Ontogenetický vývoj
ONTOGENETICKÝ VÝVOJ JEDINCE
- začíná oplozením vajíčka a končí smrtí jedince
Vývoj před narozením
- je to splynutí mužské pohlavní buňky spermie (haploidní) s ženskou pohlavní buňkou vajíčkem (haploidní)
- oplozením vznikne oplozené vajíčko (zygota) – diploidní
- k oplození dochází většinou ve vejcovodu
- po splynutí s vajíčkem ztrácí spermie bičík, její prvojádro splyne s prvojádrem vajíčka a karyoplazma obou pohlavních buněk se promísí
- životnost spermií i vajíček v pohlavních orgánech ženy je velmi krátká – vajíčko je schopno oplození jen asi 12 hodin po ovulaci, životnost spermií po souloži jen asi 1-2 dny
- největší pravděpodobnost oplození je mezi 12. -16. dnem menstruačního cyklu
- oplozené vajíčko postupuje vejcovodem a přitom se začne hned dělit – rýhování
30 minut po oplození
- zygota se rozdělí na 2 stejně velké dceřiné buňky – blastomery (chybí růstová fáze – zmenšují se)
3. -4. den po oplození
- rýhováním vajíčka se vytvoří morula – útvar kulovitého tvaru složený ze 16ti drobných blastomer
4. den po oplození
- morula se dostává do dutiny děložní a mění se v blastocystu (blastula) – dutý kulovitý útvar, který je tvořen trofoblastem a embryoblastem
- trofoblast (trofé = výživa, blastos = výhonek) – na povrchu, vyvíjí se z něj placenta a jeden z plodových obalů (chorion)
- embryoblast (embryon = zárodek) – je uvnitř, shluk zárodečných buněk v jednom místě, vzniká z něj vlastní zárodek a další plodový obal (amnion), který obaluje embryo
- 3. zárodečný list alantois – u člověka redukován, vzniká jako vychlípenina prvostřeva a shromažďuje odpadní látky (např. kyselinu močovou), důležitý také při výměně plynů a udržování stálého tlaku
6. den po oplození
- blastocysta se uhnízdí v horní části děložní sliznice (je v sekreční fázi) a zanoří se do ní = nidace (uhnízdění) Þ gastrula (více obalné stadium)
1. týden až 3 týdny po oplození
- z původně nerozlišených buněk embryoblast vzniká rozrůzňováním (diferenciací):
o vnitřní zárodečný list (entoderm) – vzniká z něj trávicí trubice, plíce a trávicí žlázy
o vnější zárodečný list (ektoderm) – vzniká z něj pokožka, deriváty kůže a nervová soustava
o střední zárodečný list (mezoderm) – vznikají kosti, svaly, cévní soustava, pohlavní orgány a ledviny
- od začátku 2. týdne se již vývojové stadium jedince nazývá zárodek
3 týdny po oplození
- zárodek měří kolem 3mm
- objevují se první předchůdci budoucích orgánů a tkání
1. lunární měsíc
- začíná fungovat primitivní srdce, objevují se končetiny
- zárodek měří asi 12mm a hlava zaujímá asi ½ délky
3. lunární měsíc
- vývoj obličeje je ukončen
- jsou vytvořena víčka, která jsou spojena epitelem
- na rukou i nohou jsou zřetelné prsty s počátky vytváření nehtů
- končetiny se pozvolna začínají pohybovat
- zevní pohlavní ústrojí je rozlišeno na ženský a mužský typ
4. lunární měsíc
- pohyby plodu jsou prudší
- probíhá osifikace kostry
5. lunární měsíc
- vyvíjí se kůže, celý povrch těla je pokryt drobnými chloupky (lunago)
- mazové žlázy začínají produkovat plodový maz, který chrání jemnou pokožku před účinkem plodové vody
- na hlavě jsou vytvořeny vlasy a obočí
- na prstech pokračuje růst nehtů
- v podkožním vazivu se začíná vytvářet tuk
- srdeční činnost lze poslouchat přes břišní stěnu matky
- pohyby plodu jsou již tak intenzivní, že je matka jasně vnímá
- ke konci tohoto měsíce začíná vypadávat lunago
6. lunární měsíc
- kůže je stále tenká, průsvitná, červená, s malým množstvím podkožního tuku
