Jak jsme na tom?
Bard k nám přišel jako trochu větší štěně (3,5 měsíce), takže základní čistotu v bytě už uměl. Taky věděl, na co je obojek a vodítko a slyšel na své jméno.
Trénovali jsme přivolání, chůzi na vodítku, sedni u nohy před silnicí. A samozřejmě FUJ a NE - nejdůležitější slůvka pro štěně :)
Protože byl pořád s námi, měli jsme dost času učit ho drobné cviky, za které dostával pamlsky. Tak se naučil sedni, lehni, pac, druhou, válet sudy, kličkovat mezi nohama a panáčkovat.
Před měsícem jsem si načetla informace o clickeru na internetu, koupila jsem si příručku a clicker. Výsledky mě docela ohromily. Výcvik se velmi zrychlil, vypadá to, jako bych konečně mluvila stejnou řečí jako Bard, konečně mi rozumí.
Naučili jsme se dotýkat se nosem dlaně, obíhat mě dokola a otáčet se kolem své osy, zdokonalili jsme slalom mezi nohama (nyní 4 kroky tam a 4 zpátky). Ale především se Bard naučil krásně chodit u nohy bez vodítka. A další velký cvik je přeskočení překážky - na startu je SEDNI u nohy, pak ČEKEJ, já přejdu přes překážku a přivolám ho.
Všechny cviky nejprve procvičujeme doma, pak v kanceláři, kde to zkoušejí i zaměstnanci, a nakonec venku.
Teď pracujeme na: štěkání na povel, prodlužování chůze u nohy bez vodítka včetně obratů, odložení (zatím v sedě, v leže nám to nejde).
Přes prázdniny bychom se chtěli pustit do základů agility - práce na zemi - vysílání vpřed, obíhání stromů (stranové povely).
Další skupinou "cviků" je zvykání si na péči o srst a hygienu. Bard se dnes už češe velmi rád a slastně při tom pochrupkává, ale na počátku to byl boj. Češu ho každý den večer, ale první týdny to byla spíš pranice, než česání. Hromada trpělivosti a piškotů to ale vyřešila. Oči a uši si nechá čistit bez protestů, jen prohlídka zubů je trochu problém, ale pracujeme na tom. Taky se snažíme trénovat postoj, ale to nám teda vůbec nejde, pomáháme si piškoty, ale zatím to moc nevypadá. Koupání a fénování jde naprosto bez problémů, to Bard znal asi už z domova. Horší je stříhání strojkem. Zatím jsme stříhali dvakrát. Poprvé jsem ho musela držet v náručí, podruhé už to bylo trochu lepší, ale pořád se pereme.
Bardík je moc chytrý pejsek, učí se rychle a baví ho to, je taky zvědavý a nebojácný, chce všechno prozkoumat. Zatím mu moc nejdou věci, u kterým má být v klidu (postoj, odložení), ale to se myslím spraví s věkem, teď je ještě jako pytel blech.
A největší problém? To je zanechání Barda osamotě. Zatím jsme to vyzkoušeli jen jednou a štěkal celou hodinu. Doufejme, že si zvykne, až bude starší a samostatnější.