Reporáž z 12.12.
Ahoj kamarádi...
Dvanáctý prosinec...na tento den jsem se nejdřív netěšila, protože jsem měla jet do Prahy na nějakej slavnej francouzskej institut a vůbec se mi tam samotné nechtělo. Jenže moje úžasná kamarádka Lenička si změnila termín nehtů a jela se mnou.
(Za což jsem jí nehorázně vděčná, protože s ní se člověk fakt nenudí a když nic jiného, musí neustále obdivovat její krásné nehtíky.)
A tak jsem se těšila jak malé děcko.
Z jistých důvodů jsem se trošku opozdila a dorazila do Patnáctky, když už předtvůrčáková zábava byla v plném proudu. Lenča předčítala nějakej super zajímavej článek z děsně feministickýho časopisu, jehož název jsem raději zapomněla a holky ( Natálka, Lucka a Lucka) napjatě poslouchaly.
Elvíra nedorazila. (Chudince nezazvonil budík...šmejd jeden )
Po čase dorazil pan Kapitán a s sebou přinesl nějaké spisy o Karlu Čapkovi, sbírku básní jeho ženy a pozvánku na vzpomínkový pořad k 70. (smutnému) výročí úmrtí Karla Čapka.
Pokud mě paměť neklame, tak se sbírka básní, kterou pan profesor hrdinně přednesl, jmenovala Smutek. V básních se odrážela nesmírná bolest, utrpení a žal, ale také nehynoucí láska k zesnulému manželovi,nezdolnému zahradníkovi, neobyčejně významnému spisovateli, Karlu Čapkovi.
Nebudu zastírat, že básně, i jejich přednes, v mnohém z nás zanechal hlubokou stopu a málokoho nechal chladným. Mně osobně se po tvářích kutálely slzy jako hrachy a nebudu říkat, že ne.
Následně se vedla diskuze o lidském bytí a nebytí, filozofovali jsme ( to hlavně podotýkám kvůli Péťovi) o tom, kam putuje po smrti liská duše, jelikož Natálka vyslovila domněnku, že se Karel Čapek vrátil na svou milovanou zahrádku.
Po diskuzi, když se čas mého a Lenčiného odchodu na palubu autobusu nezvratně blížil, ukázala Lucka (Aimee) úžasné potréty svých blízkých.
A bylo na co valit oči.
A všichni přítomní nestačili tajit dech a obdivovat Lucčinu zručnost.
My jsme se pak rozločily a vydaly se do víru velkoměsta.
Zde následuje několik fotek z naší návštěvy české metropole.
(Mimochodem Alenko, těch fotek si važ, protože tys neviděla xichty,
který na mě Léňa dělala, když jsem, pro tebe, fotila na každém kroku.)
Naprosto ohromující fasádní výzdoba...co říkáte?
Úžasný gotický sloh
Fascinující pochod zapršenou Prahou okolo prvního vánočního stromku.
Jediná fotka z institutu,
(škoda, že jsem nevyblejskla ty úžasný Francouze)
ale aspoň víte kudy kam.
Lucerna s geniálním koněm
( Nevíte někdo, proč je to postavené na hlavu?)
Fenomenální šaty
( škoda toho blesku)
Tak tohle mě dostalo...
(od kdy se Jungmann píše s "v" ?..případné vysvětlení uvítám)
Hele, že se tahle restaurace nějak významně vyskytuje v literatuře?
Jediná fotka Lennyska
(která byla úžasná, jak mě "tahala" z jednoho obchodu do druhého a vždycky z každého odcházela se slovy: "Sakra, ještě nemám ani jeden dárek."
Ale nakonec to dopadlo dobře.
Prostě jednoduše shrnuto... výlet s Léňou do Prahy byl úplně geniální a to se vším všudy, protože bejt skoro zamčená v bezvýchodným průchodu se mi může stát jen s ní....
Děkuju Leni.
A děkuju vám všem, bezvadným kamarádům...
Markét
Komentáře
Přehled komentářů
:-) To je prima...asi budu v komentáři děkovat a opakovat se po každé tvé úžasné reportáži, ale nemůžu jinak ;-)Díky, Markét. Jsem hrozně moc šťastná, že si chvíli můžu posedět s vámi na tvůrčáku a dokonce se projít po Praze :-)
Lůco, ty obrázky jsou dokonalý a naprosto neuvěřitelný :-) Přidávám se k všeobecnému valení očí ;-)
Lenny díky, že jsi přežila Markét s foťákem...ber to jako malý trénink na to až přijedu ;-)
Jo a Markét ten Jvngmann...To je protože, dříve se „u“ na začátku slova psalo jako „v“...(teda aspoň myslím ;-)
Mám vás všechny moc moc ráda, ale to už víte, že? :-)
PS: Na těch fotkách vám to moc sluší ;-)
***
(Lenny, 22. 12. 2008 22:58)
Ten průchod byl naprosto geniální. xD Bože. xD Na tohe nikdy nezapomenu... xD
Mimochodem . že mám ale hezký nehty? xD
:-)
(Králíček, 22. 12. 2008 23:31)