Příspěvek
Chrám svatého víta
Chrám sv. Víta je nejkrásnějším a nejhonosnějším pražským kostelem. V jeho dějinách se odráží počátky křesťanské kultury v Čechách. Je mausoleem českých panovníků a jsou zde také uloženy české korunovační klenoty.Stavba katedrály sahá až do prvního tisícletí a končí v počátku 20. století.První svatyni na území dnešního Pražského hradu, které je sídlem panovníků již od konce 9. století, nechal postavit kolem roku 927 kníže Václav. Pozůstatky této rotundy byly nalezeny při archeology v letech 1911 – 1929. Stála na místě chrámu sv. Víta až do roku 1060, kdy zde kníže Spytihněv založil románskou baziliku. Její stavba byla dokončena v roce 1096 knížetem Břetislavem II.V roce 1344 papež povýšil pražské biskupství na arcibiskupství a Karel IV. založil na místě baziliky gotickou katedrálu. Projekt byl inspirován dómem ve francouzském Narbonnu. Vypracoval ho a stavbu také do roku 1352 řídil francouzský stavitel Matyáš z Arrasu. Vybudoval presbytář chrámu, ochoz a věnec pětibokých kaplí mezi sakristií a kaplí sv. Kříže. Po jeho smrti se stavby ujal Petr Parléř. Vystavěl další kaple pravoúhlého tvaru, chodbu ochozu, triforium nad arkádami, okenní stěnu lodi, klenbu a spodní část hlavní věže s přilehlou Zlatou bránou. Za jeho vedení stavby byly také vytvořeny některé plastiky. Socha sv. Václava pro svatováclavskou kapli, sochy Přemysla I., Přemysla II. a Spytihněva pro výzdobu jejich náhrobků, náhrobky dalších Přemyslovců, busty pro vnitřní triforium, či poprsí světců pro horní triforium. Po smrti Petra Parléře ve stavbě chrámu pokračovali jeho synové.
Počátkem 15. století byla stavba přerušena husitskými bouřemi.Nevelkými úspěchy se o pokračování stavby pokusili panovníci Václav Jagellovec a Leopold I.K významnému posunu stavby došlo až v letech 1860 – 1929 pod vedením Josefa Krannera, Josefa Rockera a Kamila Hilberta. V tomto období byla dokončena stavba křížové lodi, přistavěno západní pětilodní s kaplemi a dvěmi věžemi v průčelí chrámu. Nepodařilo se dokončit vnitřní výzdobu a tak další práce pokračovaly v průběhu celého 20. století.
Chrám sv. Víta, tak jako ho vidí dnešní návštěvníci Pražského hradu, patří mezi nejvýznamnější gotické stavby. Má příčnou loď, tři věže, ochoz a prstenec kaplí za chorem. Chrámový prostor katedrály je 124 m dlouhý, 60 m široký a 33 m vysoký.