KOČKY SOBĚ, z.s.

ŘÍJEN

Nadešel podzim a koťátka stále přibývají

Omlouvám se, že jsem nedopsala novinky měsíce září, prostě není čas. každopádně  z domu odešli Poo a Baboo, malí "filípkové" - do Svitav, pak mazliví Amorek s Kryšpínkem - do Vendolí a krásná mramorka Goldie - do Šonova u Broumova. Všichni do skvělých rodin. Naopak došli : - "podkeřová koťátka" , prostě se lidem usídlily na zahradu kočky a povily ko´tata. Tak prvně dorazili Laurinka a James. Oba vypadali trošku groteskně, taková jezevčíkovitá mimča to byla, malinké hubené nožičky, k tomu delší tělíčko, nafouklé bříško... Teď jsou to nádherná koťátka, Laurinka je moc pěkně vybarvená tříbarevka a Jamesík je rezavobílý kocourek. Oba jsou hrozně mazliví, tuliví, hraví, nádherní. Pak přišla tři koťátka od "nemocniční" kočičky, tři překrásné holčičky, ale dvě se u mne jen vyspaly a odfrčely do Lanškrouna k jedné bezva rodině. Zůstala jen mourinka Sabrinka, mourinka klasická, přenádherná a mazlivoučká holčička. Poté dorazil zbytek "podkeřáků" - stříbrná želvovinová mourinka Stellinka, mazlivá a milá, klidná, a malá plachá mourinka Zázvorka, bohužel zdravotně handicapovaná. Po třech dnech lovu byl lapen "stromový" Středek Bond. Myslela jsem, jaký to bude plašan, opak je pravdou. Středeček je krásný červenobílý kocourek, nějaký útlocitný člověk ho vyhodil poblíž činžáku, kde se o něj přes týden starala jedna paní z MÚ a ta mne také kontaktovala. Tolik klíšťat jsem na jednom tělíčku ještě nezažila, a že už jsem toho viděla dost. Po tři dny jsem je postupně odstraňovala, malej byl velmi trpělivý a manipulaci si nechal líbit. První dny u nás jen jedl a spal, asi se venku tak bál, že nemohl strachy usnout. Rozhodně při jeho vyhození nebyl starší, než nějakých 4 - 6 týdnů:( Dále jsem dojela pro nahlášené vyhublé kotě, které se živí u jedné paní se slepicemi, z kotěte se vyklubala odrostlá kočičí slečna, bílomourka Brambůrka. Vypadá docela zdravě, ale je stále hodně smutná. Okamžitě vlezla do postele a spala. Asi byla pro někoho mazlíčkem, pak ale přítěží, tak ji prostě vyhodil:( Nato dorazilo kotě růžové:) Jeho jméno je předmětem dohadů a tápání, ještě mně nic moc nepřirostlo k srdci, nicméně zatím je Rufus, Jamník, Baruch....uvidíme:) Prostě je to pidižvík:)

Potýkám se se zdravotními problémy Medulky, opakuje se jí teď zánět moč. cest, za krátkou dobu je opět na ATB, Medardek je skoro 3 týdny po operaci oka, teď už je jasné, že vidět nebude, snažíme se ale oko alespoň zachovat jako takové, v pátek mu byly odstraněny nějaké stehy, oko pročištěno, denně bere ATB, první týdny injekčně, teď již tabletky, několikrát denně se mu musí do oka vpravovat mastička, je stále v "trychtýři", tedy má límec, ale naučil se s ním poměrně dobře vegetovat. Všechno je pro něj ztížené jeho nemocí, protože jeho pohyblivost je značně omezená.

Také se podařil přesun českotřebovských koťátek k Maky, je jim nádherně a krásně prospívají, teď se řeší otázka zbylých dospělých kočiček.

Rovněž mne kontaktovala paní, která krmí v jedné zahrádkářské kolonii kočičky, že tam jedna kočka dovedla tři měsíční koťátka, probíraly jsme jak tam dostat odchytovou klec a matku nechat vykastrovat. Co ale bude s těmi malými miminky, když je půlka října.... Také mně bylo avizováno, že tento týden dorazí 2 koťata z Poličky, která jsem slíbila vzít snad už před sto lety:) Měl dorazit starý peršan, nedorazil, pán se ani neozývá, co s ním je:( A ani nevím co dělají polobritečky, které měly rovněž přijít. Třeba mají již domov.

