Z mé literární tvorby
Hned na začátek nahodím laťku vysoko:
Naše Anežka potkala pana Antonína při nákupu potravin. Povídali, přeháněli a nakonec poprosili paní prodavačku, aby poskytla papír a propisku pro napsání potřebných adres. Antonín Novák nekontaktoval naši Anežku plný půlrok. Anežka nenávidí Antonína.
(Text složený ze slov začínajícíh pouze písmeny a, n, p; a abyste náhodou věděli, tohle se mi nejspíš opravdu povedlo, resp. učiteli se to líbilo, protože chtěl, abych mu to poslala a žádal mě o svolení, zda by to mohl použít ve své učebnici.)
Bylo mu 20 a říkali mu chudý švec. Před rokem se s ním rozešla jeho první opravdová láska. Prázdno, které po ní zůstalo, se snažil zaplnit konzumací alkoholu. Potom, co ho vyrazili z práce kvůli jeho neustálým pozdním příchodům a sexuálnímu obtěžování svých kolegyň v podnapilém stavu, začal vymetat bary v zapadlých uličkách a zde narazil na svou novou partu. Feťáckou. Veleli jí král s královnou a všichni dělali, co oni řekli. Možnost jednání na základě vlastního rozhodnutí byla naprosto nemyslitelná. Když už vás parta pohltila, stali jste se na ní úplně závislými. Jednou, když se pořádala bujará party pod mostem u řeky a všichni se sjeli tak, že nevěděli, čí jsou, se náhle objevila policejní auta se zapnutými houkačkami a majáky. Okamžitě z nich vyskákali policajti a vydali se na zátah. Nastal chaos, feťáci se snažili dát na útěk. On také. Náhle ucítil prudký náraz do žeber a už ve stavu beztíže mířil ke hvězdám. Žbluňk. Bodalo ho mrazení v celém těle a marně lapal po dechu. Probudil se na JIPce a lékař mu s politováním oznámil, že bude jeho život nadosmrti poznamenán.
(Text musel obsahovat tato slova v nezměněném pořadí, tvary slov bylo možno upravit dle potřeby: chudý švec, král a královna, možnost, řeka, nadosmrti; mým cílem bylo napsat text, který by byl úplně jiného ladění než pohádkový žánr, na který zadaná slova navádějí.)
Leden. Hrozná zima. Odporně šedivá obloha. Když má člověk štěstí, padají z nebe sněhové vločky namísto kapek nebo zmrzlých kuliček. Být tak někde na pláži uprostřed léta! A hle. Stalo se, v co bych ani nedoufal. Mé soukromé letadlo mě unáší do teplých krajin. Hovím si na pláži v obležení krásných dívek ve sporých bikinách. Jedna mě natírá opalovacím krémem, další ovívá palmovým listem a třetí právě přináší ledově vychlazený koktejl od barmanky čokoládové pleti, která na mě flirtovně mrkne. Náhle se však slunečná obloha zatáhne a začne hřmět. Probouzí mě hlučný hlas učitele fyziky, který stojí nade mnou a nepříjemným pohledem si mě měří. Ach jo, byl to jen sen.
(Text musel obsahovat tato slova v nezměněném tvaru a pořadí: leden, hrozná zima, uprostřed léta, nedoufal, soukromé letadlo, sen.)
Obrázek: www.ecb.cz/ico/kniha.jpg