KOČKY SOBĚ, z.s.

Vítám Vás v posledním měsíci roku - v prosinci. Dnes bylo úterý, den, kdy mi udělala radost paní Eva - přišla poukázka na annoncovaných 2.500.- Kč na ježíška - škrabadlo.... Přišel Wobenzym od paní Ivy - moc děkujeme, stále ho potřebujeme a přišla paní Marie C., naše dobrá víla a donesla také korunky....

Jenže - jenže malinkej kocourek už není. Bohužel bylo potvrzeno, že trpí vývojovou vadou, nemá šance na život...a já dala souhlas k uspání. Sice měl méně epileptických záchvatů, ale celkově se nelepšil. Jedl, to pěkně, jenže nejevil vůbec zájem o okolí, nechtěl chodit, neustále si "hrál na ježečka", stahoval se do klubka... Ráno jsem ho nakrmila, pomazlila, Péťa ho celého umyl...a to bylo naposledy, co byl doma. Patrně by ještě nějaký den vydržel, nemohu tipovat, protože u silných záchvatů mohlo také odejít srdíčko, ale tentokrát jsem byla zbabělec. Víte, přilnout k miminku, navíc bezmocnému, jde strašně rychle. Byl u nás jen od neděle a já ho měla pod kůží hned... Čím déle bych se o něj starala, tím horší by jeho nezvratitelný odchod pro mě byl. Nejsem si jistá, zda vůbec nějak vnímal okolí. Určitě ale vnímal teplo, něhu a jídlo... Kdyby ho paní nenašla, umíral by na podchlazení a hlad  - a to si nezasloužil. I když nemůže být s námi, jsem ráda, že mi ho paní dovezla. Odešel ve spánku, najezený a snad - snad se dostane "tam", kde už na mě čekají...

1/12 Eva

Odmlčela jsem se. Neustále bojuji s nějakou tou chřipkou nebo co to je.A odchod malinkého kocourka mi zrovna nepřidal...

Doma se pomalu rozbíhá vlna nějaké virozy - tak je to vždy, když naberu nový člobrdíky. Klid, klid a pak bum... Celý týden jsem jezdila na injekce s Andulkou, na atb. přibyli Tečka a Miki (mimochodem, z Mikiho bude kocour "jako kráva", ve svých 7 měsících a jednom týdnu váží 4,55 kg), Golfík, Samantha, Liu a určitě se přidá Středeček a Bubáček,  není dobře Ondráškovi, Bětulka taky nic moc, Terezce taky není zrovna nejlépe... 

"teletníkový" Honzíček je nádherný kocourek a taky veliký. Že by černobílá barva byla spojená s růstem? :) Lionek je jak vzdoušek, ale vyrostl. Podkeřáci - Bořík mě poškrábal, přece jen mě nezná a Zorrinku jsem ani nechytla. Nádhernej je Soptík a Artíkovi to taky slušelo. 

Jinak - paní Renata je asi poklad, protože krom toho, že pečuje o kotíky, slíbila, že mi dá vánoční cukroví:) Někdy dávno v pravěku jsem pekla. Pekla jsem pro nás, pro rodiče, pro prarodiče, to byly snad tuny cukroví, a jak bylo míň jak 20 druhů, něco nebylo v pořádku. Pak umřel dědeček, a už to nebylo ono, potom i babička a pak nějak přišly KOČKY. S příchodem KOČEK (tedy tak nad 10) se všechno doma změnilo. Chtě i nechtě se jim člověk musí podřídit. Mimo to, že nemůžu mít dovolenou, se vším musím myslet "bacha, kočky". Tedy jídlo nenechat volně, dávat pozor na prací prášky, čistidla, tabletky, nemít kytky, všechno uklízet (nejlépe pod zámek, protože většinu dveří si otevřou) a zvyknout si, že VŠECHNO DĚLÁM S KOČKAMA.... a že všude, opravdu VŠUDE jsou chlupy. Vloni jsem sice něco pekla, těsta jsem před Štědrým dnem zvládla, ale pekla jsem až PO... Letos už se nebudu ani pokoušet. Upeču jen vánočky. Já "jedu na sladký" - jak je málo energie, tělo si žádá CUKR a HODNĚ....:) A třeba Vánoce bez cukroví si neumím představit. Bez kapra klidně. Předloni jsem si koupila cukroví od jedné paní, co pekla na zakázku a byla jsem ráda, jenže ona přestala péct. A to z obchodů - no, jako sušekna k čaji, dejme tomu, ale jinak to s domácím cukrovím má společné akorát to, že to jsou kolečka nebo kytičky... Potřebuju nejen mouku, ale i - a hlavně - máslo, cukr a ořechy:)