Je toho hodně, každý den obstarat všechny kočičky a koťátka, několikrát denně vyčistit všechna jejich wc, podávat léky, vařit kuřata, umývat misky, mističky a talířky, a jen udržet jakýs takýs pořádek, k tomu se stihnout pomazlit, pohrát si, nepočítaje návštěvy veterináře, prostě na jednoho člověka až nad hlavu, ale nedá se nic dělat, Jana je stále nemocná,  žádný posun k lepšímu. A lidé jsou ve valné většině stále necitliví, přezíraví, tyranští atp. Naštěstí ale někteří cit a pochopení mají a snaží se pomoci kočičkám sami či je alespoň donést. Někteří mi dokonce pošlou korunky a já jsem jim velmi vděčná, protože opravdu všechno tohle utáhnout je dost hrozné. Abych přežila se ctí a nemusela měnit způsob výživy či veter.péče, musela jsem si prostě vzít půjčku a doufám, že se koťátkům podaří najít krásné domovy.

V brzké době budou muset jít některé kočičky na kastraci, zase přibude starost.

Připnu nějaké fotečky posledních dnů.

13/10 2008   Eva

Tak, dnes máme 22.10., za tu dobu se opět událo docela hodně. V sobotu odjela k moc hodným lidem mourinka Rokerka, která dostala nové jméno - Rozárka. Zatím jsou zprávy moc dobré a já doufám, že budou spolu vzájemně spokojeni:)) V neděli ráno zvonil telefon - vezu Vám Šimona, a během půlhodiny přijel onen zmiňovaný peršan.  Kocourek je to krásný, vypadá velký, ale hodně z jeho mohutnosti dělá dlouhá srst. Je to už docela dědouš, protože se narodil v roce 1997.  Hlavně ale má bezvadnou povahu, je milý, mazlivý, klidný, hodný, tak trošku "psí". Manžel mu našel za uchem nějakou bouli - tak jsme byli včera u pana doktora, Šimon do přepravky nejen nechce, jeho tam nevtlačím. Dostal kšírky, zala jsem ho do náruče, pak do auta. V čekárně se choval jako vzorný pejsek, v ordinaci jako pejsek ještě vzornější. Když jsem potřebovala s panem doktorem ještě něco probrat, přehodila jsem vodítko přes kliku, Šimonek si sedl a čekal, vzorňas:))) V pondělí jsem jela pro kočky do České Třebové, ze dvou byly náhle tři a z 0 koťat nakonec 4:( Odchyceny byly kočky pouze dvě, na třetí jsem tam nechala přepravku, ať mi kočičku dovezou do Svitav. Ony 2 dospělé jsou teď v Chocni, jsou po kastraci a zotavují se, v pátek je převezu k Pavle do Sezemic. Koťátka u nás pobyla 21 hodin a cestovala do Prahy a dnes k Maky za svými sourozenci. Také mi dnes pán přivezl "poličská" koťátka, je to černobílý kocourek a bílomramorka kočička, zítra mají 2 měsíce. Nahlášené černé polobritečky by měly dorazit o víkendu. Zázvorka byla na rentgenu, protože bolavá nožička hrozně natekla, je tam zánět kosti, změnila se antibiotika, zatím vypadá lépe. Snad se to podaří vyléčit, jinak by nastala bídná situace. Růžové kotě je čokoládově tečkovaný kocourek jménem Pink:) Je plachý, ale čím dál méně:) Tolik poslední zprávičky:)))

Eva

25/10

Mnoho novinek není, Brambůrka má zápal plic, ale je jí lépe, poličská koťata dostala jména - Maxwell a Fran. Zítra dorazí polobriťule. Jsem nějak nemocná, motorek zlobí, musím se teď šetřit a snad bude lépe. Nabila jsem fotoaparát, snad sem brzy dám nové fotečky. Pink je čím dál krotší, už se hezky mazlíme, nechá se chytit zcela dobrovolně. Zato Zázvorka tady vlastně není, už jsem ji opět strašně dlouho neviděla. Přitom když ji chovám, tak začne příst, dělá jí to dobře.... Na nožičce se jí otevřela další rána, mám dojem, že prapůvodem všeho bylo kousnutí, udělal se zánět, kůže se zatáhla - a pěkně si to uvnitř bojovalo, až "to chytlo" kost...

Zatím se loučím

Eva

Blíží se konec října, dnes je večer 28/10 2008

Polobriťule Rozárka a Čertice přijely v neděli a během chvilky jsem je odvezla k Ivetgce. Jednu si nechají určitě, na druhou budou "lámat" tátu, mají na to 4 týdny.

Doma se stále opakuje již vžitý vzor - dojde kotě(ata) a nastane nová vlna průjmu, blinkání, "Okaté" a spol. Stejně tak tomu je i s Maxwellem a Fran. Oba si omarodili, ale rovněž k nim omarodila další koťata...stále dokola veterina, dieta, ev.léky. Naštěstí to opravdu dospěláky míjí, jsou to jakési "kotěcí" viry, taková školková nemoc.  Ale s přibíráním dalších koťat či kočiček momentálně končím, nejde to zvládnout ať se snažím jak se snažím. Nakonec jsem celý prodloužený víkend polehávala a snažila se trochu zvetit, abych vůbec mohla konat dál.

