Plchové z Lipnice
Všichni příslušníci rodu Plchů z Jižních Čech pocházejí, podle mých zjištění, ze statku čp. 22 v Lipnici u Třeboně. Zde žijí Plchové dodnes. Na tomto statku žil pravděpodobně již při vzniku obce ve 13.století sedlák Plch, jeho potomci jsou doloženi k roku 1519. Dostal jméno patrně po hlodavci plchovi, který je velmi plachý a téměř stále spí. Snad takové vlastnosti měl i první sedlák Plch v Lipnici. Ovšem s tímto Plchem nejsou dnešní nositelé tohoto příjmení vůbec příbuzní. Ještě v Berní rule z roku 1654 je uveden na panství Bechyňském pouze jediný Plch a to Mikuláš. Ten ovšem na zcela zničené živnosti nic nemohl svésti a z poručení vrchnosti roku 1663 musel tento grunt pustit Mikulášovi Vojtovému ze stejné vsi. Původní Plchové zmizeli neznámo kam.
Z důvodu neúplnosti Berní ruly bylo možné, že byl nalezen další Plch. Ve vesnici Dunajovice blízko Třeboně byl objeven v gruntovní knize z roku 1574 další nositel příjmí Plch. Byl to Martin Plch, který byl synem Jana Plcha. Toto příjmí se postupně po roce 1700 z této vsi vytratilo, následně se ještě Plchové objevili ve vsi Břilice a v Třeboni, ale v polovině 18.stol. se toto příjmí ztrácí zcela.
Předky dnešních Plchů musíme hledat ve vsi Smržov u Lomnice nad Lužnicí na gruntu Nováků čp.2. Tam se narodil Říhovi Novákovi v roce 1598 nejmladší syn Jíra, který se vyučil kovářství. Pak však přišla třicetiletá válka, přímo u vsi proběhla v listopadu 1618 velká bitva. Celá vesnice Smržov byla vypálena a všichni vesničané se rozutekli do lesů. Jíra se již domů nevrátil, náhodou se dostal až do Hrachovišť. Tam v roce 1625 zemřel kovář Petr a vdova Anna souhlasila s prodejem kovárny. A tak se roku 1627 stal Jíra kovářem v Hrachovištích.
Také někteří synové Jíry byli kováři. Lukáš Kropáček v třeboňském klášteře a Samek v Hrachovištích. Další synové se stali sedláky. Nejvíce nás zajímá Jan, který se v roce 1659 oženil na statek Tetourů do Šalmanovic. Rod Tetourů byl rodem sládků a hostinských. Také jeden ze synů Jana Leopold byl sládkem v třeboňském klášteře. Další syn Pavel se oženil do Lipnice na grunt Vránů a roku 1698 ujal zpustlý grunt Šímů čp.2.
Jeho syn, další Pavel, byl třikrát ženatý, ze druhého manželství se narodil Jakub, který si v roce 1765 vzal Alžbětu Plchovou, tím získal grunt Plchů i jméno po gruntu. Od té doby se členové tohoto rodu nazývají Plchové.Dalším předkem byl Jakuba nejmladší syn Martin, který byl dvakrát ženatý. Po prvním bezdětném manželství a úmrtí manželky se znovu oženil a měl samé dcery. Až v 45 letech se mu narodil jediný syn Vavřinec a ten se stal v 11 letech po smrti Martina držitelem statku.
Vavřinec naproti tomu měl pět synů, byl prvním gramotným předkem rodu. Po něm na statku čp. 22 zůstal hospodářem jeho syn a pozdější starosta Lukáš a slepý Josef. Další syn Jan se odstěhoval do Kojákovic a František do Trhových Svinů. Nejstarší syn Martin si zakoupil v Lipnici hospodu čp.41 a stal se od roku 1886 hostinským. Založil tak novou tradici, Plchové zde byli hostinskými 97 let.
Po Martinovi pokračoval jako hostinský jeho nejstarší syn František, který v 1. světové válce bojoval jako infanterista na východní frontě. Pak následovala od roku 1933 poslední živnostnice a restauratérka vdova Rozálie a pak její snacha Růžena. Ta už ovšem byla zaměstnaná v lidovém družstvu Jednota. Předčasnou smrtí Růženy v roce 1983 skončila hostinská rodová tradice. V roce 1987 byl hostinec prodán a potomci se odstěhovali do Nových Hradů. Od té doby budova hostince, postavené v roce 1874 formanem Stupkou, chátala. Konečně na začátku roku 2007 byl hostinec prodán. Je naděje, že nový majitel provede rekonstrukci a zachrání budovu před zbořením.