Dneska prodávali v samce "hraběnčiny řezy", už jsem si jednou koupila, byl moc dobrý, tak dnes 2 kousky. Stejně na mě zbyl jen jeden, o druhý se postarali puberťáci a jak Bolečkovi chutnalo:) Prostě jsem ten sáček odložila na linku a asi půl hodiny si tam odpočíval, až...až byl na židli, rozbalen a konzumován, jen se vousky blýskaly.

Tak kdybyste náhodou někdo měl přebytek cukroví - sem s ním:))))

Maluschka byla ve čtvrtek na váze (u pana doktora) a měla 1,30 kg! Však se taky snaží a pěkně papá. Kolem páteře už vyrostly "válečky", tedy svalovina, už to není holá kost. Ale pánev, žebra atp. jsou stále jen kostičky.

Všem pěkného Mikuláše a Jitkám vše nej k svátku. Moje Jitka je právě u mě a mazlí se a mazlí:) A ještě je Jitka v teletníku. Tak těm mým oslavenkyním přeji dlouhá léta pohody a zdraví a ostatním Jitunkám také:)

5/12 Eva

Maluschka

Pusík

Borisek

Tečka Arnička

Víkend byl krátký a rychlý a ve znamení škrabadel. Díky paní Evě Holečkové máme nové "akvárkové" škrabadlo

 Mnohokrát děkujeme - už bylo opravdu potřeba, když jsem rozdělávala staré, nohy byly úplně děravé, to bylo otázkou chvíle, kdy se zhroutí.

A jako kdyby "moje" Katka Š něco věděla, tušila či co, donesla dětičkám v neděli také škrabadlo. Takže jsme rozmontovávala ložnicové - děravé, smontovala z něj a zbylých sloupků  (když je něco dobré, schovávám) dvě menší pro koťata pod palcem paní Renaty. Také nám poslala paní Helenka 200.- Kč, moc děkujeme:)

Na miláčky padá viroza, ale ani ta je nijak neomezuje v nočním řádění. Mám dojem, že je to již pravidlem, začnou lítat puberťáci nebo mimina, jak kdy kdo, a k nim se přidávají ostatní. Momentálně jsou na atb Šimonek, Tečka, Šušunka, Golfík, malej Přemeček aneb Karel, Maluschka, Miki, Samantha, Poldinka a víc nevzpomenu, mám to na papírku. Není to nic šílenýho, ale obtěžuje je to teplotami, nateklými uzlinami, rýmou, některé průjmem, určo je bolí hlava - a jestli jim je tak bídně jako mně, tak to zvládají moc dobře.

Dnes ráno opět telefon - zase kočka a že když je paní líto vyhodit ji ven...už nějak nemůžu, dala jsem to k vyřízení paní Renatě. Naštěstí se tohoto úkolu ujala. A pak mě dorazilo, že chlap má v kleci zase koťata. A naprosto nevím, co dělat. Bojím se je brát, letní hnusná nemoc od něj stál u mě a u Lídy z Poličky spousty životů. Začarovaný kruh.

Dala jsem inzerát na Danečka a na pracovitého Golfíka

 Že je sladkej:) A jak přebírá ponožky!

Na Danečka mi nějaká paní čí slečna psala - jestli ho ještě mám. I odepsala jsem, že je doma a zatím volný - a ona tak ho berem a příští týden se pro něj někdy staví... No, doufám, že je jen tak hrrr. Nemůžu dát kotíka někam a někomu, o čemž nic nevím. Já potřebuju vědět plno údajů, FBI hadra. Potřebuju vědět, kde bude bydlet - dům, byt, nejsou-li malé děti, mají-li či měli-li kočku, čím krmí, mají-li wc, přenosku, jaký je veterinář .. Když už se o někoho starám a piplám ho a navíc ho úplně normálně miluju, tak ho nemůžu brát jak housku na krámě:( Mně není jedno, jak se dál tyhle moje příšerky budou mít.

