Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vodní stavby na Trhovosvinensku I. - Buškův Hamr, historie a pokus o muzejnickou analýzu /2010/

28. 6. 2010

*rozcestník*
Vodní stavby na Trhovosvinensku XV. - Buškův a Kudrlův hamr v materiálech NPÚ-ČB
Vodní stavby na Trhovosvinensku IX. - poznámky k blízkému okolí TS

A/ Historie objektu

Objekt samotného Buškova hamru (tedy kovárny na vodní pohon1) se nachází zhruba jeden kilometr jihozápadně od městečka Trhových Svinů na toku Klenského potoka.
Zdejší hamr byl původně založen v roce 1780 svinenským měšťanem Josefem Foissnerem (uvádí se i hamerník Mleziva ?) v těsném sousedství mlýna produkujícího kostní moučku, který 
vyráběl z kostí potaš pro skláře a mydláře (uvádí se i na místě mlýna, jeho přestavbou). (*) Josef byl synem zdejšího mlynáře Vojtěcha F. (Fitzla ?) (**) Pozemek hamru "pod lesem Strání" nabyl Foissner kupní smlouvou ze dne 28. 4. 1835 (pozemek tehdy stál 200 zl. a 3 krejcary). Nabyvatel měl podle smlouvy na tomto místě postavit na vlastní náklady hamernu s obytným stavením. Jeho úkolem bylo také řádně udržovat budovy a zřízenou příjezdovou cestu, čistit náhon i postavit můstek přes náhon. Přitom neměly být poškozeny okolní pozemky (nepást dobytek na okolních pozemcích a nekrást dřevo z obecního lesa) a měly být vyřízeny také spojené právní náležitosti (např. platit za užívání vody z potoka Stráně). V lednu 1836 byla smlouva potvrzena i krajským úřadem.
Foissner prováděl stavbu v letech 1836-1838, přičemž dokončil pouze vlastní hamernu s náhonem, na obytnou část mu už chyběly peníze. Na sklonku 30. let 19. st. už byla jeho finanční situace kritická - nebyl plně zaplacen ani pozemek (navíc např. byl dlužen městu i za pronájem lázní u sv. Trojice...).
--------------------

