Top15 Útočníků
Nevěřili byste, jak těžké je najít toho nejlepšího útočníka. Hodnotit se musí nejen střílení branek, ale i hra pro tým, rychlost, technika... A to nejsou všechny fakty, Fotbalový Svět při volbě elitních útočníků zohlednil i uplynulou sezonu, tedy 2006/07, vyjímaje Samuela Eto'oa, který byl zraněný a trápícího se Andreje Ševčenka. 1. Didier Drogba, FC Chelsea
Didier se již podruhé umístil na prvním místě - stal se také nejlepším hráčem sezony 2006/07 podle Fotbalového Světa. A zaslouženě - v lize i pohárových zápasech nastřílel celkem 33 branek. Když podepisoval lukrativní smlouvu s Chlesea až do roku 2010, José Mourinho nešetřil slovy: ''V životě jsem nepotkal lepšího útočníka, než je Didier. Takový hráč by měl v Chelsea zůstat do konce kariéry.'' Ani samotnému Dorgbovi sebevědomí zdaleka nachybí: ''Jsem lepší než Henry. Přitom když hraju fotbal na počítači, moje virtuální kopie nehraje tak dobře jako Henryho. Je to divné, snad to výrobci programu brzy změní,'' řekl Drogba. Možná měl pravdu, v této sezoně se díky zranění Henry neprosadil, zato Drogba přímo zářil. Stihl dát dva Hattricky - v Lize MIstrů proti Levski Sofia i doma proti Watfordu. Chelsea si ho nemůže vynachválit. Lehce se uvolní od obránce a tvrdě zakončuje. ''Fotbal má spoustu aspektů a Didier je výjímečný ve všach,'' míní Mourinho. Technika s míčem, rychlost, akcelerace, výskok, odhad míče, výdrž, práce pro ostatní i aktivita mu rozhodně nechybí. Jak dlouho vydrží podávat tak skvělé výkony jako doposud?
2. Thierry Henry, FC Barcelona
Ikdyž si v této sezoně moc nezahrál, nemůžeme opomenout, jak excelentní fotbalista to je, o čemž vypovídá posledních 7 sezon za Arsenal. Kdyby nebyl tak hvězdný, proč by ho kupovala FC Barcelona? Společně s Eto'em tvoří nejnebezpečnější pár La Ligy, možná i Evropy. Jenže když se tak dlouho drží v elitní špici útočníků, jakto že nikdy nezískal Zlatý míč? ''Je divné, že Henry na Zlatý míč pořád čeká. Předvádí stabilně skvělé výkony, cenu by si určitě zasloužil,'' říká Arrigo Sacchi, bývalý trenér Italského reprezentačního výběru. A zdaleka ani on není jediný, kdo by mu trofej přál. Letos na Mistrovství světa však byli lepší Italové a cenu si odnesl Fabio Cannavaro. Nový hráč FC Barcelony zůstává stále jedním z nejlepších fotbalistů součastnosti. Střílí nádherné branky, hraje pro tým, chytře vymýšlí akce a navíc mu nechybí rychlost a odhodlání. ''Thierryho musíte sledovat stejně jako hrnec na kamnech. Na vteřinu ho pustíte z očí a jste v problémech,'' trefne Henryho popsal jeho reprezentační spoluhráč William Gallas. Díky lukrativní smlouvě niní bere 6 milionů korun týdně. Zaslouženě.
3. Samuel Eto'o, FC Bareclona
Před sezonou 2006/07 se s ním jeho sponzorující automobilka Ford dohodla, že za každou svou branku dostane jedno auto, ale má to podmínku - do konce sezony se musí dostat na hranici sedmnácti branek. Počítali by se nejen trefy v lize, ale i ve Španělském poháru a Lize Mistrů. Bylo hodně pravděpodobné, že by hranici překonal, tedy kdyby se na konci září 2006 nezranil. Při utkání Ligy Mistrů proti Werderu Brémy si poškodil meniskus i vazy. Do té chvíle vstřelil 4 branky ve 3 utkáních. Do té doby Eto'o předváděl nádherné akce a branky. ''Teprve když ho nemáte, pochopíte, jak je neuvěřitelně silný,'' prohlásil trenér Barcy Fank Rijkaard. Možná i proto Barcelona v sezoně nezískala ani jednu trofej. V závěru jim mezi prsty unikl Španělský titul, pohár brala Sevilla a v Lize Mistrů Barca vypadla už v osmifinále. Vezměme v potaz, že v následující sezoně bude Eto'o nastupovat v útočné formaci společně s Thierrym Henrym. Barca si může gratulovat...