Mám trošku depku, takže se raději loučím, než ji přenesu na Vás. Táta měl plno práce s renovací koupelny a když jsem mu v poledne volala, jak to jde, tak úpěl, že mu tam pořád lezou, že mu neustále někdo pomáhá...:) Tady nelze dělat nic, u čeho by někdo neasistoval:)

7/12 Eva

Ještě - děti dostaly přání k Mikuláši:

Všem se moc omlouvám, že mám teď "díry" v psaní, ale prostě se nemůžu absolutně dát zdravotně do pořádku a veškerá energie jde na nejnutnější věci... Ona paní na Danečka (viz shora) pak volala, vypadá, že by se mohl mít dobře....zatím ho má zamluveného. Pravda je ta, že se na něj hlásí plno lidí, a třeba na Golfíka ani jeden:( Patrně nakoupím modrou barvu, štětec a táta bude místo koupelny natírat kočky:) Některé nechá modré, jiné budou modře tečkované a další zase modře mramorované...:)

Pšíkavokašlavookatosemtamblinkavoprůjmová viroza se rozplizla jak upadlé želé, takže dost kočiček je na atb, ale naštěstí u nikoho nepozoruji nějaký závažný problém. Takže doufám, že všechno dopadne dobře.

Včera byl docela významný den. Koupila jsem si totiž nový postelogauč a včera jej dovezli. Půl roku ho obcházím (v domě, kde pracuji, je dole nábytek..) a pořád dumám. Taky kde vzít jen tak 5.000.- Kč, že? Ale původní gauč s šířkou 60 cm na  moje tělo...prostě bída, ale to nebylo hlavní. Už jednou pode mnou rupnul (jo, prdelka je těžká), tak jsme ho s manželem vyspravili, zase pár let držel - a opět jsem byla v propadlišti... Do všeho moje marodění, a jak jsem měla narozky, naši mi dali 2.000.- Kč, ať si něco koupím - tak jsem přidala a mám postel s opěradlem ...:) První noc byla fajn, spalo se mně i kočičkám dobře. Nevýhodu ovšem má v tom, že v něm není žádný úložný prostor - kam byly příšerky zvyklé chodit. Avizované šuple je jen pro rozšíření spací plochy:( Takže únikovka bude těsno pod linkou a postelemi v ložnici:)

Jdu na krátkou zatěžkávací zkoušku, než zase nastoupím na padesátou směnu masa, tabletek, záchodků...

10/12 Eva

Víkend jsem zasvětila odpočívání, tedy alespoň trochu jsem se snažila polehávat a dát tělo trošku do pořádku. Extra výsledek není, ale dnes ko nečně je mi o něco lépe, jak dřív. Tak snad už půjde všechno jen k lepšímu. V sobotu jsme čekali na milou návštěvu - měla přijet Petra Kalová a avizovala, že něco veze kočičkám. Je to naše stálá dobrá víla:) Měla přijet kolem druhé, ale o půl jsem já musela vyrazit pro Špitálku. Kdo je Špitálka? - kočičí holčička, která se narodila "špitálním" kočičkám. Ty krmí hodná paní a měla o tohle kotě strach, že hlásí mrazy...

má krásnou kulatou hlavičku

 Špitálka

A než jsem kočičku stačila přivézt, Petra už byla pryč, ale vrátila se:) Dovezla "sušák na kočky" - tedy odpočívadlo na topení, granulky, konzervičky, hračky...a hlavně si pohrála s přišerkami:)

Jenže než stačila odjet, vola pan Zelený z Vendolí (záchranná stanice Zelené Vendolí), že v hlubokém lese našli kotě...a tak přivezli Karkulku

 Dnes poprvé se mi dostaly do ruky výpisy za září, říjen a listopad, prosincový ještě nemám k dispozici. Když jsem četla všechna jména, kdo jste mi poslali korunky, byla jsem dojatá a strašně moc všem děkuji.

