Kapitola 2
24. 5. 2008
Asi o dvě hodiny později seděli všichni v nemocnic a čekali až se dívka probudí. Nejenže znala jejich jména, ale ještě ji tu nikdy neviděli. V Vesnici Listí znali téměř každého. Bylo jim taky divné, že nemá žádnou pásku, vypadalo to, že snad ani není genin či vůbec student akademie.
„Nechci rušit,“ prolomil Naruto ticho „Ale už mě to tu fakt přestává bavit.“
„Naruto, ty pitomče,“ vyjela na něj Sakura a chystala se mu jednu vrazit, když….
Tmavě modré oči se otevřely a zmateně se rozhlíželi kolem. Dívka se prudce posadila, ale vzápětí toho hned litovala. Ruce měla sice obvázané, ale rány pořád bolely.
„Kde to…?“ řekla, ale když uviděla ostatní zasekla se.
„Jsi v nemocnici. Tam v lese tě ošklivě poranili,“ řekl Kakashi.
„Kakashi-sensei?!“ řekla potichu, jako by to mu nemohla uvěřit.
„Vidím, že náš všechny znáš, ale mi tebe ne,“ dodal. Dívka nic neříkala.
„Odkud jsi?“ pokusila se Sakura dozvědět se víc.
„Jsem… z… z jiného světa. Z světa, kde nic takového není. Z světa, kde žijí jen lidé,“ odříkala a při poslední větě se jí zlomil hlas. Ani nevěděla pořádně, co říká. A uvěří ji vůbec?
„Tak to máme velký problém,“ řekl Kakashi.
„Nechápu to,“ řekla Sakura.
„Tady…. slečna je…. no, jak řekla z jiného světa.“
„Jak jiného světa? Copak je jich víc?“ řekl Naruto dychtiví vědět víc.
„Vypadá to tak. Nikdy jsem o tom neslyšel, ale pochybuju, že nám lže.“
„Já bych o tom tak nepochyboval,“ řekl Naruto a podezíravě se podíval na dívku.
„Naruto,“ řekla přísně Sakura a chystala se zopakovat přerušený chvat.
„Ne to je v pořádku,“ řekla dívka „Chápu, že to zní nedůvěřivě, ale já opravdu nejsem odsud. Neumím nic z vašeho… ani nevím, jak to nazvat, nejsem student na žádné akademii. Jsem obyčejná holka, která ještě před chvíli seděla doma a učila se dějepis.“
„Jaktože teda víš o nás? Jaktože znáš naše jména?“ ptal se Naruto, zřejmě pyšný na svoji otázku.
„No… já… těžko se to říká…. víte co, to máte jedno. Nevěřili byste tomu, jako tomu nevěřím já. Já se chci jen dostat domů!“
„To bude trochu problém, nevíme ani jak jsi se sem dostala,“ řekl zamyšleně Kakashi „A ještě… řekla jsi sice, že nic neumíš, ale jde z tebe cítit ohromné množství čakry.“
„Z ní?!“ řekli překvapivě Naruto a Sakura zároveň. Kakashi je kývl. Sasuke to všechno poslouchal. I on z ní cítil určitou sílu.
„To těžko,“ řekla odmítavě dívka. Kakashi jen pokrčil rameny.
„Pak jsou tu ještě ti útočníci,“ řekl najednou Sasuke „Byly mého bratra.“
„Itachi?“ řekla dívka a zamračila se, když si vybavila jeho tvář. Sasuke kývl a nikdo se raději neptal, jak zná jeho jméno.
„No…“ začal Kakashi, ale přerušili je dveře, kterými vstoupil doktor.
„Výborně, jste vzhůru,“ řekla a přešel k její posteli. Dívka se na něj chvíli vyděšeně podívala.
„Smím znát vaše jméno?“ zeptal se mile.
„Melissa,“ řekla.
„Melissa, a dál?“
„Melissa vám musí stačit.“
„Dobře,“ rezignoval doktor „Melissa? Hmm. U nás celkem neobvyklé jméno.“
„Taky nejsem odsud,“ řekla trochu popuzeně.
„Dobře,“ řekl doktor a podíval se do papírů „Bolí vás tohle?“ řekl a přiložil ji ukazováček kousek od loktu. Melisse projela rukou bodavá bolest.
„Jo, takže to prosím už neopakujte,“ řekla a pořád rozdýchávala bolest v ruce.
„Jediné, co můžu poradit je ležet a být v klidu,“ řekl doktor a zamířil ke dveřím „Nashledanou.“
„Radši sbohem,“ řekla Melissa už zavřeným dveřím „Ještě jednou se mě dotkne a useknu mu obě ruce,“ vyhrožovala a pomalu pokládala ruce podél těla.
„Zkusíme zjistit, jak tě dostat zpátky,“ řekl Kakashi a zvedl se. Ostatní ho následovali. I Sasuke, který se chtěl o Melisse dozvědět víc. Ale buď nic nevěděla, nebo jim lhala.
„Tak se zatím měj,“ dodal Kakashi a vyšel ven.
„Zatím,“ řekla Sakura. Naruto něco zabručel a Sasuke se na ni jen díval.
„Nazdar,“ řekla Melissa a lehla si. Natočila hlavu směrem k oknu. Pomalu se stmívalo.
„Nikdy bych nevěřila, že tohle všechno uvidím naživo,“ řekla si pro sebe a ještě pořád tomu nemohla uvěřit. Proč ona? A proč sem? To radši něco mírumilovného, jako Včelku Máju, než místo, kde se jen zabíjejí a platí tady pravidlo, silnější přežije.
„Nechci rušit,“ prolomil Naruto ticho „Ale už mě to tu fakt přestává bavit.“
„Naruto, ty pitomče,“ vyjela na něj Sakura a chystala se mu jednu vrazit, když….
