Massenger u Merkuru - přistání a první snímky
Americká sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging) [1], která odstartovala 3. srpna 2004, bude tak po dlouhých 33 letech dalším, lidmi vytvořeným, kosmickým návštěvníkem Slunci nejbližší planety.
První sondou zkoumající Merkur byl v polovině 70. let americký Mariner 10. Ten ke své misi odstartoval 3. listopadu 1973 z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas Centaur, prolétl kolem Venuše a zamířil k Merkuru. Jeho úkolem nebylo zkoumat Merkur ze stabilní oběžné dráhy, ale provést „pouze“ sérii průletů nad jeho povrchem. První proběhl 29. března 1974 s největším přiblížením na vzdálenost 704 km, druhý pak 21. září téhož roku na vzdálenost 48 069 km a konečně poslední 16. března 1975 s dosud největším přiblížením na 327 km. V podstatě ihned po tomto posledním průletu došlo k vypotřebování pohonných látek a provoz sondy byl ukončen. Mariner 10 odhalil tvář Merkur, která je nápadně podobná vzhledu našeho Měsíce. Společným jmenovatelem jsou zejména nespočetné impaktní krátery, jimiž je povrch Merkuru poset (největším je Caloris Basin o průměru 1 350 km). U Merkuru byla zjištěna také velmi tenká atmosféra obsahující vodík, kyslík, sodík, helium, krypton a stopy dalších prvků a sloučenin. Objeveno bylo také magnetické pole, které je asi 100krát slabší než má Země, což nasvědčuje tomu, že část Merkurova železného jádra je roztavená. Při všech třech průletech sondy Mariner 10 byla snímkována pořád stejná polokoule Merkuru a je tak zmapováno asi 45% jeho povrchu. Nejmenší pozorované útvary měly v průměru rozměry kolem jednoho kilometru. Všechny publikované fotografie pořízené sondou Mariner 10 můžete najít na internetových stránkách Mariner 10 Image Archive [4]. O zbývajících 55% povrchu máme buď žádné a nebo pouze nepřesné údaje z radarových pozorování (např. na observatoři Arecibo v Portoriku). Vše má změnit právě mise sondy MESSNEGER.
Po startu v srpnu 2004 se MESSENGER vydal na jednu z „nejšílenějších“ výprav sluneční soustavou. Celkem 15krát obkrouží kolem Slunce a využije šesti gravitačních manévrů (jeden u Země, dva u Venuše a tři u Merkuru). Poté, po uletěných 7,9 miliardách kilometrů, bude definitivně naveden na oběžnou dráhu kolem Merkuru a mise vstoupí do své operační fáze. První gravitační manévr proběhl 2. srpna 2005 u Země, která byla v jeho průběhu snímkována pomocí aparatury umístěné na sondě. Dne 24. října 2006 provedla sonda gravitační manévr u Venuše a ke stejné planetě se přiblížila ještě 5. června 2007. Při obou návštěvách Venuše byly zkoušeny kamerové systémy a pořídily několik stovek fotografií s vysokým rozlišením. Pomalu se začal přibližovat čas pro první setkání s planetou Merkur. První přiblížení proběhlo 14. ledna 2008, jednalo se průlet kolem Merkuru ve vzdálenosti asi 200 km. Před konečným navedením na oběžnou dráhu Merkuru 18. března 2011 budou následovat ještě další dva průlety kolem této planety 26. října 2008 a 29. září 2009.
Již při prvním průletu sonda MESSENGER pořizovala detailní záběry jejího povrchu. V úvodu článku je celková fotografie části Sluncem osvětleného povrchu. Zřetelně jsou vidět krátery. Některé jsou poměrně světlé (zřejmě jsou relativně mladé), kolem jiných lze pozorovat relativně dlouhé světlé paprsky vyvrženého materiálu při vzniku kráteru. Obdobné krátery známe rovněž na povrchu našeho Měsíce (Copernicus, Tycho).
Fotografie naleznete ve Fotogalerii.
Zdroj: www.astro.cz
Náhledy fotografií ze složky Fotografie ze sondy Massenger