Děkuji Dádě Šípové a jejímu "spolku" hodných lidí, co přikládají ruce k dílu, aby mohli přispět kočičkám v nouzi, a vůbec všem Jaxákům:), neustálé pomoci paní Jarmilky Č., Katky K., Petry K., Martinky F. Děkuji pánům Pokludovi, Benediktovi, Nestlerovi, Věře Kuncové, Ivetě Jarabicové, Monice Kodejsové, Henrietě Mikelové, Petře Bártové, Petře Kohoutové, Michaele Kovářové, MAXIMA AGENCY s.r.o., Petře Pachtové, Katušce Křepelkové, Lence Kravčakové, Lence Vostřelové , Marii Studničkové. Já vím, že to patří do kategorie "děkuji", ale vždycky, když něco příjde, napíšu o tom do aktualit - a musím zde poděkovat Vám všem! Jste bezvadní a skvělí:) A strašlivě potřební...:)

Danečkova přislíbená panička dnes volala - zda mohou zítra dojet. Ale já ho potřebuji ukázat vetovi, zda kvasinky v ouškách jsou pryč. I když kapeme, občas třepe hlavičkou. A dát ho pryč nedoléčeného - to mu stres ze změny nemoc jen rozbouří víc. Tak uvidíme, co zítra prozkoumá pan doktor. 

Jinak viroza nás snad pomalinku opouští, i když Fran omarodila taky. Poprvé ve svém takřka roce a půl mrouskala, ty noci - jej, to bylo i na mě moc.... Někteří vše zvládli rychle, někomu to trvá, prostě jako vždycky. Ale ten velký nápor je - zatím - pryč.

 Tak spinká Daneček s Přemečkem...

14/12 2009 Eva

Pořád nemohu dostat z hlavy, co všechno asi prožila Karkulka - ne, že by jí zrovna bylo nejvíc ublíženo z těch, které tady jsou, ale tím, že je poslední, hubeňounká...tak je vlezlá v halvě pořád, jak přestanu přemýšlet nad aktuálním problémem, šup a je tam a sedí si a sedí, až jsem musela o ní napsat článek. A teď - kam s ním? Teoreticky mám moc "odrážek", nepřehledné stránky, ale prostě jsem založila novou odrážku - kolonku - sekci, je mi jedno, jak se to správně jmenuje a máme na světě "články"...

Jak jsem si libovala, že je mi líp, tak fakt, cítím se lépe, ale od odpoledne mě škrábě v krku. To jen tak mimochodem.... Pro mě je těžký, když se dostanu do takovéto šlamastyky, odolat náporu všech nemocí. Snad čtvrtka lidí, co k nám do práce příjde, řekne, že jsou nemocní a tak vyřizují úřady...a pak funí pět, destet, patnáct minut pár centimetrů od mého obličeje... A můžu si odolávat jak chci. Paní v zelenině povídala, že poslouchala nějaký pořad s jakýmsi docentem a ten radil - kde je více lidí, mít v místnosti rozkrojenou cibuli. Určité opodstatnění to zajisté má. Mé dvě půlky cibule vydržely v práci 7 minut, načež šéfová zavětřila a cibule musela "z domu"...

Byla jsem odpoledne u veta s Danečkem, aby zkontroloval ouška a jeho kvasinky. V hloubi ďoury kvasinky sedí a smějí se. Takže dál pořádně kapat, mám dát trochu víc kapek, že jsou husté a nestihnou dost dolézt dolů...váží (Dnaeček, ne kvasinky) 1,25 kg (to jsem teda myslela, že víc). Danečkovi a Golfíkovi jsem nechala udělat testy FeLV a FIV, výsledky budou zítra. Pokud to bude možné, ráda bych je dělala každému odchozímu, ať mám jistotu, že  alespoň v tomto směru jsou v pořádku. FIP testy dělat význam nemá žádný.

Karkulka, Špitálka a Pusík kralují v pokojíčku, často je u nich Šušunka a Tečka, Bambulka, na noc Colettka. Karkulka teď večer dokonce škádlila Pusíka! Mám radost:)

15/12 Eva

A máme za sebou další den - uplynul naprosto pracovně, domů jsem se dostala až večer. Příšerky měly děsný hlááááád....jak začne Bonifácek volat "hlady", sbíhají se a čekají... On je hlásná troubička:)

Testy klukům dopadly výtečně, oba jsou na obě nemoci negativní. Snad se Danečkovi uhojí ouška úplně a bude moct odcestovat. Bude nám ale smutno. Hlavně a zejména manželovi...

Na Přemečka alias Karla leze "okatá", má přimhouřené oko, snad to zvládnou pouze kapky. 