4. Ruud van Nistelrooy, Real Madrid
Na tomto nejlepším střelci La Ligy 2006/07 asi nebude něco v pořádku. Přehlížel ho Nizozemský reprezentační trenér Van Basten, přestal si rozumět s Alexem Fergusonem v Manchesteru United... Je až příliž sobecký, nade vše miluje své góly. Když ho střídají, tváří se kysele. Když mu nepřihrají mávne rukou. ''Miluju ten zvuk, když míč napne síť,'' říká. Nistelrooyovi se patrně nejvíce daří v listopadu. V uplynulé sezoně i v 2004/05 totiž vstřelil 4 branky v jednom utkání. Nejprve v rudém dresu pokořil Spartu v Lize Mistrů, minulý ročník už v bílém dresu Realu Madrid na hřišti Pamplony. Oba zápasy skončili 4:1 a Nistelrooy tedy nasázel všechny branky svého týmu. Ikdyž je hodně egoistický, čtvrtou příčku si určitě zaslouží. Už v Manchesteru předváděl famozní výkony, v La Lize letos vstřelil 24 branek. I proto před ním v žebříčku dostali přednost tři útočníci, kteří nejen stříli branky jako Nistelrooy, ale také hrají pro tým.
5. David Villa, Valencia CF
''Mám krásný život, hraju za skvělý klub, ale chci se zlepšovat,'' mínil David Villa. Jeho střelecká vizitka je výborná. V Gijonu nastřílel 38 branek v 80 utkáních, v Zaragoze odehrál 81 zápasu a vstřelil 35 gólů a ve Valencii do dnešního dne v 73 utkáních 41 gólů. Nemusíte u sebe mít ani kalkulačku abyste zjistili, že se David Villa trefuje každý druhý zápas. Díky jeho skvělé formě si ho Valencia ještě pojistila až do roku 2013. ''Nikdy jsem dosud nahrál s útočníkem, s nímž bych si tak skvěle rozuměl. David je fantastický. Velmi inteligentní fotbalista,'' prohlásil o něm jeho útoční parťák Fernando Morientes. Určitě Valencia udělala dobře dala přednost Villovi před Milanem Barošem, který se dnes trápí v Lyonu. David Villa stříli branky a je neuvěřitelně potenciální. Navíc se stále lepší. Dává góly oběma nohama, hlavou, trefuje se z přímých kopů, v dubnu 2006 hattrickem během pouhých čtyř minut sestřelil Bilbao a Barcelonu zase znemožnil trefou z půlky hriště. Fotbalový Svět brzy připravuje jeho životopis.
6. Francesco Totti, AS Řím
Francesco Totti je žijícím důkazem toho, že hráč může za celou svojí kariéru hrát za jediný klub. Od roku 1993 ve svém milovaném klubu už odehrál 368 zápasů a dal 183 branek. Přitom Totti není ryzím zabijákem, spíše ofenzivním záložníkem pod hrotem. Italové hráčům na tomto postu říkávají trequartista. Nejen že se stal v sezoně 2006/07 nejlepším střelcem Italské ligy, ale také nahrál na 13 branek svého klubu, což je opravdu hodně. Pravou, levou, to je jedno. V sezoně se při ligové řeži v Palermu trefil slabší levačkou z voleje z téměř nemožného úhlu. Nádherný gól. A zase si strčil palec do pusy, což bývá jeho gólová oslava od doby, kdy se mu narodil syn Cristian. Francesco Totti je největší hvězdou Italského fotbalu. Modní ikonou a občas i arogantním hráčem. Ví se o každém jeho kroku, o čemž napovídá i fakt, že se jeho svatba vysílala v přímém přenosu hlavní italské televize.
7. Ronaldinho, FC Barcelona
Zřejmě nejtechničtější fotbalista součastnosti už dávno přerostl svého předchůdce a vzora Ronalda. Všichni mu závidí, jak si obejde klidně čtiři hráče. A navíc - hraje fotbal s úsměvem. ''Pro fotbal žiju, fotbalem dýchám, tak proč bych se mračil?'' diví se Ronaldinho - a opět s úsměvem. V sezoně se trefil celkem osmnáckrát, z oho v prvních dvanácti kol se trefil desetkrát. Vedl tabulku střelců La Ligy. Nejlepší fotbalista světa i Evropy 2005 se v této sezoně také konečně prosadil brankou, o které snil od dětství - těsně před koncem utkání proti Villarealu si zpracoval Xaviho centr na prsou, v mžiku se otočil zády k brance, vystřihl krásné nůžky a posunul skŕe na konečných 4:0. Hned po utkání trenér Frank Rijkaard řekl: ''Byl to takový ten zázrak, který zasáhne všechny fanoušky na světě.'' Při tréninku sice školil gólmany nádhernými nůžkami často, ale v soutěžním utkání se mu povedly poprvé. ''Na tenhle gól do smrti nezapomenu. A teď mám ještě jeden sen: vtřelit gól z půlky hřiště,'' řekl sedmadvacetiletý útočník a zase se rozesmál jako kluk, který zrovna vyhrál pouliční souboj na zaprášeném plácku.
