Národní 3: symbióza vědy a umění
Národní 3: symbióza vědy a umění
Desátého března letošního roku vyšlo první číslo časopisu Národní 3 (s podtitulem Revue pro vědu a umění), které vydala Akademie věd České republiky. Tématem prvního čísla je článek s názvem Čekání na východ slunce. Co víme o zážitcích dnešních objevitelů? Je současná věda bez emocí? A co více chceme, když tajemství tajemstvím už není? Na tuto a mnohé další otázky hledají odpověď autoři František Houdek a Pavel Kosatík. Na základě rozhovorů s několika renomovanými vědci popisují pocity, které provázejí badatelovu dlouhou cestu za výsledky své práce, ten „narůstající pocit radosti a překvapení“ (matematikkryptolog Vlastimil Klíma), zamýšlejí se nad tím, nakolik je věda nejen profesí, ale i celoživotním posláním.
Jaká je pozice vědy v naší zemi? Jaká je úroveň studia na vysokých školách? Palčivá témata otevírá Karel Hvížďala v rozhovoru s vědkyní Taťánou Ostapchuk, která se zabývá fyzikou kondenzovaných látek, a historikem a mediavelistou Pavlem Blažkem.
Bez ztráty lidskosti V další části píše Václav Cílek esej o tzv. „Nové situaci“ ve světové vědě a světě vůbec, o přístupu vědců ke své práci a možném směřování jejich činnosti v budoucnu. „Pokud bychom situaci chtěli hodně zjednodušit, mohli bychom říct, že přírodní vědy se týkají hlavně poznatků a humanitní hlavně hodnot. Pro mne to znamená, že pěstovaná objektivita přírodních věd má stejnou hodnotu jako kultivovaná subjektivita humanitních věd a že teprve spojením obou vzniká věda, která nás posouvá dopředu bez ztráty lidskosti,“ uvádí ve své eseji mj. Cílek.
Část revue věnovanou umění zastupuje Petr Fischer s článkem Ztraceno v konceptu. Zabývá tzv. „paradoxem popisku“, kdy podle něj nebývají nejstudovanějšími objekty na výstavách přímo díla, ale jejich vysvětlivky, ale též pozicí návštěvníka jako pozorovatele a jeho úlohy při interpretaci díla, kdy důležitou roli hraje vztah autora a diváka.
Václav Riedlbauch, generální ředitel České filharmonie, představuje pátý ročník Pražských premiér, mezinárodní přehlídky soudobé evropské hudby. A dalším humanitním tématem je historický vývoj české kinematografie. V článku Pavla Taussiga se dozvíme, proč českému filmu chybí velké národní téma, které by obsahovalo české prvky a českou přírodu.
Vzpomínka na mecenáše Hlávku V úvodním editorialu je uvedeno, že toto číslo je zároveň vzpomínkou na největšího českého mecenáše vědy a umění Josefa Hlávku. Letos uplynulo sto let od jeho smrti a Jiří Pokorný ve svém textu připomíná nejen Hlávku, ale také jeho předchůdce a pokračovatele.
V textu K lidu blíž… se biolog a filozof Stanislav Komárek zamýšlí nad popularizací dnešního světa a především vědy samotné, která ve světě bojuje o určitou pozici. Snaží se tak najít hranice mezi psaním pro kroužek zasvěcenců a profanací vědy. Zdeněk Lukeš líčí své pátrání po osudech šesti téměř zapomenutých pražských architektů židovského původu z
Časopis uzavírá svými vzpomínkami na pražský jazzový klub Reduta a osobnosti, kteří jím prošli, Lubomír Dorůžka.
„Akademie věd by se ve šťastném případě mohla podobat domu s mnoha výlohami, které se podle proměn časů nabízejí dané době,“ píše ve svém eseji Václav Cílek - uvidíme, zda nový časopis, který pod střechou Akademie vzniká, se stane takovou výlohou pro disciplíny vědy a umění.
Národní 3, Revue Akademie věd ČR pro vědu a umění. 1. vyd. Praha, Středisko společných činností AV ČR
