Nejstarší hradenínské sídlo pravděpodobně zaniklo v bouřlivých událostech bojů o český trůn roku 1308, kdy zahynul i Zbyslav z Hradenína. V dalších letech se Hradenín vytratil z pramenů, znovu se vynořil až na konci století. Nová tvrz byla postavena snad až v poslední třetině 14. století, roku 1398 se po ní psal kutnohorský měšťan Mikuláš Pešek.

Hlavní stavbou byla mírně lichoběžná věž o stranách 9, 6 a 11,5 m vysoká dnes přes 24 m (původně snad ještě vyšší) obklopená hradební zdí. Suterén věže přístupný přímo z nádvoří je zaklenutý valenou klenbou. Stejnou klenbou bylo zaklenuto i přízemí a první patro, další dvě či tři patra byla plochostropá s trámovými stropy. Tvrz byla ze tří stran obklopena vodním příkopem vysekaným do skály napájeným vodou z rybníka na poslední jižní straně. Mezi věží a příkopem byl na severu a západě úzký parkán, od jihovýchodu se rozkládalo nevelké nádvoří. Vstup do tvrze byl od západu po mostě přes příkop.

Kolem poloviny 15. století byl vodní příkop rozšířen a vyzděn. Na západě byla na starším základu vyzděna nová silnější hradba s polygonální baštou chránící patrovou vstupní bránu. Rozsáhlé úpravy postihly i interiér věže, přízemí a patro dostaly nové klenby, při změně komunikačního schématu byly zazděny některé vstupy a vybourány nové, ve třetím patře byla zřízena kaple. Dosud prázdný severní parkán vyplnila nová budova dosud neznámého určení. 

V průběhu druhé poloviny 16. století přestali majitelé využívat gotickou věž, k bydlení si mezi západní a jižní hradbou nechali postavit rozsáhlou dvoukřídlou patrovou budovu, která pravděpodobně pohltila i starší vstup. Tehdy byl patrně starý dřevěný most nahrazen kamenným o dvou obloucích. Počátkem 17. století tvrz opět zpustla, při obnově v polovině století byla gotická polygonální bašta přestavěna v dvouprostorový obytný dům s přízemím zaklenutým klášterní lunetovou klenbou.

Pří razantní přestavbě ve druhé polovině 19. století bylo zbořeno jižní renesanční křídlo, zasypali jižní a část východního příkopu, do areálu tvrze i do zasypaného příkopu vestavěli nové hospodářské budovy.

Po úderu blesku roku 1955 se střecha věže částečně zřítila, v 70. letech vzala za své úplně stejně jako trámové stropy druhého a třetího patra. (Hrady.cz)

Gotická tvrz v Hradeníně na Kolínsku, která patří mezi ohrožené památky, se už brzy dočká opravy. Středočeský kraj ji chce za necelé tři miliony odkoupit od soukromníků. Už také vyčlenil dalších 6 milionů na její záchranu. Památkáři rozhodnutí vítají, opozice na krajském úřadě to ale označuje za zbytečné plýtvání.

Koupi hradenínské tvrze navrhoval středočeský hejtman David Rath (ČSSD) na zastupitelstvu už před časem. Poprvé ale jeho návrh na záchranu památky neprošel. Po tři čtvrtě roce to zkusil znovu, tentokrát už hlasování dopadlo podle jeho představ. "Pochybující zastupitelé osobně navštívili tvrz, byli tam provedeni znalci," řekl Rath. Komunisté, kteří dřív měli se záměrem problém, změnili názor. "Po několika vyjádřeních různých odborníků, že památka je významná a částka na její zajištění není vysoká, jsme na to přistoupili," potvrdil předseda majetkové komise kraje Pavel Hubený (KSČM).

Opozice ale rozhodnutí zastupitelů kritizuje. V době, kdy kraji chybí peníze v rozpočtu, to považuje za plýtvání. "Rekonstrukce i provoz bude stát peníze a krajský rozpočet je v dezolátním stavu," poznamenala zastupitelka Dagmar Nohýnková (ODS).

Na kompletní rekonstrukci bude sice potřeba až 50 milionů, v první fázi ale bude stačit vyčlenit z krajského rozpočtu milionů devět. Ve věži gotické tvrze bude expozice o středověkém venkově, z přilehlé stodoly by se pak měl stát depozitář Regionálního muzea v Kolíně. "Získání hradenínské tvrze v budoucnu pomůže vyřešit kritickou situaci našeho muzea," myslí si jeho ředitel Vladimír Rišlink. Depozitáře kolínského muzea jsou roztroušené v devíti budovách, obrazy, sochy i knihy trpí v nevyhovujících podmínkách. Desítky milionů na zřízení moderně vybaveného depozitáře chce vedení Regionálního muzea žádat v budoucnu například z norských fondů. (autor: ČT24)