Popis města z roku 1838 uvádí hamr jako "Buškův dvůr", který "jest tamtéž u lesa nedaleko lázní, budova obydelní jest frontou k severu obrácena". Obecní lázně byly tehdy u kostela sv. Trojice "asi půl hodiny vzdálí od města". (TS 500 let městem) 
--------------------
Začátkem roku 1840 byl Foissner nucen přiznat bankrot a veškerý jeho majetek byl dán do veřejné exekuční dražby, která proběhla 9. 12. 1840. Nejvyšší částku - 801 zlatých - nabídl svinenský měšťan Dominik Bušek. (***) Nemovitost však byla "zaknihována" na jeho jméno až 14. 12. 1842. Tehdy se Bušek zavázal hamr dokončit a v co nejbližší době dostavět i obytnou budovu. Lze tedy předpokládat, že k úplnému dokončení došlo až někdy v roce 1843. (podle Daniel KOVÁŘ, Počátky trhovosvinenských hamrů, Výběr 45, č. 2/2008, s. 132-135.) Na konci devadesátých let 19. století pak hamr rekonstruoval František Bušek (via http://www.industrialnitopografie.cz).
------------
sčítání lidu 1910 - Jednota čp. 332, Čeněk Bušek (majitel bytu, *21. ledna 1861) - živnost hamernická, mistr, vedlejší rolnictví
počet zvířat : 1 jalovice, 2 krávy, 1 koza, 2 ovce, 2 podsvinčata, 15 slepic
DA 1, DA 2
------------
* Karel Hlubuček uvádí, že zde býval mlýn o dvou složeních, který mlel až do r. 1904 ? (prý se zde pak vystřídala řada jiných výrob - floky pro ševce a právě zmíněná kostní moučka - hamerník Čeněk Bušek odsud kupoval kosti ve velkém). Po zrušení mlýna na kosti si zde zřídil jirchář Matoušek valchu - po jeho smrti zanikla i tato poslední k hamru přidružená výroba a vodní kola poháněla už jen buchar hamru. - srv. Jan Štifter (ed.), Ruce Doudlebska. Historické studie Karla Hlubučka, České Budějovice 2019, s. 44-45.
** Podle Daniela Kováře byl ovšem Foissner synem mlynáře Vojtěcha z Hlívkovského mlýna ??? ( tedy čp. 194 VM.cz) - Foissner se sice prý po otci vyučil mlynářem, ale v okolí nebyl mlýn ke koupi. Dokonce měl před zřízením hamru pronajaté od města lázně u sv. Trojice - srv. Daniel KovářSvinenské cesty časem, Trhové Sviny 2019, s. 111-112.
*** Ovšem, jiné zdroje uvádějí, že hamr koupila rodina Bušků již r. 1820...?
------------
1930 (Seznam vodních děl) - čp. 332, Čeněk Bušek, vodokovářství, 3 kola na svrchní vodu, průtok 0,25 m3/s, spád 2m, výkon 4,3 HP
------------
Z dodnes zachovalých hamrů byl právě ten Buškův provozován nejdéle. Do roku 1948 (někde 1950 ?) hamr ještě běžel, ale tehdejší majitel Jan Bušek (*1. 6. 1898, vyučil se zde u otce 1912-1914, provoz hamru 1929-1946) už nemohl sám pro nemoc své řemeslo provozovat. Vyrábět se zde přestalo o dva roky později (http://www.industrialnitopografie.cz). Rodina posledního zdejšího hamerníka žila v obytném stavení u hamru (objekt vlevo směrem z příjezdové cesty) ještě koncem 70. let dvacátého století (uvádí se rok 1974). Postupně hamr ztrácel na svém dosavadním vysokém významu, neboť tato nesmírně namáhavá práce byla nahrazována novými technologiemi přímo v zemědělských dílnách tehdejších státních statků. 28. 12. 1982 pak Marie Bušková hamr za odhadní cenu prodala státu. Rekonstrukce do současné podoby proběhla díky několika technickým nadšencům v letech 1990-1995 (někde od 1992 ?). S rekonstrukcí hamru byla obnovena i původní cesta ke "Skautskému parku", která jej spojovala s Trhovými Sviny. K poválečné historii hamru o něco více ZDE.2

bus.jpg
Interiér před rekonstrukcí (archiv ZRa, repro Technické památky)

Od 19. století sloužil hamr hlavně k výrobě hospodářského nářadí, později se zde vyráběly i kolíky k cirkusovým stanům. Původně zde byly výrobky zhotovovány z kujného surového železa, později se zde zpracovával odpadový železniční materiál (staré kolejnice). Hamr je jedním se tří zachovalých funkčních hamrů na území České republiky. Zcela unikátní je dubový buchar s názvem "kobyla" (= hlava kladiva), jímž hamerníci opracovávali železné výkovky. Svou hmotností kolem 300 kilogramů je ovšem v republice největší. Dokáže kovat rychlostí až 150 úderů za minutu. Hnací hřídel zvedá přes páku až kolem 1 tuny. Do kovářské výhně je veden vzduch z měchů poháněných také vodním kolem (měchy ženou až 30 metrů krychlových vzduchu za minutu). Je zde třeba říci, že veškeré zařízení je plně funkční. Je však otázkou, jak dlouho ho dnešní provozovatelky funkční udržet dokáží, resp. po odchodu strojařů z budějovické průmyslové školy, kteří dříve spolupracovali s Jihočeským muzeem pod nějž hamr dříve patřil. Buškův hamr se nalézá v oblasti, kam průmysl dříve pronikal jen velmi pomalu a pozvolna a i dnes se jedná spíše o krajinu zemědělskou s poměrně malým výskytem průmyslových podniků. V okolí Trhových Svinů se do dnešních dnů dochovalo také několik kováren, využívajících jako zdroj energie vodní síly potoků a říček, hojně protékajících touto oblasti. Hamernictví a s ním spojené sekernictví byly dlouho na Trhovosvinensku typickými řemesly, které jsou bohužel dnes již plně zaniklé.

