|
Před mnoha a mnoha lety v dávných dobách, nedlouho po té co bůh Kele stvořil náš svět, sestoupil na zem další z Bohů. Veliký obr svírající v rukou obrovitou dřevěnou palici. Lidé jej z hrůzou sledovali a báli se jej. Bůh však všiml si jejich zděšení a svou palici zahodil. Letěla dlouho a daleko, až jim zmizela z očí. Zase se však bohovi vrátila. Bůh prozradil lidem své jméno, Vulkán, a pravil: „Budete-li mne uctívat a modlit se ke mně při své práci, rád Vám pomohu!“ Tak pravil Vulkán a zmizel.
Lidé jej poslechli, protože sami viděli jak skvělou palici dokázal stvořit. Vystavěli mu chrámy, uctívali jej a modlili se k němu před každou prací. Vulkán jejich počínání spokojeně sledoval a občas popřál řemeslníkům své přízně. Tak dal vzniknout mnoha neobyčejným nástrojům. Vulkán byl s jejich prací nadmíru potěšen. I po druhé sestoupil na zem a vybral devět nejšikovnějších mužů a žen. Rozhodl se je naučit schopnosti zvané Talent. Tak vzniklo devatero mistrů nad mistry. Zastupovali: kováře, truhláře, krejčího, dráteníka, kušaře, alchymistu, rybáře, dřevorubce a horníka. Bůh Vulkán jim předal své znalosti, byl spokojen a zmizel.
Mistři Talentu se dále zdokonalovali a práce jim šla od ruky. Pravidelně se scházeli, rokovali a pomáhali si. Doba plynula a Vulkán byl spokojen. Avšak po několika letech se mistři zase sešli a tentokráte po dlouhé době opět všichni. Pivo i víno teklo proudem a stoly se prohýbaly pod vahou jídel. Snad tomu tehdy tak chtěl osud, či to byla nešťastná náhoda, ale mistři se začali vychloubat, kdo z nich je nejlepší. Tato nevinná hádka došla až tak daleko, že se některý z nich prohlásil za lepšího než je samotný Vulkán. Snad to byl kovář, možná kušař, kdo ví… Vulkán to však zaslechl a potřetí sestoupil na zem. Zahřmělo, blesky šlehaly oblohou jak se Vulkán rozzuřil. Sebral střechu hospody ve které se sešli a se zlostí v hlase pravil:
„Kdo jste, že si troufáte měřit své lidské schopnosti s mými? Nevážili jste si umění, které jsem každého z Vás naučil a přestali jste mne ctít a vyznávat. Již roky mé chrámy chátrají a na oltářích se usazuje jen špína. Ale já byl shovívavý. Nyní jste zašli příliš daleko! Zde slyšte můj ortel…"
Hlas Vulkána nabral na síle, jako sopka chystající se vychrlit celý svůj vroucí obsah na povrch duněl nocí:
„Od této chvíle budete potrestáni věčným životem na této zemi. Stanete se nesmrtelnými, ale nikdy už nedokážete nikoho naučit nic z Vašeho božského Talentu. Budete pozorovat své smrtelné potomky jak jeden po druhém odcházejí a umírají. Ač dosáhnou vynikajících výsledků ve výrobě, nikdy je nebudete schopni naučit byť jen jeden jediný Talent. Tak jsem pravil já Vulkán!"
Mistři na sebe pohlédli, avšak jen rybář poklekl a kál se. Ostatní se tehdy zařekli, že již nikdy nevkročí do domu dalšího Mistra Talentu a odešli. Rybář se ještě notnou chvíli modlil před Vulkánem za odpuštění a pak náhle vznesl otázku: „Jsou navždy zapomenuty Talenty pro ostatní lidi, ó mocný Vulkáne?“ Vulkán obměkčen tímto dotazem pravil: „Nevěřím tomu, ale pokud překonáte svou pýchu a donesete k bráně mého chrámu sedm předmětů z vašich oborů,
pak odpustím lidskému rodu a znovu ho naučím umění Talentu. Jelikož jsou Vaše Talenty propojeny bude se muset Vás devět spojit, aby jste byli schopni předměty vyrobit.“
Ještě předtím, než Vulkán zmizel, řekl rybáři o které artefakty jde. Bohužel se to nikdo další zatím nedozvěděl. Všech devět mistrů stále žije někde na Kelevaru, ale jejich pýcha jim brání opět se, byť jen na jeden úder srdce, setkat. Nám ostatním se dochovalo jen to jedno. Slovo Talent. Už víte, co znamená, když se řekne o někom že je talentovaný ?
Hrdinové Manwe, Barca, Zajic, Jack Daniels, Oti, Dionysios z Halikarnasu, The Darkness, Vajco, Hypermangan, Arvandor, Jakub IV., KULKI, Dobromil, Baldur, Rajhrad, Adamek, Bedny, Sparhawk, Olarf, Alpinious, Hakrikus, Dextr, Abny, Arietis, Setiah a Kaile doručili bohu Vulkanosovi všech 7 předmětů. Bůh byl rád, že se těmto hrdinům podařilo překonat pýchu mistrů a do světa se vrátilo po dlouhých letech umění Talentů.
Bůh Vulkanos se bude spokojeně dívat na zemi, jak se řemesla rozvíjí a jak řemeslníkům jde práce dobře od ruky. Nezapomínjte však, že důležité je spolupracovat. Jedině tak mohou vznikat opravdu vynikající řemeslnická díla.
|
