Česká literatura obdobi renesance,humanismua baroka
Literatura v českých zemích od staroslověnského období po konec baroka
Staroslověnská, latinská a počátky česky psané lit.
– 2. pol. 9. stol. – konec 13. st. , nejprve VM, později přemyslovské Čechy, prosazování křesťanství, prolínání lit. jazyků, komplikovaný vývoj
- z celého období – poznání lit. památek pouze z pozdějších opisů, většinou anonymní, názvy často až novodobé
Staroslověnská
– 863 – příchod Konstantina a Metoděje – používali staroslověnštinu, kt. se jen málo lišila od řeči, kt. užívali obyvatelé VM, písmo hlaholice – umí zachytit staroslověnštinu, vychází z malé řecké abecedy, nejstarší zápisy v souvislosti s pronikáním křesťanství
-
hlavně duchovní lit. → překlady Nového zákona, část SZ (z řečtiny), Kyjevské listy – náboženské texty (z latiny)
→ Původní VM lit. – Proglas – předmluva k evangeliu, Život Konstantina a Život Metodějův
Latinská a staroslověnská
– postupné potlačování staroslověnštiny, až se zánikem Sázavského kláštera zánik staroslověnsky psané lit.
-
duchovní píseň – Hospodine, pomyluj ny
-
legenda – výjimečný člověk, umírá jako mučeník pro víru, zázraky, Život sv. Václava (ps. staroslověnsky), Kristiánova leg. (ps. latinsky)
-
duchovní texty, části Bible, modlitby, kázání – vznikají v klášterech, často iluminovány
Latinská a 1. česká tvorba
-
historické texty – Kronika česká – Kosmas, čes. dějiny, často ale vychází z lidové slovesnosti, psána latinsky (Vančurovo zpracování Obrazy z dějin národa českého)
-
liturgické drama – spjato s velikonočními a vánočními náboženskými obřady, vznik na základě evangelií
-
česky psané – píseň Svatý Václave – nejstarší česky psaná památka
-
stopy češtiny v lat. textech – glosy, věty – často nesouvisí s textem
Česky psaná lit.
– hospodářský rozvoj, vznik šlechty, měšťanů,opět více jazyků, Lucemburkové přináší francouzskou kulturu, stále latinské texty – Zbraslavská kronika, Legenda aurea, německá světská lyrika a rytířská epika
-
duchovní lyrika, duchovní epika
-
světská epika – různé směry – náročnější Alexandreida – život Alex. Maked., Aristotelovy rady, srozumitelná Kronika tak řečeného Dalimila – neobjasněné autorství, psána prostě, bezrozměrným veršem
Za vlády Karla IV. dochází k vymanění se z německého vlivu, urychlení společenského vývoje a mohutnému rozvoji česky psané lit. X Karlova autobiografie – Vita Caroli
-
nauková lit. – v souvislosti s univerzitním vzděláváním, slovníky
-
drama – fraška Mastičkář – lidový jazyk i prostředí, zesměšňování biblických témat
-
duchovní epika – Život sv. Kateřiny – považ za nejnáročnější český text své doby
-
světská lyrika – nejzajímavější tvorba žáků a měšťanů, autoři i ženy – Stratilať jsem milého, Dřěvo sě listiem odievá,
-
satira – Píseň veselé chudiny, Desatero kázanie božie – společenská kritika, Podkoní a žák – parodie univerzitního sporu, pouze světské motivy
Literatura doby husitské
-
Jan Hus – většina jeho tvorby ve formě traktátů, srozumitelný, názorný jazyk, hra se slovy, píše česky (Knížky o svatokupectví – kritika církve i celé společnosti) i latinsky (O církvi)
-
Jistebnický kancionál - sborník husitských písní, nejznám. Ktož jsú boží bojovníci
-
Nová forma – hádání(něco jako polemika) – v budyšínském rukopisu-Hádání Prahy s Kutnou Horou – alegorie - husité X Zikmund
-
cestopisy - Václav Šaška z Bířkova – popisuje propagační cestu po Evropě
Renesanční humanismus
-
70.léta 15.stol.-20.léta 17.stol.
