Still Life
Dějové linie se prolínají – Victorie vyšetřuje vraždy v Chicagu v současnosti a její dědeček v naší stověžaté matičce ve 30.letech minulého století.
Deník začíná příjezdem dědečka do Prahy, aby vyhledal svou přítelkyni, která jej naléhavě žádala o pomoc. Staly se tu totiž již čtyři vraždy prostitutek, mezi níž se řadí i její známé. Poslední z obětí byla její velmi dobrá kamarádka. Dědeček se seznamuje i s místním vyšetřovatelem, arogantním policistou Skalnicem. Své přítelkyni Idě přislíbe pomoc. Nezbývá tedy nic jiného než se vrhnout do ulic Prahy a najít masového vraha nebohých dívek. Victorie ani nedýchá při čtení jeho poznámek. Nyní je asi na čase představit dědečka. Jeho jméno je Gus McPherson. Že vám to jméno něco říká? Ano, je to náš starý známý z Post Mortem. Nyní by se mohlo zdát, že Victoria bude jedinou hlavní postavou a o událostech v Praze se dozví pouze z deníku. Omyl. Vy příběh z deníku budete prožívat na vlastní kůži v roli Guse, dědečka Victorie. Dějové linie se prolínají – Victorie vyšetřuje vraždy v Chicagu v současnosti a její dědeček v naší stověžaté matičce ve 30.letech minulého století. Brzy vám bude jasné, že oba případy mají velmi blízkou spojitost, ovšem jakou vám neprozradím, neboť vás nechci připravit o moment překvapení a odhalování stop vedoucí k překvapivému závěru. Bohužel nemůžete ovlivnit kdy a s kým vyšetřování povedete, hra si vše řídí a přepíná sama. Zatímco děj v Chicagu se odehrává výhradně v interiérech, v Praze si dosytnosti užijete různých zákoutích, pohledu na Karlův most a dalších známých míst. Hráčské oko velmi potěší, když na budovách vidí nápisy jako Potraviny a podobné. Bohužel trošku horší je to už s překladem například jmen. Václav zní jako Vaklaf, a tak bych mohla pokračovat. Ovšem v závěrečných titulkách jsem nespatřila jediné české jméno, takže autoři to zvládli jak nejlépe mohli, byť s malými neduhy. Myslím, že konečně máme toho pravého. Znal se s několika ze zavražděných dívek, jeho otisky byly nalezeny na místě činu. Motiv by také byl. Muller si je téměř jistý, že je to náš člověk. Nuže jdeme si pro něj a předvedeme ho k výslechu a uvidíme, co z něj dostaneme. Ovládání se nikterak nevymyká zažitým standardům a to je jedině dobře. Pravým tlačítkem vyvoláváte inventář, kde si můžete prohlédnout každý předmět, který máte. Novinkou je možnost přibližování a oddalování pohledu na předmět, ale i jeho rotace o 360 stupňů. Nezapomeňte ale i na složku Dokumenty, kterou najdete v horní části inventáře, kam si Victorie zapisuje důležité poznatky, ale schovává si sem i různé výstřižky, které si budete muset prohlédnout a přečíst. Samozřejmě nechybí možnost kombinování předmětů v inventáři, ale naštěstí to nejsou takové orgie jako například v Tajuplném ostrově, což je jedině dobře. Systém dialogů je bohužel přísně daný, nemůžete si vybrat, kterou otázku či odpověď zvolíte. Levým tlačítkem myši pokračujete se zpovídáním k danému tématu, naopak druhým tlačítkem zavedete téma hovoru na věci, které s případem víceméně nesouvisí. Místy mi dialogy přišly až moc úsečné, ač nejsem milovnicí dlouhých ukecaných adventur alá Longest Journey, kde to i na mě bylo moc. Ale přeci jenom se místy dalo přidat. Dialogy můžete odklikávat pomocí mezerníku, takže nemusíte sáhodlouze čekat, než se postavy vykecají.Hlavní devizou je bezesporu atmosféra. Ponurá, depresivní, ovšem natolik pohlcující, že pochybuji, že tuto hru někdo nedohraje do konce.
Zajdu se podívat za Claire, zda nemá nějaké nové zprávy ohledně těla. Proboha, co to je? Kde je Claire? Kdo tu nadělal takovou spoušť? Běžím se podívat k bezpečnostním kamerám. To snad není možné. Postava v černém plášti a cylindru pronikla do naší budovy a nyní je v podzemních garážích. Jdu si pro tebe ty grázle. Děj Still Life je přísně lineární, čili pokud někde neuděláte nějakou věc, nezpřístupní se vám jiná. Děj místy přeruší zajímavé hádanky, které jsou vesměs logické a pro hráče, kteří mají s podobnými hrami zkušenosti nebudou představovat velký problém. Zajímavým aspektem hry je jak už jsem zmínila na začátku ohledávání důkazů, které použijete hned při prvním případu. Ovšem ne naposled. Několikrát budete z předmětů snímat otisky prstů, což do hry vnáší velmi oživující momenty. Engine hry plně čerpá z již zmíněné Syberie a je to vidět na každém kroku. Překrásná grafika, propracované detaily vás uchvátí natolik, že se nebudete chtít zvednout ze židle. Trošku zklamáním je však animace postav. Victorie při běhu vypadá vážně divně, velmi často se zasekává o různé předměty a běží na místě, než se jí podaří překážku oběhnout. Ovšem nejen grafika činí tuto hru skvělou. Hlavní devizou je bezesporu atmosféra. Ponurá, depresivní, ovšem natolik pohlcující, že pochybuji, že tuto hru někdo nedohraje do konce. Atmosféru hry skvěle doplňuje ponurá hudba, která se k příběhu skvěle hodí.
|
Zhodnocení české lokalizace:
Počátkem října letošního roku se v našich obchodech objevila tato atmosférou nadupaná adventura. Společnost Cenega se zhostila lokalizace do české podoby, aby i hráči nevládnoucí anglickým jazykem nezůstali ochuzeni o možnost prožít detektivní příběh s agentkou Victorií. Lokalizace je s původním dabingem a kompletním otitulkováním. Jak se překlad povedl si povíme v následujících řádcích.