Anna Kareninová, žena jenž uvízla v mnoha srdcích...uvízne i ve vašem?
Tento ruský spisovatel, filozof a představitel realismu se narodil 9.9. 1828 v Jasné Poljaně a zemřel 19.11. 1910.
Jeho rodiče, jenž byli oba ze šlechtických rodů, zemřeli když byl Lev ještě malý. Chtěl vystudovat práva, to se mu však nepodařilo a tak se vrátil zpět domů, kde se chtěl věnovat hospodářství. Uplynulo pár týdnů a Lev odešel bojovat spolu se svým bratrem na Kavkaz, kde bojoval za Sevastopol, což mu posloužilo jako námět k mnoha jeho povídkám.
po roce 1890, při cestách po Evropě navštívil i Rusko, ve kterém viděl neobyčejnou chudobu a zoufalost. Proto se rozhodl se svou rodinou založit školu, kde vyučoval hlavně vesničany a další, kdo neměl dost peněz na pořádné vzdělání. Lidé z města ho ale začali považovat za podivína, tak se s ním přestali stýkat a nutili k tomu i své děti.
Car ho nařkl z revolucionářství, které bylo v jeho případě vyloučené, ale i tak ho vyloučil z církve a prohlásil kacířem.
Brzy přišly osudné spory s rodinou, kvůli kterým ji opouští a vydává se na svém koni na cesty , na kterých onemocní a tak dojíždí do Astapova, kde umírá.
Zůstala po něm velká spousta literárních památek a tím, a nejen tím se nesmazatelně vepsal do dějin světových autorů.
Další díla: Vojna a mír, Vzkříšení, Ďábel, Smrt Ivana Iljiče, Kreutzerova sonáta, Vláda tmy, živá voda, Otec Sergej, Nemohu mlčet , Kácení, Hadži - murat, Vpád, Kácení lesa, Plody osvěty, Živá mrtvola, a další...
Anna Kareninová
Anna Kareninová, všemi známá a oblíbená žena Alexeje Alexandroviče Karenina, s nímž má synka Serjožu, kterého milovala víc, než svůj vlastní život. Vyprávění ale nezačíná jejím osudem, ale osudem jejího bratra Štěpána Arkadjiče.
On i jeho žena měli pět dětí, žili nádherný, nebo spíše všední rodinný život. Arkadjič, zvaný Oblonský byl veselý temperamentní, všemi uznávaný a oblíbený muž, který měl jednu chybu.Miloval ženy. Když jeho žena přišla na to, že jí byl nevěrný s jejich chůvou, okamžitě v jejich domě začal chaos, služebnictvo odcházelo a domáctnost utichla. Jeho žena Dolly se schovávala ve svém pokoji a vylezla jen , když měly děti hlad, nebo něco potřebovaly. Na druhou stranu její muž, byl celé dny v práci, a nechtěl přijít o své děti , vlastně ani o jejich matku, ale nevěděl, jakým způsobem se má omluvit, tak aby mu odpustila.
Vše se vyřešilo, když přijela na návštěvu jeho sestra Anna Kareninová, která jim to pomohla vyřešit, alespoň tak, aby mohli zase dál žít bez toho, aniž by se museli zamykat v pokoji.
V té době přijel do města - do Moskvy i Oblomského přítel Konstantin Levin, který žil se svou služebnou ve velkém domě na vesnici a věnoval se hospodářství. Byl to hodný energický muž, jenž miloval sestru Arkadjičovy manželky, Kitty. Byl si jist, že i ona k němu naposled cítila náklonost, a protože už dlouho snil o rodinném životě na svém statku, přijel ji požádat o ruku.
Jenže její srdce už v té době patřilo jinému. Hrabě Vronskij, pohledný důstojník, který se v poslední době často objevoval po boku mladičké Kitty, a který byl podle její matky jako stvořený, pro roli jejího muže. S tím, ale nesouhlasil její otec, který měl na druhé straně vždy sympatie pro Levina.
A tak když Levin požádal Kitty o ruku, ona celá poblázněná do hraběte Vronského, žádost odmítla. Levin tak zase odjel sám na svůj statek, celý zdrcený. Kitty ale vzápětí poznala, že udělala velkou chubu. Možná osudovou?
Vronskij se totiž na první pohled zamiloval do Arkaďjičovy sestry Anny. Doslova ho okouzlila svým vystupováním a šarmem, a zdálo se mu , že i on jí není tak zcela ukradený. A nepletl se. Anna se jen začala bát, že by mohli začít potíže, kdyby se do něj, nedej bože, zamilovala Ale už bylo pozdě. I mladičká Kitty to poznala, a v té chvíli si uvědomila, jak byla naivní a jak moc rychle odmítka Levinovu žádost o její ruku.
Anna musela z Moskvy co nejdříve odjet. Nechtěla způsobovat problémy sobě ani Vronskému.A tak nasedla hned druhého dne na vlak. Jenže když už byla skoro na místě - v Petrohradě, zjistila že hrabě Vronský jel celou dobu ve vlaku s ní. Řekl jí že ji miluje a on a ho poslala zpět domů. On však zůstal, Anna nakonec svým citům podlehla a tak začal jejich utajovaný vztah, o kterém později začala diskutovat celá společnost. Možná, že kdyby se tak nestalo, její manžel Alexej, by o ničem nevěděl.
Situace byla ještě vážnější, když Anna zjistila, že s Vronským čeká dítě. Vronský ji přemlouval, aby s ním někam odjela, ale Anna dobře věděla jaký její muž je a nechtěla přijít o svého syna. Ovšem brzy svému muži nakonec vše přiznala a byla nucena s Vronským a jejich nenarozeným dítětem odjet.
Její muž jí však řekl, že pokud chce rozvod, on si ponechá jejich syna Serjožu. A to by Anna nedopustila, proto byla pořád ve vyhnanství, utlačovaná společností, ač dříve tak oblíbená.
Když se jí a Vronskému narodila dcera Aňuška, Anna začala pochybovat o Vronského lásce k ní. Vronský opravdu miloval tu silnou ženu, která se nebojí ničeho a je všemi tak oblíbená, a proto, když se v poslední době jen a jen trápila, jeho láska uvadala.
Anin syn Serjoža tak žil se svým otcem, a Anna se trápila čím dál víc. Její dceru Aňušku nemilovala tak, jako jejího syna. Byla společností odsouzena tak, že se rozhodla pro sebevraždu. Na vlakovém nádraží skočila pod jedoucí vlak. Její malou dcerku svěřil Vronský Karenovi, který se o ni po smrti její matky postaral. Sám Vronský byl z celé události natolik zdrcený, že odjel na frontu bojovat.
Nadruhé straně mladá Kitty nalezla lásku, štěstí a rodinný život v náručí Konstantina Levina.
Tak skončily dva různé osudy, dva odlišné světy.
nic moc
(mina, 15. 3. 2011 13:47)