Valiho život ze všech stran

Loučení s RunTour.

Má první Jizerská 50. Myslíte si, že budu zase psát o tom, jak jsem se totálně znemožnil na běžkách? Tenhle příběh už dobře zná snad každý, vyprávím ho rád, baví mě bavit lidi sebou samým. Vlastně i mě samotnému přijde při pohledu zpět vtipné, jak jsem se kymácel po trati a do cíle přijel jako sněhová koule.

Říká vám něco paddleboarding? Podle názvu asi tušíte. Jedete si na prkně a přitom pádlujete. Že to však je ve stoje a bez jakékoliv zábrany před pádem do vody, to už je věc druhá. A často dopředu ne příliš promyšlená. 

Jestli něco tenhle kluk umí, tak je to bavit lidi. Na olympiádu to těsně nevyšlo, ale jeho role v zákulisí her bude skvělá a bude bavit. 

Příběh o chlapci, který odešel, protože se bál svého strachu.

Příběh o chlapci, který hledal sílu vydat se na cestu.

Každý ve svém životě potřebujeme hrdiny nebo alespoň ty, kteří nám dávají víru, že hrdinové existují. I já měl to štěstí, že jsem své skutečné hrdiny v životě potkal. Nikdy na setkání s nimi nezapomenu.

Jestli mě něco na životě fascinuje, jsou to rozličné osudy lidí ze všech možných i nemožných míst, jejichž příběh se alespoň na malý okamžik střetl s tím mým. Rodina, o které bych rád vyprávěl, se zasadila do mého srdce hodně hluboko, i když to sama vůbec netuší.

Občas stačí malý okamžik a vám se změní pohled na řadu věcí. Jsem za ty okamžiky šťastný. Tady je jeden z nich.

Občas musíte dát ego stranou, protože ten vedle vás si zaslouží všechen obdiv, podporu a pozornost! A já před těmito lidmi smekám vše, co můžu..