- všechny orgány jsou v hlavních rysech vyvinuty, takže ke konci tohoto měsíce začíná být možností samostatný život mimo dělohu matky (většina dětí, předčasně narozených v této době, však umírá pro nedostatečnou zralost orgánů)
7. lunární měsíc
- přibývá podkožní tuk, kůže je však stále tenká
- začíná se vytvářet zrohovatělá vrstva pokožky
- na víčkách jsou vytvořeny řasy
- epitelem srostlá víčka se od sebe oddělují
8. lunární měsíc
- probíhá větší rozvoj podkožního tuku a tím se kůže začíná vyhlazovat
- tříselným kanálem začínají u chlapců sestupovat varlata do šourku
9. lunární měsíc
- kůže je vyhlazená, podkožní tuk je vyhlazen
- na prstech jsou nehty bez volného okraje
- trup i končetiny jsou zaoblené
10. lunární měsíc
- nehty přečnívají volnými okraji přes konečky prstů
- varlata jsou sestouplá v šourku, velké stydké pysky dívčího zevního pohlavního ústrojí překrývají malé stydké pysky
- koncem měsíce dochází k porodu donošeného plodu, který je plně funkčně připraven začít samostatnou existenci mimo matčino tělo
- na konci těhotenství váží plod průměrně 3,5 kg a měří 50 cm
Porod
- ukončuje těhotenství
- plod se dostává vývodnými pohlavními cestami z matčina těla ven
- vypuzení plodu z dělohy je způsobeno opakujícími se stahy děložní svaloviny, které jsou vyvolány hormonem oxytocinem
- tyto stahy žena pociťuje jako porodní bolesti
- při vypuzování napomáhají také stahy břišních svalů a bránice
Průběh
1. doba porodní – otevírací
- začíná smršťováním děložní svaloviny a končí otevřením děložního hrdla
- puknou plodové obaly a odtéká plodová voda
2. doba porodní – vypuzovací
- stahy dělohy se stávají pravidelnými a opakují se v krátkých intervalech
- přidávají se i břišní svaly a bránice
- tato doba kočí vypuzením plodu, s větším počtem porodů se doba zkracuje (8-12hod)
3. doba porodní – lůžková
- doba po vypuzení plodu do porodu plodového lůžka
- po skončení 3. doby porodní se děloha rychle stahuje a zmenšuje
- krvácení z děložní sliznice rychle ustává
- plod je ošetřen ihned po 2. době porodní, z dýchacích cest se mu odstraní hlen, podváže se a přestřihne pupečník
Vývoj po narození
Období novorozenecké
- začíná přestřihnutím pupečníku a trvá do 28. dne
- základní fyziologickou charakteristikou je adaptace na podmínky mimo dělohu
- začnou samostatně pracovat orgány, jejichž funkci v plodovém období zastávala placenta
- vstup do funkcí je u srdce a oběhového systému doprovázen i anatomickými změnami
Období kojenecké
- trvá do konce 1. roku života dítěte
- název zvolen podle způsobu krmení dítěte – kojení
Období batolivé
- trvá od začátku 2. roku do konce 3. roku
- již nejistá, batolivá chůze
- charakteristické osamostatňování dítěte v základních životních funkcích, v chůzi, řeči, přijímání potravy, udržování čistoty a v poznávání prostředí, ve kterém žije
- nezkušenost, neobratnost a snaha po poznání vedou v tomto věku k častým úrazům (opaření, popálení) a otravám (léky) – dítě vyžaduje velmi bedlivý dozor
Předškolní věk
- od začátku 4. roku do konce 6. roku
- velký tělesný vývoj, dítě se již samostatně pohybuje, duševní vývoj je pomalejší
- dítě nemá zkušenosti, je zvídavé Þ časté úrazy
- hlavní činností dětí v tomto věku je hra, při které se objevují tvořivé prvky
- při hře se rozvíjí paměť, myšlení, představivost, řeč, jemná i hrubá motorika, ukázněnost a sebeovládání
Školní věk
- od začátku 7. roku do konce 14. roku
- dělí se na mladší a starší školní věk (první známky vývoje druhotných pohlavních znaků)
- začleněné dítěte do povinné školní docházky, škola a kolektiv dětí se stávají ústředním místem sociálního života dětí
