Bylinky F-CH
Fazol obecný
Diuretikum, adjuvans při lehkých formách diabetu, metabolikum. Droga se používá jako močopudný prostředek a pro zvýšení látkové výměny, hlavně při léčbě močových kamenů, při revmatických a dlouho trvajících kožních chorobách, jako velmi vhodný pomocný prostředek při léčbě diabetu. V lidovém léčitelství se používá též jako diuretikum a pomocný prostředek při diabetu.
Fenykl hořký
Expektorans, sekretomotorikum, stomachikum, karminativum, mírné spasmolytikum. Terpenické složky uvolňují křeče, výrazně zrychlují činnost řasinek na sliznici dýchacích cest a tím zvyšují vylučování hlenu a odkašlávání. Fenchon podporuje vylučování trávicích enzymů a urychluje pohyb střev. Flavonoidy působí mírně močopudně. U anetholu byl pozorován slabý účinek na vaječníky. Droga se používá ke zvýšení sekrece hlenu v dýchacích cestách, jako jejich antiseptikum, odkašlávací prostředek, proti křečím, k uvolnění střevních plynů, jako projímavý prostředek a při slabých zažívacích potížích. Silice vetřená do kůže se vstřebává a ničí zákožku svrabovou. V lidovém léčitelství se používá ke zvýšení tvorby mateřského mléka a zevně (odvar) při chorobách očí. Fenykl byl velmi oblíbený už u starých Číňanů, Indů, Arabů, Egypťanů, Řeků i Římanů a to jako koření i léčivo. Název foeniculum pochází ze zdrobněného foenum = seno (pro pach a vzhled usušených listů) a nacházíme ho již u Plinia. Do střední Evropy fenykl přinesli benediktini v pozdním středověku. Často se uváděl v herbářích jako složka čajovin a jiných přípravků. Silice se s oblibou používala proti blechám a vším.
Fíkovník smokvoň
Při léčení se užívá výhradně plodů. Fíky působí především projímavě (např. namočené do olivového oleje a snědené v počtu 4 až 12 ks), mohou se užívat jako kloktadla nebo prsní čaje (při kašli, angíně či bolestech v krku lze použít např. mléčný odvar nebo hustý fíkový extrakt), jsou močopudné, ve formě kašovitých obkladů se užívají na nehojící se rány či abscesy (např.
Ginko biloba – jinan dvoulaločný
Opusťme ale složitou lékařskou terminologii a řekněme si "hezky česky", jaké konkrétní účinky můžeme očekávat při užívání preparátů s obsahem listů tohoto posvátného čínského stromu. Jak již bylo uvedeno, látky obsažené v jeho listech především rozšiřují cévy a tím umožňují zlepšení průtoku krve i těmi nejjemnějšími žilkami v našem těle. Díky tomu se zlepšuje zásobování všech částí těla kyslíkem a živinami - zejména glukózou, jež krev po organismu transportuje.V mozkové tkáni dochází ke zlepšení využití kyslíku paměťovými buňkami, čehož výsledkem je zvýšení koncentrace a celkové mentální svěžesti: studenti si lépe pamatují učivo, manažeři zvládají více činností a jsou konkurence schopnější, u starších lidí ustupuje zapomnětlivost, stavy zmatenosti a deprese. Efekt Ginkgo biloba v mozku je obdobný efektu kofeinu z kávy, s jedním velkým rozdílem - Ginkgo je díky svým antioxidačním vlastnostem schopno zachytávat odpadní zplodiny buněk (tzv. "volné radikály"), které způsobují jejich předčasné opotřebení a stárnutí. Účinek je tedy podstatně delší, trvalejší, ale na rozdíl od kofeinu chybí následné stavy vyčerpání.Zlepšení průtoku krve organismem se ale neprojevuje pouze v mozku, ale i takzvaných "okrajových" částech organismu: zlepšením zásobení krví v partii vnitřního ucha dochází k odstranění nepříjemného hučení v uších. Zlepšuje se rovněž prokrvení oční sítnice u diabetiků a oddaluje se tak vznik a zhoršení chorob oka souvisejících s cukrovkou, které mohou vést až ke ztrátám zraku. Dalším neocenitelným využitím je rekonvalescence u osob po mozkové mrtvici, kde Ginkgo umožňuje rychlejší zotavení a ústup postižení.V neposlední řadě se jeho účinku využívá ke zlepšení prokrvení končetin a potlačení syndromu "studených rukou a nohou" a stejně tak i u lidí, kteří trpí bolestmi nohou při chůzi. Úspěšně se využívá při léčbě závratí, dále k léčbě špatně se hojících kožních defektů…Zjednodušeně řečeno, Ginkgo