Ať už to rok maturitní nebo ne, předvánoční ulejvačka se nevyhne nikomu. Na každého to dopadne. Zhruba tak dva týdny před vánočními prázdninami. Radostný pocit, že nastanou svátky, že můžete celé dny jen sedět u televize a cpát se cukrovím a, a nikdo to nepopře, že budete po velmi chutné večeři sedět u stromku a rozbalovat dárky. Ať se o Vánocích těšíte na cokoliv, zcela to zaslepí stres ze školy a jakékoliv výčitky z nevykonaných povinností.
Učitelé se tomu týden brání a pak rezignují. Většinou se ještě tři dny před koncem zmůžou na odpor, ale je to spíše formální tah, aby se neřeklo.
Naruto ale žádnou radost ze svátků neměl. Nikdy ji neměl. Proč taky? Může si leda tak zajít do supermarketu, koupit cukroví v plastové krabičce, bramborový salát jako hotovku a nějaké maso, které se pokusí zhotovit v kuchyni. Po cestě domů urve ze stromu nějakou větev a strčí ji do kontejneru, aby chytila trochu barev. Večer si pak může z obalů vybalit učebnice loňských let.
Na tohle se dá leda zvyknout. A Narutovi se to úspěšně dařilo, celé ty měsíce v domově. Ale teď... bude poprvé úplně sám. Mezi čtyřma stěnama. S pocitem, že jediný člověk ke kterému tíhne mu není určen.
Ano, to dělalo Narutovi tyto svátky ještě těžší. Vystačil si sám se sebou celé měsíce, ale věděl, že na něj tíha jeho citů dopadne nejvíce v těchto dnech. Je to doba, kdy se třeba i rodina, která se několik let neviděla, sejde. Jsou to momenty, kdy se téměř dějí zázraky.
Vemte si, že se třeba vaše teta odstěhovala na druhou stranu státu. Uběhly tři roky a vy jste již několikrát zrušili návštěvu u ní, stejně jako ona u vás. A o Vánocích? Plánujete setkání v rodinném pohodlí a i když situačně se to jinak neliší od jiných dnů, stejně víte, že tentokrát to vyjde. Vánoce odstraní výmluvy a dodají vám tu správnou dávku odvahy a odhodlání překročit jakékoliv hranice. Jsou tak trochu jako teplý opojný punč s příchutí skořice a vůní jablka. Ať ho vstřebáte jakkoliv a v jakékoliv dávce, nikdy ho nebudete mít dost. A nikdy vás neuvede do bezvědomí ani neodvede k záchodové míse na pokec s vaší snídaní.

,,Tak jaký máš plány?" zeptal se Leny.
,,Jako obvykle. Jako každý jiný den."
,,To je vzrušující. Možná by šlo, aby jsi přišel k nám," navrhl, ten měsíc už po několikátý.
,,Ne, to je rodinná chvíle. Nebudete si k sobě zvát přece dalšího grázla."
,,Nejsem žádný změklý srdce, ale... to jsou Vánoce, i kdyby jsi měl na zdi půdorys banky, kterou se chystáš vykrást, neměl by jsi být sám."
,,Nebudu sám," namítl Naruto. ,,Bude se mnou pavouk Freddie a šváb Ernest. A možná se přidá i muší skupine Vysjem tě." Schovávat bolest za humor, to mu šlo skvěle. ,,Navíc ani nesněží, k tomu mrazu máme taky daleko. Je to spíše jako... výprodej. Jako kdyby byl podzimní výprodej na Den dětí. A velké slevy. To lidé taky hodně nakupují."
,,Dobře, ale během svátků tě stejně svojí návštěvou poctím. Matka mi jistě naloží kýble salátu a kapra nebo řízků, abych tvoje chuťový buňky obšťastnil."
,,Už teď mají v lednici místo." Naruto byl Lenymu vděčný. Jeho nabídku přijmout nemohl, ale potěšilo ho, že si bude moci aspoň část Vánoce prožít, i když s spožděním.