Maluschka chtěla na návštěvu do pokojíku za Pusíkem, Špitálkou a Karkulkou. Tak dělala veliký průzkum. Špitálka je taková trochu husička, jak se kočka přiblíží moc k tělu, syčí. Ne na každou, ale na malé Velociraptorky (Moťu s Lillifee) ano. Zřejmě je vycvičená z venku. I s jídlem byla hrozně opatrná, šla jíst jako poslední, postupně začala alespoň krást kousky z misky, teď už je skoro v normálu. Venku se asi prvně najedli silní jedinci smečky a až nakonec koťata.

Byla jsem dát nějaké granulky paní W. pro zahradní venkovky. Tamodtud je Poldinka. Na podzim vlak zajel jedno černé dlouhosrsté kotě a před pár dny ujel kousek tlapičky šedobílému. Tam je špatné, že to jsou velké plašanky, kotě se paní nepodařilo zatím chytit. Vloni jsem z té lokality měla Pondělí. Ale Pondík zemřel, byl velký plašan a neunesl odchod Esterky. Proto jsem hodně opatrná kohokoliv brát domů násilím. Pokud to půjde, zůstanou tam.

Vůbec mám ten prosinec smutný všemi smutnými výročími z loňska. Pak je těžké se nějak radovat. Sice trpím sklerozou, neustále někde něco hledám - i když v práci skleroza není, tam se hlava koncentruje dostatečně. Ale zase tak zapomnětlivá nejsem, abych si živě nepamatovala všechny smutné odchody.

Miláčkové se mě ani nemohli dočkat, tudíž jsem měla docela dost co uklízet. Příšerky moje zelený:)

 oči Ebony (Ebinky) 

 oči Terezky

 takové byly Vánoce 2008

16/12 Eva

Máme sobotní večer, všude klid a dětičky pospávají. Čtvrtek a pátek byly velmi rychlé, nestihla jsem ani zajít na PC... Včera jsem byla vyzvednout balík - a on od Milušky Ostradické:)

Přišel krásný polštářek, konzervy, kapsičky a pro mě cukroví:))) Mooooc děkujeme, poslštářek už funguje, cukroví, přiznám se, dofungovalo:))) a kapsičky a konzervy ještě fungují:)) A nejenom to, ještě Miluška poslala další skleničky do obchůdku se svými krásně malovanými kočičkami!

A doma čekal balík od Martinky Hoškové :

Tam měly dětičky ale samé dobrůtky - bonbonky, kapsičky ve vánočním balení. Tak jsem jim  dala dvě kapsičky a dvoje bonbonky, zbytek jsem zase dala zpět do krabice a schovala na Štědrý večer:) Jooo, a taky pytlík nádherných a hracích myšek byl a ještě je v krabici. Martinko, mooooc děkujeme:) Měla jste slyšet vrčet Danečka u bonbonku:)

a pak si večer zazvoní - a zavoní - paní Renatka a hele :

Donesla dečky, mně moje milované pitíčko a "kokoládku", taky překrásnou plechovou krabičku, skoro jako kdyby s Golfíkem a uvnitř moc krásné a dobré cukroví, dětičkám ještě multivitamínovou pastu - a 1.000.- Kč. Evi, moc děkuji - za sebe a taky za ty umazlený příšerky. Doufám, že ještě příjdeš a trošku je utaháš. Ony totiž měly odpolední siestu, ale Samanthu Evička skoro nemohla dostat z klína, Terezka si ji taky neustále okupovala, Medardek, Bětulka, Brooklyn, dokonce se uráčil přijít i Bonifácek:). Miláčkové návštěvy prostě milují:))

 takhle teď spí Joleček s Přemečkem:)

Myslela jsem, že upeču třeba rohlíčky nebo linecké, abych si dotvořila atmosféru, ale nevidím to zrovna růžově.

Jinak se doma rozmáhá zahradničení. Zvláště Přemeček a Danečkem jsou na to experti. Jak se zahradničí? Pacinkama se vybírá hlína z květináčů. Nabere se, pořádně a důkladně prohlídne a oklepe. A znovu a opět a pořád dokola, takže je na stole spousta hlíny, i ve vodě, v granulích, jen zasít semínka a čekat:). Bonifácek už je vyšší zahradník, ten dělá mrňouskům zahradní jezírka. Přilítne a začně plácat tlapkami do vody ve velké míse. Ta má objem před dva litry. Voda cáká, pak teče potůčky kolem dokola a zahradníci dodají trochu hlíny a ejhle máme bahno, bláto, jen zasít rýži. Pak to utřu, zametu, uklidím a zavládne zhnusená nálada, hoďku dvě se počká a opět nanovo:). Dětičky dostaly první večeři a je těžký odpočinek a nabírání sil k nočnímu boji a vyrušování.

