Popis: Dnešní zástupci plemene appaloosa mají mnohé z toho, čeho si na nich nejvíce cenili již Indiáni kmene Nez Perce: vytrvalost, dobrou povahu a všestrannost. Kůň má kulatou silnou záď s vysoko nasazeným ocasem a tvrdými kopyty. Hlava je elegantní.
Využití: U tohoto plemene existují nejrůznější pokrevní linie. Pro některé je typická rychlost, jiné se lépe hodí k některým disciplínám westernového ježdění a jiné jsou vhodné pro výcvik a skákání.
Zbarvení: Plemeno se od ostatních odlišuje zvláštním zbarvením. Nejrozšířenějším vzorem je tmavé tělo se skvrnitou či bílou srstí na bedrech a zádi. Existuje však několik vzorů: od sněhové vločky (tmavá kůže se světlými skvrnami po celém těle) až po levharta (bílá kůže s tmavými skvrnami po celém těle). Žádní dva jedinci nemají stejné zbarvení, ale společnými znaky jsou: skvrny, zejména kolem nozder a očí, dále pruhovaná kopyta a také dobře viditelné bělmo kolem oční duhovky, podobně jako je tomu u lidí.
Výška: Většina koní plemena appaloosa měří mezi 142 a 152 cm, takže se jedná o koně malé.
Skvrnitě zbarvení koně, k nimž appaloosa patří, jsou známi už dlouho. Jeskynní malby z doby před více než 20 tisíci lety znázorňují podobné skvrnité koně a čínští císaři pro ně dokonce našli označení "nebeští koně". V 18. a 19. století patřili koně appaloosa k oblíbencům evropských aristokratů. V Americe se o chov plemene nejvíce zasloužili Indiáni, zejména kmen Nez Perce, žijící na území státu Oregon. Byl to jediný indiánský kmen, který dovedl koně šlechtit tak vytříbeným způsobem, a do historie se zapsal jako kmen opravdových odborníků na chov koní. K chovu totiž indiáni Nez Perce používali jen ty nejlepší hřebce, zatímco ostatní nechali vykleštit, aby z nich nevzešli žádní potomci.
Indiáni kmene Nez Perce byli také šikovnými obchodníky. Koně nevyužité k chovu uměli vyměnit s jinými kmeny. Postupně tak tento kmen získal odolné a rychlé koně se silnýma nohama, schopné pohybu v těžkém terénu. Jedinci se skvrnitým zbarvením se těšili největší oblibě. Indiáni je nazývali "palouse", podle řeky, která protékala krajinou, kde se tito koně popásali. Později se slovo v každodenním indiánském jazyce vyvinulo v "appaloosa".
Bohužel osud nebyl kmenu Nez Perce příznivě nakloněn, což mělo své důsledky i pro plemeno appaloosa. Indiáni se stali nepřáteli Američanů a aby se zachránili, pokusili se uprchnout do Kanady. Nedošli však dále než do Montany, kde se vzdali vojákům. Koně appaloosa, smysl života a chlouba Indiánů, vojáci zabavili a prodali. Byla dokonce vypsána prémie za zabíjení zaběhlých koní. Nádherní hřebci appaloosa tedy zmmizeli a jediné, co zbylo, byli silní tažní koně. Během následující generace se pak plemeno muselo spokojit s prací v zápřahu, ale dnešní appaloosy už jsou o něco lehčí. Je to výsledek křížení s anglickým plnokrevníkem a quaterem. Zhruba pět desítek let byl appaloosa plemenem vzácným, ale v roce 1938 byl založen klub na záchranu tohoto úžasného koně.