biloba je na místě všude tam, kde zpomalený či zhoršený průtok krve způsobuje zhoršení funkce orgánů.Jak již bylo zmíněno, kromě vazodilatačního účinku má Ginkgo ještě účinek antioxidační. Záchyt volných radikálů je v dnešní uspěchané době rovněž vysoce ceněným efektem. Na náš organismus působí spousta negativních aspektů moderní doby. Ať už se jedná o špatné životní prostředí, stres, nesprávnou životosprávu, nedostatek spánku a v neposlední řadě kouření … všechny uvedené "neřesti" urychlují buněčný metabolismus a vznik odpadních buněčných zplodin, které způsobují předčasné opotřebování a stárnutí buněk a zapříčiňují tím vznik nejrůznějších civilizačních chorob, jako jsou poruchy psychiky, bolesti hlavy, onemocnění srdce a cév, nádorová onemocnění a celkové stárnutí organismu.Ať už se rozhodnete užívat Ginkgo biloba z jakéhokoliv důvodu a v jakékoliv formě, je důležité mít na paměti, že k dosažení blahodárných účinků je důležité jeho správné užívání. Vědecké práce z poslední doby naznačují, že pro uspokojivý výsledek je důležitá vysoká hladina účinné látky z Ginkgo biloba v krvi, jelikož tím dojde k průniku většího množství této látky do postižených míst, což přináší požadovaný efekt. Proto bychom měli dbát na doporučení výrobce a užívat tyto preparáty vždy dle doporučeného dávkovacího schématu. Rovněž je důležité vědět, že nástup účinku lze očekávat teprve za 4 - 6 týdnů od zahájení léčebné kúry. Užívání by rovněž mělo být dlouhodobé, doporučuje se alespoň tříměsíční aplikace. U starších pacientů se často doporučuje celoživotní užívání, protože nejsou popsány žádné vedlejší účinky při správném dávkování a spíše vysazením přípravku může dojít k návratu původních potíží. Opatrnosti a porady s lékařem je třeba při užívání těchto preparátů v těhotenství a přípravky s obsahem Ginkgo biloba by neměly být podávány dětem do 12 let věku.Z výše uvedeného vyplývá, že v přírodě lze nalézt lék na řadu lidských neduhů. Říká se, že člověk by neměl bohatství přírody zneužívat, jen užívat k obecnému či vlastnímu prospěchu. Proč tedy nevyužít její pomoci a být duševně fit v každém (i pozdním) věku? Stačí mít jen otevřené oči a pozorně naslouchat našim předkům. Najdeme tak mnohdy "zázraky".
Heřmánek lékařský
Má výrazné protizánětlivé účinky, působí dezinfekčně, spasmolyticky, proti nadýmání, podporuje pocení, má i mírně uklidňující, adstringentní a žlučotvorný účinek. Zevně se používá k obkladům a koupelím na rány, spáleniny a zánětlivá onemocnění (např. hemoroidy), jako kloktadlo při zánětech ústní dutiny, hrtanu, dásní a k výplachům. Vnitřně se používá zejména při žaludečních potížích, nadýmání, střevních katarech, průjmech, gynekologických potížích, zámětech močových cest a při nemocech z nachlazení jako potopudně působící prostředek. Čaj se připravuje jako zápar a obvyklé dávkování je polévková lžíce, u dětí pak čajová lžička na šálek. Nejčastěji se používá v čajových směsích, např. při nadýmání se doporučuje směs stejného množství heřmánku, máty, kozlíku, kmínu a anýzu, při střevních potížích směs heřmánku, meduňky, máty a lékořice, pro pocení směs heřmánku a lípy.
Hloh jednosemenný
Antisklerotikum, hypotenzivum, kardiotonikum, sedativum. Drogy účinkují jako srdeční tonikum - na povzbuzení srdeční činnosti především ve stáří, na snížení vysokého krevního tlaku a současně na zlepšení průtoku krve v srdci (základní rozdíl od náprstníkové terapie), i při poruchách srdečního rytmu. Červená barviva působí sedativně.. O léčebném používání hlohu v antice se ví málo; zprávy jsou nespolehlivé a rostliny zřejmě nebyly oblíbené. Quercetanus, osobní lékař Jindřicha IV., připravoval z hlohu pro svého monarchu dodnes osvědčený Sirupus senectorum.
Hluchavka bílá
V lidovém léčitelství je hluchavka odedávna oblíbená a používá se zejména ve formě čaje jako prostředek usnadňující odkašlávání při různých onemocněních horních cest dýchacích, zejména u dětí. Mimoto má příznivý vliv na trávení.
Dříve se hluchavka používala také při menstruačních potížích a při některých gynekologických chorobách, proti nespavosti a při chorobách močových cest jako slabě močopudný a protizánětlivý prostředek. K těmto účelům se používá zápar připravený přelitím dvou až tří čajových lžiček drogy sklenicí vařící vody a užívaný dvakrát denně. Zevně se zápar používá k obkladům jako prokrvující prostředek se stahujícím účinkem při ekzémech, hemoroidech, análních trhlinách a zánětlivých nebo mokvavých ranách. Obdobně lze s použitím dvou až tří čajových lžiček drogy a medu připravit lahodný a voňavý čaj.
Hrách setý
Sbírá se kvetoucí nať, někdy i s plody (Herba et Semen pisi sativi).Obsahuje flavony (např. isokvercitrin), kumariny (např. dafnetin), fenol-karbolovou kyselinu, aminokyseliny (např. kanavanin), allantoin, pyridinový alkaloid trigonellin, isoflavonové fytoalexiny (např. pisatin), aminy (agmatin, putrescin), cyklitoly (např. pinotil), v semenech je přítomen zejména škrob, jednoduché bílkoviny (zejména globuliny), celulóza, vitamíny (zejména B) a řada stopových prvků (draslík, hořčík, síra, fosfor aj.).Nať působí protizánětlivě, hojivě (přítomnost allantoinu) a močopudně, plody lze použít v prevenci nádorových onemocnění (blokuje enzym proteázu).Vnitřně se podává ve formě krátce vařeného odvaru (2x až 4x denně po 1 šálku), zevně lze použít kašovité obklady z hrachové natě na rány nebo na lehké spáleniny např. v případech, kdy není k dispozici razantněji působící kostival
Hřebíčkovec vonný
Pro léčebné účely se používaly sušené květy a hřebíčkový olej s obsahem prchavých silic. Hřebíček zmírňuje žaludeční nevolnost, zvracení a nadýmání. Hřebíčkový olej je silné antiseptikum a anestetikum.
Chmel obecný
Mírné sedativum, amarum, stomachikum, anafrodisiakum. Chmel se používá jako uklidňující prostředek, ke zlepšení spánku, při nedostatečném vylučování žaludeční šťávy spojeném s kvasnou nebo hnilobnou poruchou zažívání, jako pomocný močopudný a protituberkulózní prostředek. Obsahové látky mají protibakteriální aktivitu vůči grampozitivním bakteriím, humulony a lupulony mají nízkou aktivitu vůči plísním a kvasinkám; protibakteriální a protiplísňovou aktivitu mají také flavonoidy. Má uklidňující účinky; alkoholové výtažky uvolňují křeče hladkého svalstva. Snižuje pohlavní aktivitu u mužů. V lidovém léčitelství se chmel používá proti křečím, jako močopudný a bolesti tišící prostředek a na dráždění kůže (i při revmatizmu), zevně na špatně se hojící rány, při furunuklóze a do posilňujících koupelí , na vředy, a při zánětech močového měchýře. Chmel sloužíval jako léčivo i koření a hořčinový prostředek. Pěstoval se již v antické epoše. V klasických herbářích se uvádějí mnohé indikace. Nejčastěji se používal jako močopudný a tzv. krev pročišťující prostředek a na podporu menstruace. Chmelové žlázky - lupulin pro medicínu objevil r. 1803 Deroche a od r. 1813 jej zavedl jako sedativum pařížský lékárník Planche. V Čechách se první chmelnice založily asi počátkem 11. stol. Pozn.: Chmelové drogy je nutné každoročně obměňovat; hořké kyseliny podléhají na vzduchu rozkladu a výsledné produkty velmi ostře, nepříjemně páchnou (po zkaženém sýru).
Chrpa modrá
Sbírá se květ (Flos cyani) buď samostatný nebo i s kalichem (Flos cyani cum calyce).
Obsahuje antokyanové glykosidy (např. cyanin), hořčiny, saponiny a minerální látky.
Droga má účinky močopudné a žlučopudné, v současnosti se však nejčastěji užívá při zánětlivých a hnisavých očních chorobách. Např. na "unavené" oči se vezme 1 polévková lžíce drogy, přelije se šálkem vařící vody, nechá se 10 minut luhovat a v takto připraveném nálevu se po vychladnutí a scezení oči koupou. Na slzící oči lze použít stejný nálev, ale s přídavkem 10 květů heřmánku, tento nálev se aplikuje ve formě obkladu.