Karkulka pěkně papá, už i mazlení jí dělá docela dobře. Špitálka je trochu smutná, pustila bych ji mezi "velké kočky", ale ona se dost bojí, tak ještě musí chvíli počkat, ráda se mazlí, nastavuje bříško. Pusíkovi tato společnost naprosto vyhovuje, velice často je u nich  Bamboo, ona dělá takovou vrchní mámu - a taky společnici Borisovi. Ten se do ní totálně zakoukal....

19/12 Eva

Já mám teď docela dost práce, i když jsem doma, nestačím se totiž divit, jaký nepořádek dokážou tak krásná stvoření, jakými kočky jsou, udělat. Natož abych to stačila uklidit.... Teď jsem jenom skákla juknout na stránky, snad se večer dostanu a něco napíšu....

22/12 Eva

Přišel balíček od paní Evy Žváčkové a celého klientského centra ČS a.s. Moc děkuji, dnes ale foto dávat nebudu...

Prostě Karkulka dnes ráno zemřela.

Odpusťte, ale náladu na psaní nemám, večer jsem sem nešla, chovala jsem ji. A vůbec.

Jak já se radovala, když měla kilo. Její smrt si kladu za vinu, ona, Pusík a Špitálka dostali v pondělí tabletku na odčervení.... Včera zvracela, večer jsme byly na injekcích... Všechno na nic. Stejně jako vloni, i letošní Vánoce budou černé.

23/12 Eva

Děkuji Vám za slova povzbuzení a útěchy. Prostě tahle smrt byla strašně nečekaná a je těžké si to v hlavě nějak urovnat. Chtěla jsem pitvu, vet mi to rozmluvil, že i kdyby to bylo něco nakažlivého, nic s tím nenadělám a ať už umřela na co umřela, je prostě mrtvá.... Já vím, Liduš, že jsou ostatní, ale znáš to sama - každá smrt nás zasáhne a bolí a bolí....

Vánoce jsme prožili pěkně, dětičky zlobily jen v rámci normálu, stromeček milujou, ozdůbky shazují a já věším a věším zpět, ale proto vlastně stromeček doma je. Krabici od Martinky tam mají pořád, vždycky něco vydělám a to je rojeníčko:)

Věci od paní Evy a celého kolektivu jsem už vybalila, moc děkujeme!!!! Šimonek povídal, že deky jsou fajn a dobře se na nich leží:)

 Jste všichni moc hodní, že nám pomáháte, ani si neumíte představit, jak moc to pro mě znamená. Děkuji!!!!!

stromeček, dárečky...

očekávání

Tečka si rozbaluje taky dárečky

Klucí se perou u dárku - deštníku. Deštníky milují:)

Evženek kontroloval dárky u syna

papíry....to lákalo ke hrám

Přemeček a ukradený řízek

Šušunka na stromku

Phoebe za nás všechny Vám přeje krásný, zdravý, šťastný a pohodový Nový rok 2010.

Eva 26/12

Milí, děkuji za pěkná slova, děkuji za Vaši přízeň, za všechno, co pro nás děláte a přeji Vám všem a všem kočičkám zdravý a šťastný Nový rok s plnými mističkami papání.

Neozývám se, smrt Karkulky nebyla jen tak náhoda. Přemeček alias Karlík třetí den bojuje o život. Jsem stále u něj, moc se ale bojím o ostatní mimina. Prostě teď sem a nikam psát nemůžu. Jestli to jde, pak, prosím, pošlete energii mému zlobivému temperamntnímu Karlíčkovi, který je teď jak hadýrka, ať bojuje jak lev a zůstane mi. Golfík se mi dnes taky nelíbí, Pusík, Špitálka, Maluschka, Tečka, Golfíček jsou na atb. Jenže. Jenže proti virům, natož mutovaným, atb nezabírají.

Takhle to dál nepůjde. Dokud nebude karanténa, nemůžu sem brát kočičky z venku. Ohrožuji životy všech. Chci pomoct a přitom zabíjím.

31/12 Eva