-
prvky humanismu se objevily už za Karla IV. v sociální satiře
-
za Jiřího z Poděbrad programově zaměřená
-
období ukončeno 8.listopadu 1620 bitvou na Bíle hoře
-
znaky – boj šlechty s městy o politické a hospodářské výsady, o kulturu
- vládnoucí dynastie – Jagelonci, Habsburkové od 1526
- literatura odráží náboženské názory (roztříštěné)
- šíření knihtisku ® rozvoj vzdělanosti ® naučná lit. v národním jazyce
- měšťanstvo – tvůrce literatury a kultury
- nové – téma se více obrací k člověku (o zákonech, lidské pocity, hudba. lid.život), cestopisy
-
umění – architektura (Belveder, Litomyšl, Schwanzenberský palác), portréty (Arcinboldo – portrét Rudolfa II.), hudba (Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic)
Raný humanismus
-
nepříznivé podmínky pro rozvoj renesance
-
umělci do Itálie – získávání renesančních myšlenek
-
2 proudy: 1) národní – měšťané (utrakvisté), píší česky
-
Viktorín Kornel ze Všehrd – Knihy devatery – výklad zákonů
-
- po roce 1500 odchází z veřejného života (nové zemské právo pro šlechtu)
- překlad Jana Zlatoústého – Knihy o napravení padlého
- předmluva Kornelova (program národ.huma. – český tvůrce má psát česky)
-
Zikmund Hrubý z Jelení – evropsky známý, Gelenisu
2) latinský – šlechta, katol.duchovní, latinsky
-
Jan Mladší z Rabštejna – Dialog – 1.human.spis, lit.dopisy
-
Bahuslav Hasištejnský z Lobkovic – duchov.hodnostář, dvořan Vladislava II., neuznává češtinu, milovník antických knih
- Satira k Svatému Václavu – motiv návratu do antiky, kritika součastníků, časoměrný hexametr
Zobecněný h.
-
humanistické myšlenky pronikly do všeobecného podvědomí
-
vláda Ferdinanda I. – pronásledování Jednoty bratrské
-
sdružování lat.a národ.humanismu
-
kroniky – Kronika o založení země české, Kronika česká (Václav Hájek z Libočan)
-
Jan Blahoslav – vzdělání na protestan.univer.v Něm., biskup Jednoty bratrské
- Muzika – texty písní, hudební teorie
- Filipika proti misomuzům – řečnický spis, misomuzové = odpůrci vyššího vzdělání
- Nový zákon – překlad, součástí Bible kralické, význam pro ustálení českého jazyka
- Gramatika česká – pojednání o dialektech, požadavek vytříbeného vyjadřování
Popularizační h.
-
vytříbená úroveň, vzdělávací lit., širší okruh čtenářů, centrem Pražský císařský dvůr
-
Daniel Adam z Veleslavína – tiskař, překlady, muž dcery Jiřího Melantricha
- 80 spisů o spisovném vyjadřování, díla mají význam pro ustálení spisovného jazyka
- Kalendář historický, Kroniky dvě o založení země české, Čtyřjazyčný slovník (čes.,něm.,lat.,řec.;důkaz způsobilosti češtiny)
-
Karel Starší z Žerotína – Apologia – kritika politiků bez zájmu o lidi
česká renesance – odraz v literatuře a umění (v lit.minimálně), překlad Dekameronu – Hynek z Poděbrad – odsuzován za tvorbu, Májový sen – erotická báseň; cestopisy – Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Václav Vratislav z Mitrovic
České baroko
-
rekatolizace = odchod vzdělanců jiného náboženství
-
jazyky – latina čeština, němčina
-
nové – zájem o vzdělání, interludia
-
rozdělení literatury – exilová – J.A.Komenský, Pavel Skála ze Zhoře
- katolická – latinsky i česky, Bedřich Bridel, Bohuslav Balbín
- pololidová – písmáci – František Vavák + lidová
-
Jan Ámos Komenský – pedagog, filozof
- humanista, škola hrou, ne memorování, od jednoduchého ke složitějšímu
- exil – Polsko, Nizozemsko, Belgie (Naarden – pohřben)
- Velká didaktika, Brána jazyků otevřená, Informatorium školy mateřské
- Labyrint světa a ráj srdce – svět=místo, kde prochází poutník (JAK), ráj srdce=vlastní nitro
-
Bedřich Bridel – spisovatel, podřízení Bohu
- Co Bůh? Člověk? – řečnické otázky (pochybuje o sobě)
-
Bahuslav Balbín – příslušník jezuitského řádu
- Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého – upozorňuje na úpadek češtiny (srovnává doby)
-
Koniáš – jezuita, seznam zakázaných knih
-
lid.tvorba – písně, povídky, pověsti, paměti (rodiny, města – písmáci), lid.hry, interludia (mezihry) ® udržování jazyka
-
označení za období temna – neprávem (Jirásek) – literatura se rozvíjí (spíše úpadek češtiny) + ostatní umění (architektura, hudba, malířství, sochařství)