B/ Umístění, propagace a prezentace muzea

Buškův Hamr je ve své podstatě i rámci celorepublikového významu velmi unikátní historicko-technická památka. Jde o jeden ze tří funkčních hamrů v České republice. Největší vodou poháněný hamr je v Dobřívi u Rokycan s pěti vodními koly, dále ve Valašském muzeu v Rožnově pod Radhoštěm je hamr jen s jedním vodním kolem. Památník hamernictví leží nedaleko jihočeského městečka Trhové Sviny (přibližně 1, 5 km na jihovýchod) na Klenském potoce nedaleko silnice z Trhových Svinů ve směru na Něchov–Ločenice–Velešín.3 Automobil je možné nechat na parkovišti před zákazem vjezdu, dále pak půjdete po cestě pěšky a  za chvilku už je objekt hamr vidět. Ukazatelé upozorňují na výskyt muzejní expozice přehledně již od centra Trhových Svinů a stejně tak již od navazujících komunikací (např. směrem z Borovan). Při přístupu je možno využít i zajímavou pěší a cyklistickou trasu "Naučná stezka Trhovosvinensko",4 jejíž okruh kolem hamru vede.5 Trasa je lehčí náročnosti a s délkou 5,4 km. Je určená pro pěší, cyklisty a v zimě i pro vyznavače běžkařství. Deset zastávek cesty vám zabere přibližně 3 hodiny, pokud navštívíte i hamr, tak logicky více. Pokud po stezce půjdete směrem od kostela sv. Trojice, tak těsně před hamrem můžete obdivovat důmyslný systém hamerského vodního náhonu, kde vlastně díky systému propustí proudí na dřevěná kola pohánějící soustavu hamru voda z náhonu. Zde se můžete i usadit na vybudované dřevěné lavičky, poslouchat šumění vody a zpěv ptáků a nasávat atmosféru zdejší zachovalé přírody. Voda od vodních kol se pak strouhou vrací zpět do Klenského potoka. Muzeu nechybí ani webové stránky na adrese http://www.buskuv-hamr.cz/. Je nutno přiznat, že webová prezentace je poměrně slušivá a přehledná. Rozhodně dle mého názoru mohou stránky případného návštěvníka nalákat k možné návštěvě. Zajímavý způsob, jak se také můžete dostat do blízkosti hamru, je "odlov" zdejší skrýše v celosvětové hře geocaching.6 (lidé znalí této problematiky si zajisté poradí...)  

C/ Vlastník a financování

Následující řádky jsou podložené vyjádřeními pana Jiřího Čajana z odboru kultury města Trhové Sviny, v jehož vlastnictví vlastní objekt hamru je od července minulého roku 2009.7 Financování se tedy děje převážně z vlastních finančních zdrojů města, město má prý také zažádáno o peněžní grant z Jihočeského kraje. Co se týče ekonomické rentability tohoto projektu, tak výtěžek ze vstupného podle vyjádření pana Čajana stačí pouze na pokrytí udržovacích prací. Další rekonstrukce musí město hradit ze svého, nebo z dotačních fondů. Bohužel se mi doteď nepodařilo nashromáždit díky nekomunikativnosti provozovatelek více informací.

Teď trocha statistiky návštěvnosti Buškova hamru v letech 2006-20088:

 

2006

 

2007

 

2008

6361

0 (?)

5332

V porovnání s jinými památkami je to zřejmě malá návštěvnost, ale když přihlédneme k pouze regionálnímu významu památky, tak jsou tato čísla z mého pohledu ještě poměrně příznivá.

D/ Informace pro návštěvníky

Otevírací doba: 15. květen - 30. září denně (kromě pondělí) od 10 do 17 hodin.
Prohlídka probíhá v každou celou hodinu, poslední v 16 hodin.
Vstupné - český výklad: dospělí 50 Kč, důchodci, studenti, děti, držitelé průkazů ZP + ZTP 25 Kč
Vstupné - cizojazyčný výklad: plné vstupné 50 Kč, snížené 25 Kč .

