Ukázka z referátu FENOMENOLOGICKÉ POJETÍ TĚLESNOSTI U EDITY STEINOVÉ
... Tělo představuje sice objekt v prostoru, je však veliký rozdíl mezi tělesným prostorem (\"Leibraum\") a vnějším okolním prostorem (\"Außenraum\") (Stein, 1980). Povrch těla představuje určitou hranici mezi tělem a ne-tělem, mezi subjektem a okolním světem. Dva objekty v prostoru se k sobě mohou přiblížit natolik, že jejich vzdálenost bude nulová. U člověka taková situace nastat nemůže, protože člověk není pouhým hmotným objektem, ale subjektem. I když se nějaký předmět dotkne těla člověka, dotkne se pouze jeho povrchu, ale ne jeho \"Já\".
Subjektivní, pociťovací tělo je nazýváno také \"péxis\", na rozdíl od těla ve smyslu \"soma\" nebo \"sarx\" (Hogenová, 2000). Je nazýváno rozličně v různých kontextech a kulturách (éterické tělo, jemné tělo apod.), je mu přikládána také odlišná, někdy až okultní důležitost (intenzivně se jím zabývá např. esoterika nebo jóga). Západní racionalismus ponechává většinou subjektivní tělo stranou a soustřeďuje se pouze na exaktně měřitelné tělo (viz školská medicína). Určitou rehabilitaci a vědecké osvětlení subjektivního těla provedl švýcarský psycholog a psychoterapeut Carl Gustav Jung (1875-1961), který si všímá jeho podnětů a řeči především ve snech. Když uvážíme, že člověk stráví vlastně třetiCelý referát FENOMENOLOGICKÉ POJETÍ TĚLESNOSTI U EDITY STEINOVÉ