Když se probral okamžitě poznal nemocniční prostředí.

„Jsi vzhůru?“ uslyšel.

„Jo, ale radši zase zavřu oči,“ řekl.

„Naruto?“ ozvalo se.

„Ty jsi tu taky?“ řekne Naruto, když uvidí Sasuke.

„Podle mě by měl vědět o co jde, koneckonců se na tom podílel,“ řekla Tsunade.

„Takže,“ začala znovu. „Než nám tu zase omdlíš. Skončili jsme u toho, že čekáš dítě.“

„Dobrý, nemusíte mi to furt opakovat.“

„Víte, proč?“ dodal po chvíli.

„Proč? No snad víš, jak se dělají děti, ne? Ale ano víme, jaktože čekáš dítě.“

„Jsem předělaná ženská nebo co?“

„Ne to ne, ale devítiocasá liška v tobě je samice.“

„Jakže?“

„Je to holka a nejspíš, když jste to tehdy rozjeli se jí zachtělo mláděte, tak se do toho prostě nějak vložila.“

„Mláděte? Copak jsem nějaký zvíře?“

„V posteli jo,“ usmál se Sasuke.

„To dítě chrání, je obalené její čakrou což nahrazuje to, co ty nemáš.“

„Takže máme dítě s liškou?“ řekl Naruto.

„Technicky vzato, ano!“

„Zní to divně,“ řekl Sasuke.

„Ne tak divně, jakože ty jsi vlastně spal s liškou,“ řekl Naruto.

„Nejspíš se jí Sasuke zalíbil,“ řekla Tsunade.

„Bravo Sasuke, jede po tobě devítiocasá liška. Mám konkurenci.“

„No vlastně, devítiocasá liška jsi ty…“

„Takže jsem chlap s ženskou uvnitř.“

„Je to jakoby jsi měl v sobě ženskou čakru, chlapem zůstaneš nadál,“ ujistila a v tu chvíli do pokoji vešel Kakashi s Jirayou.

„Nazdar Naruto,“ ušklíbl se Jiraya. „Slyšel jsem tu novinu. Gratuluju.“

„No dík, ale… nemůžu mít dítě. Ještě mi není 18.“

„A?“ řekla Tsunade

„Jaký a? To snad stačí.“

„Až ty děcka vyplkneš, potáhne ti na 19,“ uklidnil ho Jiraya.

„Nejste moc dobrý v uklidňování.“

„Děti dostaneme ven normálně císařským řezem. Takže nevidím důvod, proč by sis je nemohl nechat,“ řekl Tsunade.

„Ale já jo! Sám sem ještě dítě!“

„Fakt jo?“ podivil se Sasuke.

„Nemůžu bej táta, nebo co bych to byl. Nedokážu vychovat dítě.“

„Hele, jsem tu taky a doprošuju se práva na to dítě,“ řekl Sasuke. „Je moje ne?“

„Chceš tím snad říct, že ti zahejbám?“

„Ne, ale… ta věc s liškou.“

„Je tvoje, tvoje geny se prostě spojili s Narutovými a Kyubi je nějak sesbírala a udělala z nich děti no,“ vysvětlila Tsunade.

Dveře se znovu rozrazili a dovnitř vešel Gai.

„Zdar Naruto, už jsem to slyšel,“ zahalekal „Moc gratuluju. Síla mládí ty divochu.“

Aby toho nebylo málo, přišel ještě Iruka sensei.

„Naruto, už jsem se dozvěděl tu novinu, gratuluju.“

Naruto očima těkal z osoby na osobu. Bylo jich moc.

„Ještě tu chybí Itachi, jak se raduje, že bude strejda,“ řekl Sasuke.

„Co tu všichni děláte? Kolik už jich to ví? To jste taková drbna?“ vyjel na Tsunade.

„Musí se to dozvědět, jak bys jim chtěl vysvětlil až za pár měsíců budeš chodit s břichem, jak balón.“

Naruto zbledl.

