Velký münsterlandský ohař
Velký münsterlandský ohař
Historický přehled: Historický vývoj velkého münsterlandského ohaře pochází z bílostrakatého křepeláka, honicího psa, užívaných k lovu již v době předstředověké, dále slídiče typu stavěcího křepeláka z 19. století. Velký münsterlandský ohař patří spolu s malým münsterlandským ohařem a německým dlouhosrstým ohařem do rodiny německých dlouhosrstých ohařů, jejichž systematický chov začal koncem 19. století. Po vyloučení černobíle zbarvených jedinců ze "Svazu chovatelů německých dlouhosrstých ohařů" v roce 1909 byl v roce 1919 založen "Svaz pro čistokrevný chov dlouhosrstých černobílých münsterlandských ohařů". Po podchycení tohoto chovu především v oblastech západního Münsterlandska a Dolního Saska, který se stal základem samostatné plemenitby, byl v roce 1922 založen řízený chov a plemenná kniha, v jejímž počátku bylo zapsáno 83 jedinců plemene velkého münsterlandského ohaře. Současně byl založen "Svaz chovatelů velkého münsterlandského ohaře", který má osm samostatných zemských skupin, je členem "Německého kynologického svazu" (VDH) a "Svazu chovatelů loveckých psů" (JGHV). Druh srsti: dlouhá a hustá, hladká, nikoliv kadeřavá a odstávající, která je nevhodná při lovu. Typická srst dlouhosrstého ohaře. U psa musí být osrstění bohatší než u feny. Zejména na bězích (praporce) a na stranách hřbetu. Oháňka musí být zvlášť bohatě osrstěná. Nejbohatší osrstění má být uprostřed oháňky. Závěsy mají být osrstěny dlouhou roztřepenou srstí, přesahující stejnoměrně spodní okraj závěsu a jeho stany. Závěsy bez osrstění jsou nepřípustné. Srst na hlavě musí být krátká a přiléhající.Dnes je toto plemeno u nás oblíbeno převážně myslivci, ale pomalu se o něm dozvídá široká veřejnost.
Barva srsti: Bílá s černými plotnami a drobnými skvrnami nebo černý bělouš. Hlava černá nebo černá s bílou lysinou, popřípadě černá s bílou mordou.
Výška a hmotnost: Výška psa v kohoutku: 60-65cm Výška feny v kohoutku: 58-63cm Průměrná hnotnost: 30kg
Podmínky chovnosti: Podmínky chovnosti jsou upraveny chovatelským řádem Klubu dlouhosrstých ohařů a jsou stejná pro velké i malé münsterlandské ohaře a pro dlouhosrsté německé ohaře. Všichni jedinci musí složit pracovní zkoušky a a absolvovat klubovou výstavu.Každé pohlaví ná jiná kritéria. Pes - výstavní ocenění nejvýše VD (velmi dobrý)
- zkoušky VZ nejvýše II. cena nebo PZ I. cena a LZ a VP nejvýše II. cena
Fena
- výstavní ocenění nejvýše VD
- zkoušky PZ nejvýše II. cena
Všichni jedinci musí
- být plnochrupí
- být vybráni za kandidáty chovu
- mít vyšetření DKK s nálezem nejvýše II. stupně. vyšetření musí být až po 12. měsíci věku jedince s II. stupněm je možno krýt pouze s partnery s DKK stupně 0
Žádané vlastnosti chovných psů i fen
- ostrost na škodnou
- hlasitost na stopě
- slídění za živou kachnou
Tyto vlastnosti, kromě hlasitosti na stopě, nelze v současné době na zkouškách hodnotit, nejsou proto podmínkou chovnosti. Pokud jedinec prokáže tyto vlastnosti na zkouškách, budou mu zapsány do PP a také do plemenné knihy.