Poslední cestu ze školy tohoto roku si Naruto užíval, i když ho teď čeká na pár dní domácí nuda. Byl aspoň rád za to ne příliš zimní počasí. Sněžilo kdysi na začátku listopadu a teď se všichni spíše brodili v blátě z neustálých přeháněk. Vítr byl ledový, ale sněhovou vločku už toto město nevidělo nějaký ten týden.
A Naruto byl rád. Ze sněhu za oknem byl měl ještě větší depku. Takhle jen pršelo a byl z toho den skoro jako každý jiný.
Byl kousek od domu, když uviděl, že u dveří někdo čeká. A zřejmě čeká na něj.
,,Co ty tady?" zeptal se, zprvu doufajíc, že má snad v baráku nějakou známou.
,,To loučení se školou jsi mohl zkrátit, za pár dní seš u ní zpátky."
,,Promiň mi, že jsem tě tu nechal čekat. Tak co chceš?" Uchiha u jeho dveří, peklo asi prožívá letní dovolenou.
,,Pozveš mě dál?" On chce jít dál?! Proč?
,,Zapoměl sis u mě snad něco?"
,,Zřejmě rozum, když tu tady na tebe čekám," ušklíbl se Sasuke. ,,Kolik chceš za teplo pokoje a kafe? Jestli už sis ho teda pořídil."
,,Fajn," vytáhl Naruto klíče a odemkl dveře do domu. Z schránky vybral letáky a rovnou je hodil do krabice na nechtěné reklamy. ,,Kafe za tvoje vysvětlení," řekl Naruto ještě předtím než Sasukeho pustil do bytu.
,,Povím ti celý příběh," slíbil Sasuke.
Naruto na chvíli odběhl do pokoje, kde odložil věci ze školy a přes tričko si natáhl mikinu. Budova, kde měl byt, nebyla zrovna novostavba. Stěny byli studené a v zimě si tu bez mikiny vydrkotáte zuby.
,,Povídej, co tě přivádí," pobídl ho Naruto zatímco napouštěl vodu do konvice.
,,V podstatě jsem si chtěl vyzkoušet, jak budeš reagovat."
,,Jako, jestli tě vykopnu rovnou u dveří nebo tě nechám na chvíli ohřát na chodbě?"
,,Tak nějak."
,,Je to skoro měsíc." Byl rád, že je k Sasukemu zády. ,,Vlastně mě ale překvapuje, že s tebou dokážu vůbec mluvit, oproti tvému bratrovi, kterému se vyhýbám jako čert kříži."
,,Věř mi, že mi bylo trapně i za tebe. Určitě ti říkal, jaký jsem grázl a jak ti můžu zkazit život."
,,V podstatě ano," kývl a postavil před Sasukeho hrnek s kávou, načež se v lednici snažil najít neexistující mléko. ,,Nemáš v tašce třeba miniaturu krávy?"
,,Stačí takhle, díky," přisunul si Sasuke hrnek blíž k sobě.
,,Dobře," přisedl si Naruto ke stolu. ,,Takže, moje reakce je tvůj jediný důvod cesty k téhle barabizně."
,,Ač nerad, tak musím připustit, že tu noc smazat nemůžeme."
,,Kdyby na mém místě seděla blondýnka, znělo by to líp."
,,Klid, nechci tě přece žádat o ruku," zavrtěl Sasuke hlavou. ,,Jen tím chci naznačit, že to nejde jen tak přejít."
,,Máš snad výčitky?"
,,Možná tak proto, že jsem se k tobě nechtěn připoutal. A protože mi bratr šlape na paty."
,,Připoutal? Jakože o mě máš snad starost?"
,,Obyčejně bych tvůj současný stav přešel bez povšimnutí, snad bych si zavtipkoval a tvoje utrpení by mi dělalo radost."