8. Miroslav Klose, Werder Brémy
Ačkoli je rodilý Polák, dvakrát reprezentoval Německo na mistrovství světa a trefil se už desetkrát. Za reprezentaci odehrál celkem 69 zápasů, v nichž vstřelil 34 gólů - z toho více než polovinu vstřelil hlavou. Po každé své brance se rozběhně a udělá salto vpřed. Právě Miroslav Klose je útočným tahounem Německa a společně s Lukasem Podolskim (též rodilý Polák) tvoří skvělý střelecký pár. V sezoně 2005/06 se stal nejlepším střelcem Bundesligy a Brémám vystřílel skvělé druhé místo v lize. Ani v následující sezoně se nezdráhal. ''Je silný ve vzduchu, rychlý, výbušný, technický, mazaný a nesobecký,'' prohlsil o něm bývalý kanonýr SRN Rudi Völler. Narodil se jako Miroslaw Kloze v polském Opolí, vyučil se truhlářem a ještě před sedmi lety hrál regionální ligu za FC Homburg. TO je kariéra! Pak to šlo ráz na ráz: Kaiserslautern, Brém, fotbalové nebe...
9. Wayne Rooney, Manchester United
Miluje muzikál Pomáda, rapera se jménem 50cent, podepsal smlovy na pět autobiografických knížek, jeho jméno má 3 780 000 odkazů ve vyhledávači Google, a když v říjnu roku 2006 oslavil jednadvacáte narozeniny, snoubenka Colleen mu koupila golfový simulátor, hodinky s diamanty a cestovní tašku od Louise Vuittona. Anglická média se předhánějí v kuriozitách o mladíkovi, který uhranul ostrovy. Ale už by to chtělo, aby Rooney odehrál jeden celý rok bez zranění. Jistě by se vyšvihl mnohem víc v žebříčku Fotbalového Světa. Možná uplně na vrchol, vždyť schopnosti má mimořádné. Jako buldog se vrhá do všech soubojů, jako tygr rdousí obránce, jako gazela sprintuje kolem lajny, chytře rozehrává a bojuje jako divočák. Jenže když se zraní, což se stává celkem často, hůř se dostává zpátky do formy. Zrovna v uplynulé sezoně prodloužil s Manchesterem United smlouvu do roku 2012 a trenér Alex Ferguson světu vzkázal: ''Byl by hřích, kdybychom přišli o takový klenot. Rooney je nejlepší mladý hráč součastnosti.''
10. Luca Toni, Bayern Mnichov
Luca Toni se nikdy neprosadil tak, jako třeba Fabregas nebo Rooney. Než se naplno prosadil, potloukal se kluby, které s vrcholem nemají nic společného - Modena, Empoli, Fiorenzuela, Lodigiani, Treviso, Vicenza, Brescia a teprve až v Neapoli se naplno rozehrál. Během dvou let, které v Neapoli odehrál stihl nasázen 50 branek. V prvním roce tak klubu dopomohl k posunutím se do Serie A a v dalším roce pak do poháru UEFA. Hned si ho začali všímat velkokluby a nakonec v roce 2005 přestoupil do Fiorentiny za 300 milionů korun. Spousta lidí očekávalo, že Toni se neprosadí a půjde znovu hrát do Serie B nebo C, ale on překvapil a během sezony stihl zařídit 31 ligových branek, za což dosta zlatou kopačku pro nejlepšího střelce ligy. Po sezoně překvapivě zůstal věrný Fiorentině, která dostala tvrdý trest za korupci, ačkoli měl nabídku z Interu Milán. V létě 2007 přestoupil Do Bayernu Mnichov. Dokáže se prosadit stejně i v Bundeslize?
11. Fernando Torres, FC Liverpool
Toužili po něm nejslavnější kluby Evropy, mimo jiné Chelsea nebo AC Milán. Ještě v prosinci 2006 psal Pro Football o tom, že pokud někdo nezaplatí astronomickou částku 2 miliardy korun, zůstane nejméně do roku 2009 v Atleticu Madrid. Jenže pravda je jiná. Liverpool nabídl 55 milionů Eur a Atletico si s nimi pláclo. Není divu, že po něm toužila, vlastně ještě touží celá Evropa. Už v devatenácti letech mu svěřili kapitánskou pásku a stal se největším tahounem nejen klubu, ale i reprezentace. Od dětství byl hráčem Atletica, ačkoli se narodil kousek od stadionu Realu. V posledních čtyřech letech nebyl v Atleticu lepší střelec, Torres velmi dobře zahrál i na mistrovství světa. Stihl dát 3 branky, ikdyž Španělsko vypadlo už v osmifinále. Proslulý Alfredo di Stefano o něm prohlásil: ''Může se stát jedním z největších hráčů Španělska všech dob.'' A vzhledem k jeho brzce nastartované kariéře mu k tomu mnoho nechybí.