Tmavě modré oči se otevřely a zmateně se rozhlíželi kolem. Dívka se prudce posadila, ale vzápětí toho hned litovala. Ruce měla sice obvázané, ale rány pořád bolely.
„Kde to…?“ řekla, ale když uviděla ostatní zasekla se.
„Jsi v nemocnici. Tam v lese tě ošklivě poranili,“ řekl Kakashi.
„Kakashi-sensei?!“ řekla potichu, jako by to mu nemohla uvěřit.
„Vidím, že náš všechny znáš, ale mi tebe ne,“ dodal. Dívka nic neříkala.
„Odkud jsi?“ pokusila se Sakura dozvědět se víc.
„Jsem… z… z jiného světa. Z světa, kde nic takového není. Z světa, kde žijí jen lidé,“ odříkala a při poslední větě se jí zlomil hlas. Ani nevěděla pořádně, co říká. A uvěří ji vůbec?
„Tak to máme velký problém,“ řekl Kakashi.
„Nechápu to,“ řekla Sakura.
„Tady…. slečna je…. no, jak řekla z jiného světa.“
„Jak jiného světa? Copak je jich víc?“ řekl Naruto dychtiví vědět víc.
„Vypadá to tak. Nikdy jsem o tom neslyšel, ale pochybuju, že nám lže.“
„Já bych o tom tak nepochyboval,“ řekl Naruto a podezíravě se podíval na dívku.
„Naruto,“ řekla přísně Sakura a chystala se zopakovat přerušený chvat.
„Ne to je v pořádku,“ řekla dívka „Chápu, že to zní nedůvěřivě, ale já opravdu nejsem odsud. Neumím nic z vašeho… ani nevím, jak to nazvat, nejsem student na žádné akademii. Jsem obyčejná holka, která ještě před chvíli seděla doma a učila se dějepis.“
„Jaktože teda víš o nás? Jaktože znáš naše jména?“ ptal se Naruto, zřejmě pyšný na svoji otázku.
„No… já… těžko se to říká…. víte co, to máte jedno. Nevěřili byste tomu, jako tomu nevěřím já. Já se chci jen dostat domů!“
„To bude trochu problém, nevíme ani jak jsi se sem dostala,“ řekl zamyšleně Kakashi „A ještě… řekla jsi sice, že nic neumíš, ale jde z tebe cítit ohromné množství čakry.“
„Z ní?!“ řekli překvapivě Naruto a Sakura zároveň. Kakashi je kývl. Sasuke to všechno poslouchal. I on z ní cítil určitou sílu.
„To těžko,“ řekla odmítavě dívka. Kakashi jen pokrčil rameny.
„Pak jsou tu ještě ti útočníci,“ řekl najednou Sasuke „Byly mého bratra.“
„Itachi?“ řekla dívka a zamračila se, když si vybavila jeho tvář. Sasuke kývl a nikdo se raději neptal, jak zná jeho jméno.
„No…“ začal Kakashi, ale přerušili je dveře, kterými vstoupil doktor.
„Výborně, jste vzhůru,“ řekla a přešel k její posteli. Dívka se na něj chvíli vyděšeně podívala.
„Smím znát vaše jméno?“ zeptal se mile.
„Melissa,“ řekla.
„Melissa, a dál?“
„Melissa vám musí stačit.“
„Dobře,“ rezignoval doktor „Melissa? Hmm. U nás celkem neobvyklé jméno.“
„Taky nejsem odsud,“ řekla trochu popuzeně.
„Dobře,“ řekl doktor a podíval se do papírů „Bolí vás tohle?“ řekl a přiložil ji ukazováček kousek od loktu. Melisse projela rukou bodavá bolest.
„Jo, takže to prosím už neopakujte,“ řekla a pořád rozdýchávala bolest v ruce.
„Jediné, co můžu poradit je ležet a být v klidu,“ řekl doktor a zamířil ke dveřím „Nashledanou.“
„Radši sbohem,“ řekla Melissa už zavřeným dveřím „Ještě jednou se mě dotkne a useknu mu obě ruce,“ vyhrožovala a pomalu pokládala ruce podél těla.
„Zkusíme zjistit, jak tě dostat zpátky,“ řekl Kakashi a zvedl se. Ostatní ho následovali. I Sasuke, který se chtěl o Melisse dozvědět víc. Ale buď nic nevěděla, nebo jim lhala.
„Tak se zatím měj,“ dodal Kakashi a vyšel ven.
„Zatím,“ řekla Sakura. Naruto něco zabručel a Sasuke se na ni jen díval.
„Nazdar,“ řekla Melissa a lehla si. Natočila hlavu směrem k oknu. Pomalu se stmívalo.
„Nikdy bych nevěřila, že tohle všechno uvidím naživo,“ řekla si pro sebe a ještě pořád tomu nemohla uvěřit. Proč ona? A proč sem? To radši něco mírumilovného, jako Včelku Máju, než místo, kde se jen zabíjejí a platí tady pravidlo, silnější přežije.
Komentáře
Přehled komentářů
Tohle se mi začíná líbit!
Zaujímavé
(Melissa, 1. 3. 2009 18:28)No je to dobrá poviedka, ale prečo Melissa To meno mám už od Narodenia ;(. Mohla si tam dať všeličo, ale prečo práve Melissa no dúfam, že tam nadáš prezývku Mell.
Olalalá XD
(xxx.Paja.xxx, 31. 1. 2009 21:09)Hele, si ze mě děláš srandu nebo se jen pletu? Jestli je to tak,máš dobrej nápad :)
Ha ha há!!! *mne si ruce*
(Azrea, 30. 5. 2011 15:29)