„Myslím, že byste měli jít,“ řekl Sasuke, když viděl Narutův výraz. Ani on sám se z toho ještě nezapamatoval. Ještě nestrávil fakt, že Naruto bude mít dítě, takže se nedostal k faktu, že budou mít dítě. Něco, co běhá, brečí a bude mít jeho krev.

„Neomdlíš, že ne?“ zeptal se, když všichni konečně vypadli.

„Leda, kdybych se probral a zjistil, že tohle byl jen sen.“

„Ty… ty ty děti nechceš?“

Naruto se podíval na Sasukeho.

„No já… ne, že bych je nechtěl, ale co ty?“

„Já? Ještě pořád tomu nemůžu uvěřit, ale… přece bych se nechtěl zbavit něčeho takovýho.“

„Já nevím jestli to zvládnu,“ řekl a lehl si. Sasuke se zvedl z židle, posadil na postel a vzal Naruta za ruku.

„Jsme na to přece dva, pomůžu ti.“

„Nemusíš.“

„Co?“

„Je to velká zodpovědnost, nenutím tě do toho. Jestli nechceš, nemusíš nic dělat. Můžeš jít pryč.“

„Naruto, co to zase meleš?“ řekl a lehl si k němu. „Chci to dítě, chci vás oba. Je mi jedno, jak to bude těžké, spolu to zvládnem.“

„Připomenu ti to až nás vzbudí v tři ráno,“ řekl a na rtech mu hrál menší úsměv.

„Klidně i ve dvě, bude to stát za to.“

„Já jsem neměl rodiče a ty jsi o ně taky přišel, jako malý, můžeš zaručit, že tomu našemu se to nestane?“

„Moji rodinu vyvraždil bratr, což u nás nehrozí, protože mi máme jen jeden druhého a o to víc to budu chránit.“

„Tak co, tatínku? Jdeš do toho?“ zeptal po chvíli Sasuke.

„Tatínek?“ zopakoval Naruto. „A co budeš pak ty? Maminka?“

„Zůstanem u toho tatínka, jo?“

„Budeme mít dítě,“ zašeptal po chvíli, jakoby tomu nevěřil.

„Jo.“

„Splní se ti sen.“

„Hmm.“

„Bude mít přece tvoji krev, bude Uchiha.“

„No jo, ale bude mít i tvoji krev.“

„Zopakuj mi prosím, čím je moje krev výjimečná, zapomněl jsem to.“

„Možná nejsi z žádného klanu, ale máš v sobě devítiocasou lišku…“

„A díky tomu je jméno Uzumaki výjimečné.“

„Možná, ale výjimečné je to, jaký jsi. Kyubi ti možná dává sílu, ale tvoji osobnost neurčuje. A já přece miluju to, co jsi ne, Kyubiho uvnitř tebe.“

„Jseš si jistej, ona k tobě totiž nejspíš vzplanula láskou.“

„Jsem si jistej.“

„To je dobře, protože bych se s ní o tebe nerad pral.“

„Pral by ses o mě?“ usmál se Sasuke.

„Kdyby to bylo nutné.“

„Jsi sladký.“

„Jsem zvědavý, jak sladký ti budu připadat, až budu mít břicho, jak pytel brambor.“

„Budeš stejně přitažlivém, jako doteď.“

„Je ti jasný, že až mi naroste to břicho, bude zase celibát?“

„Proč?“

„Už jsi se někdy miloval s břichem, jako balon? Věř mi, že bysme si moc neužili.“

„Takže devět měsíců žádnej sex?“

„Devět ne, počítám tak jenom čtyři, tři. A vůbec, neříkej, že bys vyměnil dítě za sex?“

„No… když…“

„Sasuke!“

„To byl vtip, vydržel jsem to rok a půl, vydržím to pár měsíců.“

Naruto se usmál a jemně ho políbil.