Genuine Doc (1977-2003)
I mezi koňmi najdeme opomíjené popelky. Mnoho nechybělo a jednou z nich by byl i Genuine Doc. Prolétl by historií plemene quarter ověnčen mnoha sportovními vavříny, ale bez významnějších chovatelských úspěchů. Jen díky opakovaným tragériím ve stáji jeho majitelky se mu podařilo dostat na světla ramp.
Majitelkou hřebce nebyl nikdo jiný než Carol Rose z texaského Gainesvillu. Tato fenomenální jezdkyně, chovatelka a rozhodčí se v roce 1976 rozhodla připustit jednu ze svých klisen špičkovým hřebcem Doc Bar. Znamenalo to horentní sumu za připouštění a převoz klisny do Kalifornie, ale Carol věděla, co chce, a vzniklých výdajů nemusela nikdy litovat. Klisna Gay Bar´s Gen v roce 1977 porodila přesně to, po čem chovatelka toužila – ryzáka se dvěma bílými podkolenkami, věrnou kopii Doc Bara: „Ty dvě ponožky na předních nohách, to byl bonus navíc“.
Z krásného hříbátka vyrostl nádherný mladý hřebec, jenž evidentně zdědil to nejlepší po obou rodičích, kteří vynikali v cuttingu. I trenér Matlock Rose cítil výjimečnost mladého talentu a ačkoli ostatní koně procházeli tvrdým drilem, Genuine Doc pracoval jen jakoby mimochodem. Trenér se o něm vyjádřil: „Byl opravdu chytrý a pracovalo se s ním snadno. Neměl prostě žádné problémy. Když měl před sebou krávu, nedokázalo ho absolutně nic vyrušit.“
Jeho první start v roce 1980 na NCHA Futurity byl však zklamáním: Kůň se dostal jen do semifinále. Na dalších závodech převzala otěže Carol Rose, a ačkoli seděla na koni vůbec poprvé, kvalifikovala se v non-pro do finále. To mělo dramatický průběh, když Genuine Doc startoval jako poslední. Dvojice před nimi získala 217 bodů a obecenstvo ji oslavovalo jako jasného vítěze. Pak ale nastoupil mladý hřebec s Carol v sedle, předvedl fantastickou práci a vyhrál. O týden později svůj výkon zopakoval a porazil pole 47 konkurentů ve Fort Worth. Následovalo páté místo v San Antoniu, třetí v NCHA Super Stakes non-pro a sedmé v NCHA Derby non-pro. Vrchol přišel v roce 1985, kdy pod Billem Freemanem vyhrál cutting na soutěži v Houstonu a přitom za sebou zanechal 75 koní. Na podzim téhož roku Carol přidala titul světového vícešampiona AQHA v cuttingu. Za pět let své kariéry skončil třináctkrát první, druhý nebo třetí, nasbíral 55 bodů za cutting a dosáhl tak titulu Superior.
Ačkoli začal připouštět už jako dvouletý, díru do chovu Genuin Doc neudělal. Všichni čekali, že ro bude druhž Smart Little Lena, jenže byl prostě jiný. I tak ale potomstvo nenápadně vydělávalo a sbíralo ceny a k dnešnímu dni má na kontě přes 1,5 milionu $ z cuttingových soutěží!
Svůj podíl na špatné propagaci hřebce dnes připouští i majitelka Carol Rose – a velmi trpce toho lituje. V kritické době mnohem více prosazovala jiného svého plemeníka, Zan Parr Bara, a po jeho uhynutí jeho syna Zans Diamond Suna. Když po dvou letech uhynul i on, nezůstal jí nikdo, jen Genuine Doc. Ačkoli byla Carol zničená, předvedla znovu, v čem spočívá její síla – zhodnotila atletické schopnosti Genuine Doca, uvědomila si rostoucí poptávku po reiningových koních a směřovala svého cuttingového hřebce do reiningového světa. Musíme si uvědomit, že do té doby byly reiningové a cuttingové rodiny uzavřené a mezi sebou se nemíchaly. Prostřednictvím Geuin Doca se do reiningového světa dostala krev Doc Bara a udělala tam zázraky. Při řeči o potomcích Genuine Dica se zkušenějšímu chovateli vybaví pochopitelně Shining Spark, nádherný žlutý hřebec a dnes nejžádanější plemeník světa.
Ti, co znají hřebce a jeho potomky, to vědí: „Jejich klid vám umožní snadnější výcvik a při soutěži jim můžete víc věřit. Obecně vzato jsou hříbata velmi ochotná, mají dobrou povahu. Vy jim jen ukážete, co mají dělat, a ona se snaží vyhovět. Když přijdete do výběhu s jeho hříbaty, vypadají, jakoby na nich někdo jezdil – tak jsou podsazená a přirozená.“ Vypadá to, že původ Genuine Doc je tím pravým pro novou disciplínu všestranných ranchovních koní.
Carol Rose měla vždy dost nabídek od kupců – všechny zůstaly až do úmrtí hřebce v roce 2003 nevyslyšeny: „Senzačně se na něm jezdilo a já si to užila. Proč bych si ho neměla nechat?“ Byl to pochopitelný postoj – málokomu se totiž podaří, aby jezdil a měl ve své stáji matku hřebce, pak hřebce samotného, jeho vynikajícího syna i vynikajícího vnuka, jakým se do budoucna zdá být Smart Shiner.