V pátek byly odvezeny dvě třebovské maminy z kliniky v Chocni do Sezemic k Pavle, obě jsou vykastrované a v pořádku. Jedna mazel, druhá plašan. O třetí kočičce zatím nic nevím, mají tam již přes týden moji přepravku, aby až kočku chytí mi ji doprlavili -a nic.

Malý Pink je úžasný kocourek, malá Zázvorka je úžasná potvůrka. V rukou jsem ji držela naposledy ve čtvrtek, v sobotu jsem ji viděla pod linkou (ovšem hrubě po půlnoci), tak jsme se ji snažili se synem chytit - marně:(
 Pak zase dlouho nic a včera jsem ji opět zahlédla. Je to k nevíře, kam se může kotě ztratit v jednom jediném bytě, ale může. Prostě kočky mají svůj vlastní mimoprostor. Svůj vlastní vesmír, kam se schovají v případu nouze. A pro Zázvorku je případ  nouze všechno:(  Je to škoda, protože na chování reaguje velmi vstřícně, Šimonek si zvyká na ostatní kočičky, jde mu to dobře, protože je to chlapeček moc hodný a klidný, jen by rád ven. Brzy začne alespoň na chvilku s mužem na zahradu, musíme pomalinku, ať si pořádně zvyká kde je doma a co jde a co nejde - nejdou otevřít dveře a vypustit ho. Může alespoń na pidibalkonek, kam chodí rád. Je to ale hrozný miláček:). Už má svá místa, kde rád odpočívá, a taky je pěkně upovídaný.

Zatím se loučím

Eva

31/10 2008 22:38 hod

Končí nám říjen opravdu....dnešní den byl výjimečný tím, že večer odjel Zoubek do nového domova. Asi mu to nebude divné, protože jeho nová panička je taky Eva:) Tak Zoubku, ať se máš dobře, jsi zdravý, pěkně rosteš, aby z Tebe byl veliký kocour, jak si přejí synové nové paničky. A ať jsi šťastný dlouhá a dlouhá léta. Zítra dopoledne mají přijet noví páníčkové pro Karolínku a Coco už je také zamluvená....pomalinku si snad dětičky nové domovy přece jen najdou. Alespoň v to doufám, pořád jich je doma požehnaně. A taky pan doktor vyjel vyúčtování za říjen - no, prostě hrůůůůza:(, ale co naděláme. Tento týden tady projela další kakací vlna, vypadá to ale, že se všechno uklidňuje a snad už bude jen dobře. Tedy určitě do té doby, než poruším svůj osobní závazek nebrat další "chlup". Medardkovo očičko se pomalu, ale jistě hojí, naštěstí jeho nožičky chodí stále stejně jistě - či nejistě, to záleží, z jakého úhlu pohledu se člověk dívá. Jako se sklenicí s vodou - buď je poloprázdná nebo poloplná:), Zázvorku jsem měla večer na klíně, i si usnula, mrška jedna, ale jak se pustí, vžuuum a je v čudu. Nožička vypadá dobře, otevřené rány se zahojily, i tak je dál mažu - když se Zázvorka nechá chytit - Framykoinem. Ale nožka nenatéká a Zázvorka na ni našlapuje dobře. Doléčuji nemocné, mažu očka, neustále někde něco vytírám, protože se vrchnost usnesla, že mě bude trestat. Ale dokdy? Než odejdou všichni "vetřelci"? Ale  ještě jedna "bomba" se chystá, a jestli ani ta nepomůže, tak prostě pračka bude makat jak divá:(  A taky dnes utekla Coco - nejspíš mně, když jsem šla do práce, protože než se protáhnu dveřmi obtěžkána pytlem odpadků a steliva (toho se za den tak moc spotřebuje a zase nashromáždí!!!! NEUVĚŘITELNÉ!!!!), tak mi to chvilku trvá...a Coco asi proklouzla. Nicméně jeden hodný soused šel do vedlejšího vchodu zazvonit na naši "babču" - tedy tchýni, že mi běhá po domě kočka....a tak byla Coco odchycena a vrácena domů. Ale že by si vzala ponaučení? Ani omylem, o to víc startuje u dveří, když někdo odchází nebo přichází.

Tak, Zoubečku, měj se krásně, a my - my se setkáme až v listopadu:)

Evařčččččččččččččččččččččččččččpooooooo - a ten zbytek dopsal Pepito:))