napadnout:
„V té bagetě je šunka!!“ vykřikne zděšeně pán, který svými proporcemi zabírá dvě sedadla. „To není možné!“ Přiběhne to zkontrolovat uřícený dobrovolník z Duhy, který bagety nejspíše pořizoval. „Jak se mi to mohlo stát, já se opravdu strašně omlouvám,“ kaje se se zdrceným pohledem a sedne si na schod s hlavou v dlaních. Autobusem začne probíhat živá debata, všichni začínají vyjednávat s kým a za co bagetu vymění. V první chvíli jsem chtěl problém jednoduše vyřešit a nabídnout se, že si pár těch baget vezmu a to zcela dobr
ovolně, ale byli jsme právě uprostřed bavorských lesů a nechtěl jsem riskovat, že se nebudu mít dostat jak domů.