- hlavní činností je učení
Dospívání – puberta
- významné období velkých růstových, morfologických, fyziologických a psychických změn
- výsledkem je přeměna dítěte na dospělého člověka
- hlavní podstatou je dozrávání pohlavních orgánů a postupné zahájení jejich činnosti (tvorba pohlavních hormonů a buněk)
- výrazná endokrinní aktivita (účast i hypofýza, štítná žláza, nadledvinky)
- významnou úlohu má CNS
- zvýšená činnost potních a mazových žláz, jejich větší sekrece vede k trudovitosti (acné iuvenilis)
- fáze:
1. Prepuberta
- u dívek průměrně v 10 letech, u chlapců ve 12
- urychlený růst, vývoj druhotných pohlavních znaků, vývoj pohlavních orgánů
- druhotné pohlavní znaky se objevují na počátku prepuberty, vývoj pokračuje a dokončuje se v postpubertně:
§ ochlupení kolem zevních pohlavních orgánů, v podpaží, tělesné ochlupení, u chlapců vousy, růst hrtanu a změna hlasu (mutace), vývoj mléčných žláz, prsního dvorce a bradavky
2. Puberta
- pokračuje vývoj pohlavních orgánů a sekundárních pohlavních znaků
- ke konci období se u dívek dostaví první menstruace (menarché) a u chlapců první výron semene (poluce) – fyziologická pohlavní dospělost ale ještě ne plná reprodukční schopnost
- menstruace se objevuje v době, kdy růst začíná zpomalovat (kolem 13 let)
- zpočátku je menstruace nepravidelná a bez vztahu k ovulaci, skutečné pohlavní zralosti je dosaženo asi do 2 let od prvního krvácení
- k poluci dochází kolem 15 let, v ejakulátu ale ještě nejsou přítomny zralé spermie
- u chlapců poté také dochází ke zpomalení růstu
3. Postpuberta – adolescence
- dokončuje se vývoj pohlavních orgánů i sekundárních znaků
- je dosaženo plné reprodukční schopnosti
- snižuje se hormonální hladina v krvi, ustaluje se
- u chlapců se dokončuje tělesné ochlupení – pokrývá hrudník, břicho, končetiny i záda
- končí růst – dívky mezi 16. -17. rokem, chlapci mezi 18. -19. rokem
Období plné dospělosti
- začíná 18. rokem a trvá do 30 let
- na začátku období dosaženo definitivní výšky
- dokončuje se většinou prořezávání třetí stoličky (nemusí)
- narůstá výkonnost a mohutnost kosterního svalstva, přibývá hmotnost i vrstva podkožního tuku
- z biologického hlediska optimální doba k založení rodiny
Období zralosti
- začíná po 30. roce a trvá do 45. roku
- pro toto období je charakteristická vývojová stabilita při dosažení vrcholu tělesného vývoje
- postupné srůstání lebečních kostí (začíná srůstem švu šípového asi v3cm nad švem lambdovým)
- začínají šedivět vlasy
- ke konci období svalstvo začíná ochabovat, zvětšuje se sklon k ukládání tuku v podkoží
- tělesná hmotnost stále pozvolna přibývá
- oční čočka začíná ztrácet svoji pružnost Þ první znaky stařecké dalekozrakosti
- získávání dalších životních zkušeností a psychického zrání
Období středního věku
- mezi 45. a 60. rokem
- v první polovině tohoto období končí u žen reprodukční věk, nastupuje přechod (klimakterium) a končí pravidelné menstruační cykly (menopauza)
- končí schopnost rodit a plodit děti
- u mužů funkční změny spojené s klimakteriem nastávají později a jsou méně nápadné
- tvorba spermií přetrvává prakticky do konce života
- pokles tělesné výkonnosti
- psychika – člověk je maximálně schopen využívat nashromážděné vědomosti a zkušenosti
- třeba dbát o dobrou tělesnou kondici a o zdraví
Období stáří
- od 60 let do 75 let
- ochabování jednotlivých funkčních soustav, klesá fyzická i psychická výkonnost
- nad 75 let vysoké stáří, nad 90 let kmetství
- smrt ukončuje život, nevratně se zastaví životní funkce