Jdi na obsah Jdi na menu

17.06.2008

 

Kočičky byly v domečku zprvu velmi plaché, zalezly za gauč a nechtěly komunikovat. Ale pěkně jedly, až se v úterý 1.4.2008 podařilo odchytit kočičku Bětušku, která se jako budoucí maminka dovezla do domečku, zato Ádinka, která na koťátka nevypadala, tak ta se naočkovala a vrátila do teletníku. Aprílový večer byl zvláštní, protože při mém odchodu z domečku a obvyklém loučení s kočičkami jsem zjistila, že ve skříni u Sazinky s Jitkou jsou koťátka!! Ony holky rodily, aniž by vydaly hlásku, potajmu, skrytě, jak byly zvyklé. Chuderky malé. První dny jsem neviděla nic moc, jen koťátečka černobílá, černé, bílomouratá a mouratá, i jejich počet se měnil - to záleželo na tom, kolik miminek mi maminky dovolily vidět. Denně jsem docházela do domečku, na "holky" mluvila, snažila se alespoň pohladit ty jemné kožíšky - po pár dnech mi to Sazinka dovolila, Jitka se vždy stáhla dozadu a čekala, co bude. Mezitím se Bětuška krásně začala mazlit, i když odtud - potud. Miluje hlazení, drbání, česání, ale jsou okamžiky, kdy jí blýskne v očích, roztáhnou se zornice a demonstrativně kousne a zasyčí. Neublíží, ví, že jí neublížím já, proto je i ona opatrná, ale letité zkušenosti a vzpomínky na lidskou ruku a nohu, které ubližují jí zůstanou asi napořád. Den po dni miminka rostla, byla v pořádku a já neměla strach, že se s nimi něco stane, až v sobotu 12.4.2008 byla Bětuška neklidná - a rodila. Zalezla si pod gauč do připravené krabice, moc stála o to, abych byla stále u ní, hladila ji a konejšila. Miminka byla tři, byla velká a krásná. První se narodila věrná kopie své maminky - Bětulka Batulka, po hodině přišel na svět jediný chlapeček Medardek, šel zadečkem a byl ho opravdu "kus", dal Bětušce pořádně zabrat. A jako třešinka na dortu se po další hodině dostala na svět nádherná Beau Beau, nyní Cecilka Nefertii. Měla jsem obrovskou radost, všechna miminka - Albertek, Sazínek, Aishinka, Boženka, Bonifácek, Esterka a Evženka u Jitky se Sazinkou i tři dětičky bětušky pěkně rostla a byla v pořádku. Ale tahle radost trvala jen pár dnů, Sazínek onemocněl a po něm Aishinka, všechno vypadalo, že mají jen nějakou virozu, dostávali injekce Noroclavu, ale nožky jim  slábly. I začala se dávat pasta Rekonvalescent, píchat B12, ale dětičky se horšily a horšily. Mají postižený mozek, malý mozeček. Ale o tom v jiném článku.

Koťátka v domečku rostou a sílí stále, umí spousty rošťáren, nakonec přišla i Ádinka, aby tam porodila svoje miminka - Ondráška a Leontýnku.

Kočičí domeček stále žije a dýchá kočičí radostí, i když některá koťátka již odešla do nových domovů.

Kočičí domeček ještě nějakou dobu bude dýchat kočičím životem a až koťátka naleznou nové domovy, uzavře se a zase bude spát....

 (Autor Eva)

 

 

Náhledy fotografií ze složky Pronajatý domeček

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář