Uběhlo pár dní načež se nedorozumění mezi Sasukem a Narutem neopakoval. Promluvili si, což pomohlo, a dohodli se, že prostě chvíli počkají. Až přijde vhodná příležitost, poznají to. Naruta těšilo, že na něj Sasuke netlačí a usvědčilo ho to v tom, že pro Sasukeho není jen pro potěšení, ale myslí jejich vztah vážně. Navíc se blížil konec roku a letní prázdniny a Naruto se těšil až je stráví s Sasukem. Budou na sebe mít celé hodin a nebude se jim do toho plést žádná škola. Konečně měl pocit, že je všechno tak, jak má být. Byl štastný a na svého otce si téměř nevšiml.
,,O víkendu,” začal Itachi a upoutal tak jak Narutovu, tak Sasukeho pozornost, když seděli všichni u stolu a snídali. ,,Odjedu pryč. Od soboty rána do neděle rána. Jen jeden den, na nějaké školení.”
,,Takže tu budeme sami?” řekl Naruto.
,,Hlídání snad nepotřebujete. I když u Sasukeho si tím nejsem jistý,” otočil se na svého bratra.
,,Fakt vtipný. S Narutem to tu zvládnem. Aspoň tě nebudeme mít pořád za zadkem.”
,,Jen hlídám svého bratra.”
,,Všechno má své hranice a já pochybuju, že bylo nutné lézt o půlnoci ke mně do pokoje, když tam spal Naruto a kontrolovat kolik toho máme na sobě.”
,,Jsem opatrný.”
,,Já nepotřebuju hlídat. S Narutem jsme si promluvili. Já se o nic nepokusím, dokud nebude chtít on.” Naruto se na něj vděčně usmál, teď už věděl, že se nemusí bát si s ním promluvit. A stejně tak věděl, že ten víkend bude příležitost, ale on pořád nevěděl jestli chce. ,,Neboj,” zašeptal mu Sasuke do ucha. ,,Nebudem dělat nic, co nebudeš sám chtít. Můžeme jít do kina nebo kamkoliv jen budeš chtít,” slíbil mu a završil to malým polibkem na tvář. Naruto mu jako díky stiskl pod stolem ruku.
,,Nejde mi tak o tohle, jako, aby jste na sebe dávali pozor. Víš, že ti věřím, ale jde prostě o pocit, že tě tu nechávám samotného.”
,,Není to poprvé, co odjíždí pryč,” vysvětlil Sasuke Narutovi. ,,Poprvé, když mi bylo čtrnáct. Já chápu, že tehdy měl starost, ale teď je mi sedmnáct, ne?” otočil se na Itachiho. ,,Bude to jen jeden den a jedna noc.”
,,Dobře,” kývl a vstal. ,,Tak se mějte.” Na to odešel do práce. Byl pátek ráno a Naruto s Sasukem by měli jít do školy, ale oba poznali, že se tam ani jednomu nechce.
,,Sasuke?” začal nesměle Naruto.
,,Ano?”
,,Víš ten víkend, jak budeme přes noc sami…” odmlčel se, protože nevěděl, jak pokračovat.
,,Už jsem řekl, že se nic nebude dít, opravdu.”
,,Ale mohlo by, ne?” Sasuke se na Naruta překvapeně zadíval. Znamená to snad, že by chtěl?
,,Když by jsi chtěl. Ale opravdu-”
,,Jo já vím, ale přece nechceš čekat já nevím do kdy. Ten víkend je skvělá příležitost. Mohli by jsme to aspoň zkusit.”
,,Zkusit?”
,,Myslím tím, prostě někam půjdeme. Večer se spolu navečeříme a uvidíme. Prostě to necháme náhodě.”
,,Chápu… prostě spontánně.” Naruto kývl. ,,Uděláme si hezký večer, když už budeme sami.”
,,Budeš vařit?” zajímal se Naruto.
,,Mohl bych. Hodláš to risknout?”
,,Klidně,” kývl Naruto. ,,Takže uvaříš a mohli bysme se podívat na nějaký film. Tady doma.”
,,To se mi líbí,” usmál se Sasuke a přitáhl si Naruta k sobě. ,,Nejsem nijak velký romantik, ale pokusím se vykouzlit krásný večer. Co máš rád k jídlu?”
,,Hm, italskou kuchyni.”
,,Takže těstoviny, pizza a tak?”
,,Hm. Nechám to na tobě, co vybereš.”
