Strakonice - krásné jihočeské město. Je zajímavé si o něm něco přečíst a hlavně si dojít na Strakonický hrad do skvělého místního muzea. Tam je model, stará tvář města, kterou Strakonice ztratily před 40 lety. "Stav, který představuje tento model, byl ve Strakonicích do roku 1971. V jednasedmdesátém roce se celá tato část Strakonic zbořila a udělala místo nové komunikaci, která vede středem města,“ poznamenal jeden z tvůrců modelu Václav Zahrádka

Je to tragický řez, který odděluje čtyřproudovou silnicí hrad nejen od historického centra Strakonic, ale i od bývalého židovského města, které bylo za komunistické normalizace celé zbořeno:

Židovské ghetto bývalo naproti Strakonickému hradu (se známou věží Rumpál) po obou stranách řeky Volyňky, na předměstí Bezděkov, dříve se lokalitě soustředění židovských domů říkalo Židovna. Před polovinou 19.století zde stávalo asi 12 židovských domů.
Synagoga stávala v části ghetta ležícího na pravém břehu Volyňky, na konci 17.století zde již existovala její dřevěná stavba, byla opět obnovena po požáru v r.1741. V r.1858 se pro velkou zchátralost samovolně zřítila, údajně v průběhu svatebního obřadu, zdali došel někdo k úhoně se zdroj nezmiňuje. Nová zděná neorománská synagoga byla slavnostně zasvěcena vnesením tóry již v r.1860, na svou dobu bývala velmi moderní, s nádhernou výzdobou. Náklady na její výstavbu dosáhly 18 tis.tehdejších zlatých a široko daleko nebylo tehdy výstavnější stavby tohoto druhu. Měla dva vchody, hlavní pro muže a vedlejší pro ženy, ten se však otvíral jen v době velkých svátků jako Roš hašana (Nový rok, např.letos připadá na 30.9.2008 ) a Jom kipur (Den smíření, letos 9.10.2008). V těsném sousedství synagogy stával patrový obecní dům židovské náboženské obce se zasedací místností (sloužila i jako zimní modlitebna) a s bytem správce synagogy (šámese). V r.1927 prošla budova synagogy první a zároveň poslední velkou a nákladnou opravou. V průběhu německé okupace sloužila za skladiště. Poslední židovské bohoslužby se zde konaly v r.1945 na Roš hašana ( židovský Nový rok, 9.9.1945) a Jom kipur (Den smíření, 17.9.1945), kdy zde tyto výzmamné svátky oslavili početní židovští vojáci americké 94.pěší divize se svým polním rabínem. Od r.1951 ji využívala jako modlitebnu Čs.církev husitská. Zbořena byla s většinou okolních domů (zhusta původně židovských) v r.1976. Jedna ze strakonických tór se dnes nachází při židovské obci v anglickém městě Colchester v hrabství Essex*. Přibližné místo někdejší synagogy zabírá dnes obchodní dům, za ním na břehu Otavy se nalézá skromný památník na židovskou komunitu a synagogu (dnes pozem.parcela č.815 o rozloze 312 m2, kat.území Nové Strakonice, majtek ČR). Památník byl odhalen 11.10.2007 a jeho autorem je architekt David Andrlík. Nově byl v místě odhalen 7.5.2009 další památník v podobě menory (sedmiramenného svícnu) podle návrhu architektky Laury Jablonské.

Na místě malebného židovského města postavena tato hrůza. 

Na místo zbořené synagogy upozorňuje tento památník: 

Další chuťovka: Kostel svaté Markéty, postaven na základě staršího gotického kostela z počátku 13. století v letech 1580 - 1583. Přímo proti jeho východnímu průčelí stojí cosi jako obchodní dům - výsměch historickému svatostánku.  Líbí se vám to, lidičky drazí?

 A jsme na Velkém náměstí. Omšelá a popraskaná omítka, okna zatlučená prkny – tak dnes vypadá rozlehlý dům s výrazným nápisem Nový Svět, když jej míjíte při cestě Lidickou ulicí. Povzbudivější není ani pohled do vnitrobloku: dvůr, schodiště i terasy jsou zarostlé travou a na různých místech se vrší odpadky. Přitom tato nemovitost má velmi zajímavou historii. Budova byla postavena koncem dvacátých let minulého století ve stylu amerických domů a právě odtud pochází název Nový Svět. Areál původně tvořily hotelové pokoje a taneční sál, ten však byl později přestavěn na biograf. Přízemí budovy sloužilo jako školní kuchyně a jídelna. Kino Svět zde promítalo až do prosince 1989, pak byl jeho provoz zastaven:

Další smutný příběh - starý hostinský dům, dnes známý jako Koflík.

Dne 15. ledna 1890 se zde narodila dnes již zapomenutá operní zpěvačka Ludmila Fenclová, která zpívala v Národním divadle a byla matkou po celé Evropě známé herečky Lídy Baarové. Kromě toho zde v roce 1910 bydleli příbuzní světoznámého pěstitele růží Jana Böhma. Mnohá města vyhledávají nebo vymýšlejí, čím by se zviditelnila. Ve Strakonicích stojí takový dům přímo na náměstí, jen kousek od radnice a čeká ho demolice. Nebo ho lze ještě zachánit?