Do poslední chvíle jsme měli dva různé cíle a to Motorkářská mše v Josefově a pouť v našem oblíbeném muzeu techniky v Loukově – ten nakonec zvítězil. Když tam naše trojice (Máša, Láďa a já) dorazila, vypadalo to, že se nic nekoná, lidi nikde, ale jinak bazén nahřátý na 36°C, občerstvení připraveno. Tak jsme dali kávičku a při tom se seznámili s cyklistou fotografem, a proto si dovoluji použít jeho fota pro naši dokumentaci (pro zájemce - jeho úplné album je na adrese "http://hory200.rajce.idnes.cz/MUZEUM_TECHNIKY_KRYSTOFOVY_strojni_LAZNE"). 

Mezitím se na trávník před muzeum přihrnulo cca  60 veteránských Jawiček. Tak jsme si je omrkli a pak usoudili, že je vhodná doba dát někde v okolí gáblík. To se ukázalo jako vynikajicí nápad hned při opouštění prostoru. Právě jsme totiž uhnuli další invazi – tentokrát válečných veteránů, tedy mám dojem, že parkování zde je nafukovací, jinak by se tam nemohli přece vejít.
Po jídle jsme ještě mrkli zpět, ale téměř všichni byli zas pryč, jelikož jsme se nedočkali nebo obědem prošvihli zpěváka „sprostonárodních písníček“, upřesnili jsme si sraz s Martinou v Turnově na pumpě a hurá za ní. Máša zde bleskově naplnila paměť našeho GPS – pro názornost: hele pojedeš tak, sem, tudy, tak, tak, tam – to je kousek. Ten „kousek“ byl směr Nebákov, Vyskeř, Olešnice, Modřišice, Sychrov, Osečná, Zdislava  a měřil cca 80 km k pumpě u Jitravy. GPS se neztratil a byl Martinou pochválen, jen bylo zkonstatováno, že asi bliká rád a proto dlouho (no jo jistota je jistota). Po poslední krátké zastávce, kde se doplnilo hlavně teplejší oblečení, jsme se nasměrovali konečně domů. Počasí slunečné, takže pravděpodobně jedna z posledních větších vyjížděk této sezóny nám zas vyšla.