,,Co takhle dneska školu vynechat,” navrhl Sasuke a vtiskl Narutovy malý polibek na tvář.
,,Čteš mi myšlenky,” usmál se Naruto. ,,A co by jsi chtěl tedy dělat?” Sasuke se zamyslel. Mají volný den a počasí se vyvedlo. Ale chtěl být s Narutem sám, nestál o dav čumilů.
,,Na jednu stranu bych si jen tak sednul do křesla a knížkou v ruce a s tebou v náručí. Ale zase na druhé straně bych s tebou chtěl někam jít. Ale ne jen do parku, něco…” Sasuke se zamyslel a v hlavě si procházel místa, kde by měli trochu soukromí. ,,Byl jsi už v hvězdárně?” Naruto zavrtěl hlavou. ,,Itachi mě tam vzal, když mě mu svěřili do péče. Sedneš si do takové sedačky, která se dá sklopit a všude kolem tebe jsou hvězdy. Nechodí tam moc lidí a navíc je tam tma, takže tě klidně můžu políbit pod hvězdami.” Narutovi se ten nápad moc líbil.
,,Díky,” zašeptal Naruto a objal ho kolem krku. ,,Nikdy jsem si nemyslel, že to s tebou budu někdy tak štastný. Vím, že chtít po tobě slib, že mě neopustíš je hloupý nápad, ale… aspoň věta, že momentálně teď jsem pro tebe ten jediný a jsi se mnou štastný by stačila.” Sasuke se usmál a uchopil jeho hlavu do svých dlaní.
,,Klidně ti slíbím modré z nebe,” řekl a palcem ho začal hladit po líci. ,,Pro tebe cokoliv.” Naruto si vybavil moment, kdy k Sasukemu cítil nekonečnou nenávist za to, co mu provedl. Není to zas tak dávno. Ačkoliv měl Naruto pocit, že už jsou spolu měsíce, byli to pouhé dva týdny a pět dní. ,,Nad čím přemýšlíš?”
,,Jen jsem si vybavil jaké to je teď a jaké to bylo v době, kdy jsem ještě bydlel u otce a na tom monitoru se objevilo ano, když jsem se tě zeptal, jestli jsi to ty.”
,,Doufal jsem, že je mi odpuštěno.”
,,Je, ale musíš pochopit, že pro mě to tenkrát byla zrada. Je to věc z které si vezmu ponaučení.”
,,Aha, takže odpustíš, ale nezapomeneš.”
,,Sasuke, je to minulost. Vzpomněl jsem si na to, protože pořád těžko věřím, že zrovna já jsem s Sasukem Uchihou.”
,,Zapíšeš si to do deníku? Jako VBV.”
,,VBV? Co to je?”
,,Velmi boží věc,” usmál se Sasuke. Naruto se krátce zasmál a pak se zamyslel.
,,Když jsme u těch zkratek, co znamená to JTPT?” Sasuke se pousmál a zavrtěl hlavou.
,,Neboj se, dozvíš se,” slíbil a přejel ukazováčkem po jeho rtech. ,,Dejme tomu, že něco za něco.”
,,Chceš pusu?”
,,Ne,” zavrtěl hlavou. ,,Aspoň za výměnu ne. Dejme tomu, že já musím čekat až uvidím tvoje sladké tělo oděné vzduchem a ty si počkáš než uslyšíš ta sladká slova z těhle úst,” přiložil si prst na svoje rty.
,,Jako já za čtyři pitomý slova? Není to trochu nefér?”
,,Ani bych neřekl, když vidím, jak po významu těch písmen prahneš.”
,,Umíš vyjednávat,” uznal Naruto. ,,Ale vem si, já dokážu svoji zvědavost měsíce uspokojovat náhodnými tipy, kdežto ty si sotva pomůžeš pouhou představou, jaké to asi bude.” Sasuke musel uznat, že měl pravdu. Bohužel.
,,Máš bod. Tak jako tak, řeknu ti to, až se mi bude chtít a přijde ta správná romantická chvíle.”
,,Jo, takže dřív, jak po tom, co mě dostaneš do postele, to nebude,” řekl Naruto.
,,Zřejmě ne,” usmál se Sasuke a vstal od stolu. ,,Čekají nás hvězdy,” dodal. To tolik utajované JTPT nebylo nic převratného. Obyčejná slova. Z komára velblouda tu dělala Narutova zvědavost. Ale nebude trvat dlouho a to ,,velké,, tajemství praskne.