Lze si nechat provést výklad v angličtině, francouzštině či němčině, případně jsou k zapůjčení cizojazyčné texty. Osobně by mě zajímalo, zda-li proklamovaný cizojazyčný výklad opravdu probíhá. Každopádně je to velmi vstřícný krok vůči zahraničním návštěvníkům, kteří případně na hamr zavítají. Tedy pokud je spíše nenalákají Nové Hrady, Hluboká či Český Krumlov...
Délka prohlídky s průvodcem se odhaduje asi na 45 minut.9 Noční prohlídky pro skupiny více než 20 lidí jsou prováděny pouze na objednávku u provozovatele.
Na místě je k zakoupení turistická známka č. 35210
V bývalé stodole je možnost občerstvení.  

E/ Kontakty.

Provozovatelky: Lenka Kříhová tel. 724 046 297, Pavla Majerová, tel. 776 144 360
E-mail: buskuv.hamr@gmail.com

Tyto dvě ženy z Trhových Svinů se od 1. března 2008 staly provozovatelkami Buškova Hamru. Tedy poprvé má hamr místního majitele (dříve spadal pod správu Jihočeského muzea, jako jeho pobočka-technická památka).11

F/ Expoziční činnost

Buškův hamr je zcela funkční a unikátní technickou památkou. Celé zařízení je poháněno třemi vodními koly na svrchní vodu, jež silou vody uvádějí do chodu dubový chvostový buchar, brus, vodní nůžky a truhlové dmychadlo (dnes v kopii původního z roku 1910) u kovářské výhně. Kola původní nejsou, při rekonstrukci byla vyrobena nová. K přívodu vody na kola slouží hamru uměle vybudovaný náhon s přepadovou vodní kaskádou. Když se památkáři rozhodovali, který hamr se bude rekonstruovat, Buškův vyhrál hlavně kvůli dobré přístupnosti. Veškeré toto zařízení je za příznivého stavu vody v Klenském potoce možno vidět v provozu. Součástí expozice výrobní části hamru, tzv. hamerny je i jedinečná kolekce nářadí hamerníka. Dochovaná kladiva a kleště jsou předměty s velkou historickou hodnotou. Tyto nástroje si totiž každý z hamerníků vyráběl sám a ve značně svérázných podobách, tj. každá sada je originálem. Úpravy nářadí se řídily druhem výrobků, které převládaly v produkci jednotlivého hamru. V kovárnách zdejších hamrů se hamerníci zabývali zejména výrobou drobných železných nástrojů a náčiní. Jednalo se především o pluhy pro místní zemědělce a dále kladiva, sekery a lopaty. V obytné části je instalován lidový nábytek z Doudlebska s ukázkami keramiky a podmaleb a dobového zařízení.
Průvodce buchar i další zařízení při příznivém vodním stavu na Klenském potoce během prohlídky spustí. Nejdřív se návštěvnívi mohou polekat rámusu a podivit se, jak v tomto pracovním prostředí hamerníci mohli denně pracovat, ale šlo dle mého názoru asi pouze o zvyk. Druhou, neméně zajímavou částí hamru je prohlídka čtyř místností obytné části stavení. Návštěvník projde místnost věnovanou hamernictví s nářadím, fotografiemi a obrázky starých hamrů a venkovských domů, světnici s kolíbkou, pecí na spaní a postelí, kuchyň se selskou keramikou a pekárnu, kde se dnes udí klobásy. Zařízení vnitřku domu pochází z Doudlebska a je z přelomu 18. a 19. století. Jedním ze zajímavých kousků je forma na koláč zvaná rodeník, která měla tvar dítěte a dávala se čerstvým manželkám. Dle Zory Soukupové z Jihočeského muzea existovala i tradice rodeníku, který se dával otci nemanželského dítěte. Když koláč (nebo i chléb) přijal, přiznal se tím k otcovství.
Při prohlídce bylo pro mě příjemné zjištění, že průvodce turisty nikam nežene a spoléhá se na jejich slušné chování – mohou si na cokoli sáhnout, třeba i vyzkoušet selské dřeváky a neomezeně fotit. To není v našich muzeích samozřejmost, povětšinou je vše skryté za vitrínami, nebo v lepším případě ohradnými šňůrami. Na druhou stranu je třeba mobiliář před nenechavou rukou návštěvníka chránit.
V rámci prohlídky je možné shlédnout i zajímavé 30-ti minutové videopásmo o historii hamernictví na Doudlebsku. Je zajímavé, že právě tento dobový dokument vznikal v 60. letech na dnes již zničeném Sýkorově hamru. Mimochodem, šlo o nejstarší dochovaný hamr ve zdejší oblasti. Zbytkům původní budovy však byl dne 21. 3. 2001 odňat památkový status díky nezodpovědným zásahům dnešních majitelů.12 Původní budova je dnes již zničena a na jeho místě stojí budova nová. Z tohoto hamru se nám mnoho dodnes nedochovalo, proto je návštěva perfektně dochovaného hamru Buškova balzámem na duši.13 Mimochodem, před objektem Buškova hamru stojící "kobyla", je zachráněná právě z tohoto nedalekého hamru. Sýkorův hamr je dnes rekreační chalupa čp. 17, z bývalého hamru jsou dochovány pouze obvodové zdi. Za potokem v tzv. Douchově háji se nachází skupina bochníkovitých žulových balvanů se skalní erozní mísou. Mezi balvany ční dřevěná kaplička. Tajemné místo bývá spojováno s pohanskými obřady keltských druidů či pokládáno za extrémní silový bod.14