12. Fernando Morientes, Valencia CF
Fernando Morientes si zahrál za věhlasné Evropské kluby Real Madrid, AS Monaco, FC Liverpool a nyní za Valencii CF. A i když se jedná o jednoho z nejlepších útočníků světa, Valencia za něj Liverpoolu zaplatila 'pouhých' 160 milionů korun. Možným důvodem bylo i to, že Morientes si nezvykl na tvrdý Anglický fotbal. Často léčil zranění a ztratil kvůli tomu i možnost zahrát si mistrovství světa. Za 16 měsíců v Liverpoolu odehrál 61 utkání a vstřelil pouze 12 gólů. ''Táhlo mě to už domů, jsem za tu šanci ve Valencii štastný,'' prohlásil po přestupu. Ve Valencii vytvořil nebezpečnou údernou jednotku s mladým Davidem Villou. ''David je opravdu výjimečný. Hraje se mi s ním opravdu dobře. Po těch 16-ti měsících, kdy se mi skutečně nedařilo jsem ve Valencii našel opět krásu fotbalu. Snažím se hrát naplno a myslím, že Valencia má na to stát se ligovým šampionem,'' prohlásil Morientes. Následující sezona ukáže, jestli jeho slova vyzněla jako pouhá fráze, a nebo se stanou skutečností.
13. David Trezeguet, Juventus Turín
Co na tom, že minulou sezonu hrál pouze druhou ligu, pořád platí za excelentního šutéra. Přitom to na začátku uplynulé sezony vypadalo, že by mohl stávkovat. Po korupčním skandálu chtěl prchnout z Juventusu jako jiné hvězdy, ale trenér klubu Didier Dechamps ho nepustil. ''Trenér mi řekl: Zůstaneš tady! A bylo. Trvalo mi, než jsem se s tím smířil.'' Byl zvyklý na Ligu mistrů, na dva těžké zápasy týdně, jenže musel nastupovat v Serii B proti Crotone či Albinoleffe. Za šest let se stal nejlépe střílejícím cizincem v historii klubu, překonal i slavného krajana Platiniho. Syn argentinského obránce Jorgeho je mužem do šestnáctky i do pole. Vysoký a šikovný, s výtečným zakončením. Vyhrál mistrovství světa 1998, při mistrovství evropy 2000 vstřelil ve finále zlatý gól.
14. Andrej Ševčenko, FC Chelsea
Větší přestup evropské léto 2006 nezažilo. Ševa odešel z AC Milán za 1,23 miliardy korun do Chelsea. Londýnský klub kvůli němu převrtal úspěšný systém se třemi útočníky a tetelil se, jak znovu dobude svět. Jenže ouha! Ukrajinský bomber se zasekl. Občas povolí, zasáhne cíl, ale čekalo se mnohem víc. Čtyři ligové branky za sezonu - promiňte, ale vyplatilo se vám to za ty peníze? ''Andrej potřebuje čas a podporu, jinak se uzavře do sebe. Jakmile v něm začne pracovat strach, bude to katastrofa,'' varuje Bruno de Michelis, psycholog z AC Milán. Souznění Drogba - Ševčenko zatím zdaleka nefunguje dokonale. Černá perla pálí, ta bílá zůstává ve stínu. Proto se držitel zlatého míče za rok 2004 ocitá až na čtrnáctém místě. Kouč José Mourinho si je jist, že jeho čas přijde, ikdyž nemůže přehlédnout, že během první sezony v Anglii se Ševčenko trápil.
15. Hernán Crespo, Inter Milán
Pomineme-li úvodní štaci v dresu argentinského sportovního symbolu River Plate, je kariéra rozeného kanonýra zlatých klubů. Nejdřív Parma v době největší slávy, pak rekordní přestup do Lazia Řím, následuje Inter Milán, Cheslea, AC Milán, návrat do Chelsea a opět Inter. Zatím je v Miláně na dvouletém hostování, přičemž Chelsea ho může po konci další sezony stáhnout. Kdo by se taky chtěl nadobro zbavit takového bombarďáka? Když je nejhůř, hnědovlasý uragán pomůže. V pokutovém území má úžasný odhad místa, je jako zmije, která znenadání uštkne. Zároveň je velice platný v kombinaci. V Anglii se přitom zezačátku soužil, první rok si protrpěl. Sám přiznal: ''Vážně jsem přemýšlel, jestli má cenu hrát dál. Neuměl jsem jazyk, cítil jsem se sám, na hřišti to bylo špatné. Kdybych nehrál fotbal, byl bych popelářem.'' Vydržel, což není u Argentinců zrovna obvyklé.