Rok se s rokem sešel a parta ze severní Moravy byla opět pozvána do polské Oświęcimi na jam, který pořádal Wason alias Tomek. Style Session Vol. 2 nebyl rozhodně jen o stylech, technikách a malovačce, šlo hlavně o masakroidní víkend, plný barev, pohody, kalení a masakrů. Report musí být…
Je sobota 3. května a dvě auta plná barev a omamných legálních prostředků jedou směr Poulnd. Po jízdě přes úžasné polské cesty a dědiny typu Kozy přijíždíme na místo činu. Základní škola, kousek od vlakáče nás vítá vysokým patníkem, na kterém si spojler málem vybil zuby. Krom patníku tu je parta writers a kamarádů z loňska, jejich „smačne kobjetky“ a spousty přihližejících, kteří postupně chodí sledovat rodící se práce. Dostáváme colory zdarma. Hladovci byli hladoví a Khomatorek zlobil, takže na něj nezbylo, hehe. Nevadí i tak jich máme dost. Trošku nám zalkne, když se dozvíme plochu, na které máme malovat, ale co, nějak se namáčknem nad sebe, no problem. Po chvíli malovačky přichází reportér, dělám s ním interview pro nějaké stránky a rádio, které jsem si zapomněl napsat, heh.
Slunce se postupně schovává za mraky a zase vykukuje, lidé se přiměřěně tomu svlékají a zase oblékají. Do rytmu jim k tomu hraje DJ Chajt, který pouštěl luxusní bomby a mixy od jiných DJ's. Atmosféra je unikátní. To se však nedá říct o polských předpisech, a tak musíme každé napití piva pořádně utajit. Utajili jsme celou basu. K tomu obídek na vlastním grilu a umoudřené slunce, ráj. Nakonec se sešlo okolo třiceti writers. K vidění bylo opravdu hodně. Kolem šesti hodin přijela již předtím objíždějící policie, aby dohlídla na úklid a spokojné ukončení malovačky. Masakr, který jsem si absolutně nedal byl, když za mnou přišel jeden z hlavních představitelů místní policije a chtěl si koupit CD Silezja unja, které jsem tam měl na prodej. Chtěl ho i s podpisem a já za něj chtěl fotku, kterou nemám nikde ukazovat, takže ji ukážu jen těm, kdo si čtou tento článek. :)
Následuje kalbička na lavičkách, Mirovy vtipy a hnusné polské ovocné pálenky. Když se začlo stmívat, odebrali jsme se do mini tělocvičny v oné škole, kde dnes budeme spát. Sprcha, dežodorant, čisté ponožky, půl litra slivovice do kapsy a jde se třást prdelama do klubu. DJ Chajt hraje pecky, tančíme, děláme nářezy, odoláváme koketujícím polským děvuchám a ukazujeme Polákům, jak se baví buržoázie z Česka. :) Na Davida u tyčky nikdo nemá, na Južwu s Aztikem zase nemá nikdo ve chlastovýdrži. DJ Chajt dohrává kolem jedné v noci a na jeho místo nastupuje nějaký Evžen Tuctucář, jenž mě baví asi jako vyhazovač, co mi už po desáté říká, ať netančím s pivem. Ale co občas se musí kalit i na ty hauzy a podobné myčky, takže říkám vyhazovačovi, že jsem počestný jinoch z Čech a že, co si vyliju, to si utřu.
Ve tři ráno už dáváme poslední čilauty v boxu s nějakýma Polkama, které chcou naučit česky. Pár posledních panáku a jde se na after – after party do školy. Tam se řádí a hází se balonama. Nejmenovaný Kuba nenašel balón, a tak vrhl činkou, Miro dostal do ksichtu a nebyl to pěkný pohled, druhý den jsem z jeho monokla vybíral kolory na výbarv. Pět hodin spánku, nějaká ta snídaně a dva sedmi voltové piva na spravení, malujeme druhou zídku, v pár lidech, chilling. Kolem třetíse loučíme a vyjíždíme nach hause. Po cestě krademe polskou vlajku, akce jak z kriminalky las Poland. Zničený, ale plný zážitků ulehám do svých peřin. Mrkněte na fotky a věřte, že podobné masakr styly aka Doba Ledová uvidíte i na jamu v Havířově 14. června.
Polsko opět nezklamalo. Díky za všecko Wason!
zdroj: http://www.metancity.com/