G/ Doprovodná činnost

Od poloviny května bývá na hamru zahájen plný provoz, sezónu otvírá tradiční pálení čarodějnic. Plný provoz bude v roce 2010 oficiálně zahájen 15. května. První akcí roku 2010 bude stejně jako vloni a předloni pálení čarodějnic.15 Program má letos začít 30. dubna v 15 hodin. Dle provozovatelek se pro letošní sezónu připravuje celá řada kulturních a společenských akcí. V tuto chvíli lze jmenovat například červnový Dětský den s kostýmovanou prohlídkou zdarma či druhý ročník úspěšných Kovářských dnů s přehlídkou tradičních řemesel. Ty se kryjí o posledním srpnovém víkendu s již tradiční Pohádkovou lesní stezkou, kterou připravují místní ochotníci. Provozovatelky komentovaly snahu o oživení expozice takto: "Prvotním nápadem byla snaha hamru opět vdechnout pracovní (nejen muzejní) život. A co je pro vodokovárnu tím nejlepším počinem – právě to, když se z její výhně opět kouří a lidé mohou vidět, jak namáhavá, těžká a přitom tak krásná je kovařina." Jde o zajímavý projekt z ranku "living history" (vzpomeňme například na provoz barokního divadla na Českém Krumlově).16

Objekt hamru je využíván i k různým dalším kulturním akcím, jako například ke koncertům. Krátce shrňme, jaké se zde konaly v roce 2009:

  • koncert skupiny Čankišou – 24.7.2009

  • trhovosvinenská kapela SAM (www.sam-music.wz.cz) oslavila 10 let - 18.7.2009

  • koncert Kamila Střihavky - 12.6.2009

Ještě je třeba říci, že okolí objektu hamru díky blízkosti potoka bývá často obětí lokálních povodní, minulý rok např. 23. 6. 2009.17

------------------------------------------------------------------------------------
ZDROJE:

Daniel KovářSvinenské cesty časem, Trhové Sviny 2019, s. 111-114.

Jan Štifter (ed.), Ruce Doudlebska. Historické studie Karla Hlubučka, České Budějovice 2019, s. 44 - 51 (Hlubučkův spis "Poslední hamry a hamerníci", Trhové Sviny 1953, 31 s.)

Marie Poláková, Mé, tvé, naše Trhové Sviny, Trhové Sviny 2006, s. 86–90

Jiří Cukr, Novohradské hory, České Budějovice 2009, s. 19.

http://www.industrialnitopografie.cz

2 Dřívějším provozovatelem byl Ing. T. Tschauder. Srv. http://czech.republic.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113552&lng=2.

3 GPS: 48°50'4.237"N, 14°37'21.522"E.

7 Ke dni 31. 3. 2010 v majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Provozovatel: Globus v.s.p., Bezdrevská 12, 370 11 Č. Budějovice, tel. 602 478 293.
Srv.http://www.pis.cz/cz/ceska_republika/pamatky/trhove_sviny_muzeum_hamernictvi_buskuv_hamr.