,,Řečeno jako od básníka," zasmál se Naruto.
,,Ale teď už tomu tak bohužel není."
,,To mě mrzí," řekl Naruto smutně. ,,Sex se mnou ti vzal to jediné potěšení. Chudáčku." A znovu se musel zasmát. Tohle začínalo být zajímavé, i když to bylo stále zmatené. Pořád ještě neviděl jasný důvod Sasuke návštěvy.
,,Bratr chtěl, aby se u tebe před svátky stavil a já odporovat nemohl, protože ti to v podstatě dlužím. I když jsou to byl ty, kdo po mě vyjel." Jistě, tenhle fakt byl zřejmě před Itachim zatajen. Uchiha starší měl zřejmě doteď za to, že to byl Sasuke, kdo od začátku převzal iniciativu. A on to byl Naruto, kdo je sem přivedl.
,,Můžeš mu s klidem říct, že se mám skvěle. V tom být nemůžu, což je u experimentů s muži ta největší výhoda. Trauma z toho taky nemám, jen občas záchvaty smíchu."
,,Skvělý, že to bereš s takovým humorem."
,,Nic jiného mi snad ani nezbývá," pronesl Naruto tiše. Už to byl takový reflex. Když cítil, že na něj dopadá sebelítost, začal vtipkovat. ,,Je to vše?"
,,Co Vánoce?" zajímal se Sasuke. Ach, tak tady je zakopaný pes.
,,Já nepotřebuju ničí lítost," odsekl Naruto. ,,Vánoce v podstatě neslavím a je mi to jedno. Vystačím si tyhle pitomý dny se svými myšlenkami."
,,Tohle bylo, jako kdybych to řekl já," zavrtěl Sasuke nevěřícně hlavou. ,,Není ti to jedno, ale chápu, žer nechceš aby to ostatní viděli. Mě ale můžeš vynechat." To je skvělý nápad. Postěžujeme si bývalému nepříteli, on nás vyslechne a ulehčí našemu srdéčku.
,,Takže ten tvůj experiment mi v podstatě povoluje si ti postěžovat?"
,,Jen vynech slzy."
,,Jistě." Naruto se zadíval na svůj hrnek. Obsah zatím vychladl a on se ještě ani nenapil. ,,Poslal tě bratr? Aby neměl špatné svědomí. Řekl si, že když pošle tebe, abys ze sebe udělal vrbu, bude líp."
,,Itachi mi taktně naznačil, že bych se tě mohl na svátky zeptat. Respektive to zajímalo jeho a následně i mě."
,,Sám od sebe by jsi sem nepřišel. Takže co chceš? Zopakovat si to?" Sasuke se zasmál, ačkoliv Naruto na tom nic vtipného neviděl.
,,Neříkej dvakrát. Podívej Naruto, když by jsi přejel kočku, taky by jsi se o ní taky zajímal, ne?"  To má být přirovnání? Jedna noc k přejetí kočky. To to bylo tak zlý? ,,Itachi do mě celý pololetí hustí, jak jsme si podobní. Ty nemáš rodiče, já nemám rodiče."
,,Fakt? Co pan ředitel?" rýpl si Naruto. Tahle aférka byla už dávno zapomenuta a Naruto věděl, že Sasuke o prozrazení ví.
,,Jasně, máš na to právo. Byla to blbost."
,,Nebyla to blbost. Já bych zřejmě udělal to samé, kdyby mě to napadlo. Je to totiž skvělý způsob, jak si zajistit respekt. Kdybych při prvním vstupu na půdu školy řekl, že majitel je můj strýce nebo tak, možná bych byl teď někde jinde." Opravdu by o tom přemýšlel, kdyby mu to přišlo na mysl. Outsiderem se stal v momentě, kdy usedl od lavic. ,,Jinak to ale zcela postrádá logiku a je to nápad na úrovní školky," dodal, aby Sasukemu trochu snížil sebevědomí.
,,Jsi normální, jasný. A normálních lidé je už málo."
,,Takže co? Chceš se přátelit?"
,,Tak daleko bych nezacházel, spíš můžeme být jako známí. Já znám tebe, ty znáš mě. Sneseme se."
,,Jistě. Jak chceš." Pořád nechápal, co to Sasukeho vjelo. Nemohl ale popřít, že je rád. I Sasuke se vybarvil jako celkem normální člověk, po tom co jejich noc nevystavil na obdiv, i když mohl Naruta krásně ztrapnit. ,,Ale k Vánocům ti nic kupovat nemusím, ne?"
,,Oželím to."
,,Fajn. Pokud jde ale o konverzaci, tvým divným vysvětlením nám témata došly."
,,Budu se ptát," navrhl Sasuke, ,,hrozně mě totiž zajímá pár věcí."
,,Nejsem gay," řekl Naruto rovnou. Tak nějak totiž tušil, že to bude ta první otázka.
,,Jasně, gay nejsi, jen se ti líbí muži," mávl Sasuke rukou. ,,Jak dlouho?"
,,Asi od září." To ej vlastně jen čtyři měsíce a už má na kontě jednu neopětovanou lásku a Uchihu v posteli. ,,Jak ti mám věřit, že to neroztroubíš po škole?"
,,Itachi by mě totiž asi zabil." První pocit, který Naruta zasáhl bylo štěstí. Má o něj strach, nebo přinejmenším aspoň trochu starosti. ,,Zřejmě si to nastuvoal v nějaké publikace, protože mi udělal přednášku o tom, jak tě ujistit, že to není nic špatného a že se za to stydět nemusíš a tak dále." Tak ten tutově není na chlapy. Vlastně by se dalo pochybovat jeslti vůbec na někoho je.
,,Aha."
,,Ukončil to až když jsem mu řekl, že já tam byl taky, takže o tom něco vím."
,,Ale ty nejsi gay."
,,Naruto, existují i případy, kdy může být člověk na oboje. Prostě se mu nepříčí ani to druhé a nebrání se tomu. Vztah bych ale s mužem mít nemohl."
,,Ten bys ty nemohl mít ani se ženou." Začínalo se mu to líbit. Jesti mu bude Sasuke takhle nahrávat, aby se mohl Naruto strefovat. To je známost za všechny prachy.
Opravdu nevěděl, co si o Sasukem ve svém bytě má myslet. I ta nejpromyšlenější odpověď by mu to nevysvětlila. Ale budiž. Nebude po tom pátrat.

P.S. Je mi jasné, co se vám asi teď honí hlavou. Přímé řeči jsou tu psané tak trochu zmateně a v podstatě jsem ani Sasukeho návštěvu nevysvětlila. Prostě se mu chtělo a on sám to nechtěl vysvětlovat, protože by to mohlo vyznít jako námluvy. Což v žádném případě nejsou. Sasuke a Naruto v tétot povídce pár nebudou, sblíží se na úroveň přátel či možná nějakého platonické vztahu. Nikdy mezi nimi nebude ale žádný cit, ani větší přitažlivost, která by je podsouvala do vztahu.
Tenhle díl vcelku o ničem, jen jsem Naruta posunula blíž k rodině Uchihů. Už to totiž brzo propukne. I když přesně ještě nevím co :D
Před další částí plánuju takovou jednorázovku/vsuvku. Účelem je trochu zamotat našemi názory na Itachiho a snad to i usnadní vnímání jeho jako partnera. Povídka tedy bude z doby, kde Naruto již je s Itachim, i když samotný starší Uchiha tam osobně vystupovat snad ani nebude. 
A nemusíte se bát, povídka neprozradí nic z děje. Půjde tam jenom o přivyknutí na fakt Itachi (=profesor) + Naruto (=žák).
Tak zatím, zlatíčka :)